Celá kauza se mi zdá naprosto absurdní, až komická. Skupina lékařů (přičemž vlastně není jasné, kdo do ní patří, kdo s ní jen sympatizuje, kdo s ní ani nesympatizuje, kdo s ní nechce vůbec nic mít, ale říká se, že do ní patří…) usoudila, že prezident svým postojem k Lisabonské smlouvě škodí vlasti.

Budiž, ať si každý myslí, co chce. Ovšem jejich další iniciativa je pozoruhodná. Úsilí, které několik lékařů vyvinulo proto, aby hlavě státu vystavili „papíry na hlavu“ a tím ho „odstranili“ z úřadu je bez nadsázky senzační. A možná jen a pouze o senzaci šlo. Třeba chtěli vstoupit do dějin medicíny jako autoři znovuobnovení zneužívání psychiatrie k odstraňování „nepohodlných“. Nebo usilovali o zápis do Guinessovy knihy rekordů, s rekordně nejfantasmagoričtější iniciativou v kombinaci medicíny a politiky. Bůh suď.

Jistě vím dvě věci.

  1.. Postoj Václava Klause k podpisu, nebo lépe řečeno nepodpisu Lisabonské smlouvy zdaleka není ojedinělý. Tento dokument má mnoho odpůrců, včetně mé osoby. Jeho legitimní výhrady s ním sdíleli i jiní političtí představitelé po celé Evropě. A nezaznamenal jsem, že by po několika letech, kdy Václav Klaus Lisabonskou smlouvu kritizuje nahlas, Česká republika kvůli tomuto jeho postoji trpěla, byla Evropskou unií trestána, nebo dokonce exkomunikována. Naopak. Současný politický i ekonomický vývoj v EU dává právě Václavu Klausovi za pravdu.

  2.. Stejně tak, jako někteří lékaři usoudili, že Václav Klaus by měl být zbaven svéprávnosti z důvodu domnělé ztráty příčetnosti, může kdokoliv začít  tvrdit o nich totéž. Kde je psáno, že Josef Novák nepožádá o odebrání licence dr. Hnízdilovi, neboť má důvodné podezření, že trpí paranoidní poruchou osobnosti, zvanou též kverulatorní, mezi jejíž symptomy patří vztahovačnost, nedůtklivost, nadměrná citlivost na nezdary, trvalá tendence k zášti, sklon vyvolávat konflikty… Nebo například Anna Vopičková usoudí, že by měl dr. Hnízdil přestat pracovat se živými lidmi, protože se jí zdá, že má sklony k teatrálnosti a dramatizování, labilní a povrchní emotivitou, trpí infantilními projevy a touhou být středem pozornosti, má sklony k vyčítání, obviňování druhých osob a tak dále a tak dále, které nasvědčují histrionské poruše osobnosti.

Pochopitelně netvrdím, že se něco takového stane. Každý, kdo se k iniciativě dr. Hnízdila připojil, samozřejmě i dr. Hnízdil sám, má naprosté právo dělat si co chce, pokud je to v souladu se zákonem. Já s nimi nesouhlasím, ale to,že mám jiný názor, mne neopravňuje k tomu, abych někoho obvinil z duševníchoroby. Třeba té, kterou jako úplně první popsal a klasifikoval zakladatelmoderní psychiatrie a jejího diagnostického systému, německý lékař dr. EmilKraepelin. Nazval ji dementia praecox, volně přeloženo: předčasné zblbnutí.