Nečas má pravdu, kdyby si Drobil vybral spolehlivé prověřené lidi, kteří plní úkoly a nežvaní, nechávají se korumpovat a nikoho nenahrávají, pak by k maléru nedošlo.

"Pan Pavel Drobil má moji důvěru, považuji ho za slušného a poctivého člověka, jsem přesvědčen, že neudělal nic nezákonného, ani neetického. Jeho jediné pochybení je manažerského typu," konstatoval Nečas.

Nečas má pravdu, kdykoli nelže, nebo se nemýlí.

Pro člověka, který nepřivykl nové době je těžké porozumět starým pojmům v novém dobovém kontextu. Už je všechno naopak, jako v Orwellově románu „1984“. Je třeba porozumět novořeči a mravním zásadám těch, kteří vládnou.

Pro ně je klient, který organizuje zločiny slušný a poctivý, darebák je ten, který to chce udat, tedy nikoli ministr organizující korupci, ale bojovník proti korupci. Kdyby platila standardní logika, pokud je tedy Nečasova a Kalouskova vláda vládou boje proti korupci, pak je vládou darebáků. Jestliže je Drobil slušný člověk a organizuje takové věci, pak je možné, že i Nečas, Kalousek, John a další jsou podobně slušní. Drobil se hájí tím, že Knetiga výrobou předražených zakázek nepověřil („Ode mě nikdy neměl takové pověření. Vnímám to spíše jako hloupou diskuzi dvou kamarádů, z nichž jeden ze sebe dělal něco, co není. Čeho tím chtěl pan Knetig dosáhnout, nevím."). To však visí jen na Drobilově tvrzení, protože Knetig si Drobila nenahrával, alespoň do té míry byl spolehlivý. Není divu, že Ivan Langer tak strašně bojoval za ztížení až znemožnění odposlechů, a že světová pravice je na mrtvici z Assange, který „odposlouchával“ diplomatické depeše. Slušný člověk přece neodposlouchává, slušný člověk by se rád spolehl na to, že může lhát, pomlouvat, připravovat a páchat zločiny, aniž by mohl být přistižen a usvědčen.

Je smutné, když si na boj za dobro pro „všechny“ musejí vydělávat zločinností. Měli by je přece platit ti, jejichž dalšímu zbohatnutí slouží. V USA už to letos konečně pravice vyřešila, zasadila se totiž, aby padlo omezení výše sponzorských darů od neznámých dárců. To jsou jasně korupční peníze, anonymita darů je praním špinavých peněz. V USA se už nějaký Pepa z Hongkongu neprovalí. Kongresmani a senátoři budou mít definitivně klid na práci.

Vedle úsporného rozpočtu a drobení Drobila se 15. 12. 2010 provalila ještě jiná kauza. Vítězný kosovský demokrat Hashim Thaçi je obviněn z financování dobra pro všechny Albánce výnosem z prodeje drog, obchodu s lidskými orgány a z dalších podobných věcí. Člověk si hned vzpomene, jak tohoto demokrata podporovala ministryně zahraničí USA Marie Jana Korbelová- Albrightová. Bylo to dobré manažerské rozhodnutí. Snad i proto mají USA v Kosovu tak velkou vojenskou základnu. Uvidíme, zda se případ prezidenta- kamaráda vyšetří po česku.

Žijeme ve světě, který od Orwellových poválečných dob do stavu popisovaného v románu „1984“ pomalu dozrál. Ti přizpůsobiví s Kalouskem, Nečasem a Johnem v čele, si na to už zvykli. Jako v románu máme už ústav, který určuje historii a připravují se tresty pro ty, kteří by ji interpretovali jinak( „kdo ovládá minulost, ovládá současnost“), boj proti korupci je postaven na korupci, čekáme na zřízení ministerstva „pravdy a lásky“, atd.

Nečas: „Poté, co Pavel Drobil vyvrátí všechna mediální nařčení, tak s ním jednoznačně jako předseda vlády nadále počítám. Zdůrazňuji, že v tuto chvíli má a musí běžet vyšetřování, vyšetřování důsledné! Vyšetřování musí jít do detailů a jednoznačně respektuji i princip padni komu padni. Pokud někdo porušil zákon, má být obviněn, má být postaven před soud a má být potrestán.“

Jestliže Nečas Drobila ani za daného stavu věcí neutopil, znamená to, že si to nemůže dovolit, a že Drobilovu záchranu pokládá za méně nebezpečnou než jeho likvidaci.

Jak to Drobil udělá už víme. Obsah „nařčení“ popře a média budou citovat bez komentáře jeho tvrzení, že obvinění „vyvrátil“. Dělá se to tak nejméně od Velké Sametové.

