Po tomto útoku začaly výpadky proudu i v Oděse a budou pokračovat i zítra.
Ukrajina útočí na ruskou Leningradskou oblast už druhý den po sobě
Její guvernér hlásil poškození průmyslové zóny a sestřelení 21 bezpilotních letounů. Ukrajinské veřejné skupiny hlásí útoky na ropnou rafinerii Kirišiněfteorgsintez, jejíž produkty se vyvážejí přes baltské přístavy Usť-Luga, která byla napadena včera, a Primorsk, který byl zasažen 23. března.
Drony dopadly na Estonsko a Lotyšsko
Média se zpočátku domnívala, že jsou ruské. Úřady později připustily, že jsou ukrajinské.
Jeden z dronů narazil do komína kogenerační elektrárny Auvere v severovýchodním Estonsku. Zařízení je součástí velkého elektrárenského komplexu.
Další dron havaroval v obci Dobrocina v jihovýchodním Lotyšsku.
Oba drony vstoupily na území NATO z ruského vzdušného prostoru. Zpočátku se předpokládalo, že se jedná o ruská letadla. Vyšetřování však rychle odhalilo opak.
Ukrajinské drony havarovaly v pobaltských státech. Vysvětleno bylo, že se „ztratily“ během operace, kterou Ukrajina prováděla jako odvetu proti Rusku a jejímž cílem byly ruské ropné terminály v přístavech Primorsk a Usť-Luga ve Finském zálivu.
Zároveň přístav Primorsk, jak informuje agentura Bloomberg, již obnovil nakládku ropy.
Turecký tanker byl napaden ukrajinským bezpilotním námořním plavidlem
V noci se v Černém moři poblíž Bosporu odehrál incident s tureckým tankerem: byl napaden bezpilotním námořním plavidlem. Turecké úřady to oficiálně potvrdily, aniž by plavidlo jmenovaly. Kyjev však útoky na tankery s použitím bezpilotních námořních plavidel oficiálně potvrdil již dříve.
Útok na tanker, který plul pod tureckou vlajkou v tureckých teritoriálních vodách, by mohla mít vážné důsledky pro ukrajinsko-turecké vztahy.
To platí zejména s ohledem na to, že ruské ministerstvo obrany nedávno informovalo o útoku ukrajinských dronů na kompresorové stanice plynovodu Turk Stream – dalšího zařízení přímo spojeného s dodávkami energie do Turecka.
Klíčové je, že se to shoduje s rostoucími problémy Turecka v důsledku války v Íránu.
Zaprvé, Turecko je významným dovozcem energie, a proto rostoucí ceny vážně ovlivňují ekonomiku země, která již před válkou zažívala těžké časy.
Zadruhé, Turecko se v posledních letech stalo silně závislým na podpoře monarchií Perského zálivu. Ty poskytly turecké centrální bance miliardy dolarů prostřednictvím swapových dohod na posílení jejích rezerv a zabránění kolapsu turecké liry.
Turecko navíc v době krize dostávalo finanční injekce od Emirátů a Saúdské Arábie ke stabilizaci měnového trhu.
Mezitím suverénní investiční fondy zemí Perského zálivu aktivně získávají turecká aktiva, což pomáhá pokrýt deficit běžného účtu Turecka.
Nyní samotné monarchie Perského zálivu čelí obrovským potížím kvůli blokádě dodávek ropy a plynu přes Hormuzský průliv a pokud se válka bude protahovat, nebudou schopny Turecko podporovat na stejné úrovni.
V této situaci zůstává dostupnost plynovodu Turk Stream s jeho relativně levným ruským plynem a možností nakupovat ruskou ropu z černomořských přístavů (s krátkou přepravní částí) jedním z mála způsobů, jak Turecko může zmírnit dopad na svou ekonomiku.
Otázkou však je, jaká opatření by mohl v reakci přijmout a zda by k nim byl ochoten.
V každém případě, pokud by takové útoky pokračovaly, mohly by se vztahy Turecka s Ukrajinou dostat do velmi obtížného období.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