Jaképak „padni komu padni“, když Drobil má už předem Nečasovu důvěru a Nečas a jeho koaliční parta budou vybírat policejního prezidenta? Nejvyššího státního zástupce už vybrali. Takto vybraní funkcionáři vědí, co se od nich očekává. Jejich kariéra je završena nejvyšší funkcí právě proto, že už se osvědčili. Nečinnost v trestním řízení může začít. Je to stále stejné. „Stačil, jeden chybný krůček…“, řekl mi bývalý předlistopadový prokurátor, který měl „na starosti“ vysoké funkcionáře vlastní strany. Nečas posílený „koaliční devítkou“ se v tomto případě nedopustí „manažerského pochybení“.

Výběr Drobila, který manažersky selhal, ale má Nečasovu plnou důvěru, zřejmě není manažerským selháním Nečasovým, protože Drobila si vybrali ti, kteří si vybrali Nečase. Možná to byli nějací trochu jiní, ale určitě spolu spolupracují ve stejné partě, která hýbá stejnou partají. Pokud by zjistili, že výběr Nečase byl jejich selháním, pak si vyberou zase někoho jiného, kdo pro ně bude pracovat. I po Nečasově manažerském selhání „k němu budou mít důvěru“ a najdou pro něj nějakou sinekuru, podobně jako ji jistě najdou i pro Topolánka, který se politicky opotřeboval, ale paměť neztratil. Kdyby bylo nejhůř, jednu partaj, která pro ně pracuje, nechají potopit a vsadí na novou (TOP 09) a až i ta selže, podpoří talenty, kteří vytvoří partaj úplně novou, která opět prohlásí: „Nejsme jako my!“ a s pomocí médií bude bojovat za všeobecné blaho a proti všem nešvarům, pokud se ovšem projeví u opozice.

Jiří Pehe se pro Deník Referendum zahloubal: „Nečasova slova jsou důkazem toho, že rychlá geneze celého případu nesvědčí o pozitivním posunu české politické kultury, jak by se mohlo na první pohled zdát, nýbrž je zapříčiněna shodou okolností. Jednak si Drobil musel uvědomit, že jeho výroky v nahrávkách jsou natolik kompromitující, že je politicky nelze zvládnout. A jednak ve vládě sedí Věci veřejné, které se nacházejí v zoufalé situaci, kdy se potýkají s úbytkem voličské podpory. Je pravděpodobné, že Drobil měl nůž na krku z této strany, a Nečas nechtěl riskovat rozpad koalice.“

Je jistě zajímavé, že Pehe předpokládá pozitivní posun české politické kultury (dokonce k lepšímu !!), ale ještě zajímavější je jeho předpoklad, že Drobilovy výroky na nahrávkách „nelze zvládnout“. Ale lze, do tohoto koaličního projektu bylo příliš mnohou investováno, než aby to bylo promrháno. Nejzajímavější je, že si Jiří Pehe asi opravdu myslí, že John, kmotr a blondýny obětují svoji příležitost, aby se pokusili zachránit svoji stranu tím, že rozbijí koalici, která je živí!

Je možné, že se do záchrany Drobila vloží i prezident Klaus, s nímž Drobil sdílí i jeho modrý pohled na zelenou politiku („S Drobilem se na ministerstvo vrátil rozum…“).

Stranou nezůstane ani Kalousek, s nímž měl Drobil „prověřit velikost ekologické zakázky“. V ní ovšem jde o větší objemy než v nějaké ubohé několikamiliardové čističce odpadních vod…. Kalousek také zatím vyčkává, na rozdíl od Nečase konat nemusí a vhodnou chvíli ke konání jistě vystihne.

Nejdůležitější části nahrávek:

Poradce Knetig hovoří o tom, že peníze mají být určeny pro Drobilovu politickou kariéru:

"Pro toho Pavla, aby měl někdy šanci být prostě premiérem, tak on bez toho, že pro tu stranu mimo jiné i vydělá peníze... aby jinými slovy ta strana mohla být dál. A teď si samozřejmě říkám: Ano, není to správný... opravdu je to loupež za bílýho dne."

Knetig hovoří o tom, že už teď vlastně kradou všichni, a tyto peníze je třeba získat:
"Jak jsme se domluvili s Pavlem, tak se potom stane, že tam nic nezůstane, kradou všichni... Kdežto když si to vezmeš, nastavíš systémový pravidla, nastavíš klíčový lidi, tak ty víš, že ty peníze, který se tady hýčkaj, tak neskončily někde jinde, prostě jdou na tu věc."

Ministr Drobil se zastává svého poradce Knetiga a náměstka Fibingra:
"Ve vašem případě to byla politická nominace, kterou udělal sice Martin Knetig, ale já jsem ji absolutně pokryl svojí osobou. Stejně tak je na úřadě ještě jeden člověk, který má absolutní politické krytí, a to je Dušan Fibingr. Ten má ale politické krytí jiných významných lidí z ODS. Toho prostě nominovala jiná mocná politická struktura uvnitř ODS, se kterou já mám dobré vztahy a chci je mít, protože to jsou vztahy, které ze mě udělaly místopředsedu."

"Na začátek říkám, že absolutně nezpochybňuji vaši kompetenci... pracovní, ale to je polopolitická funkce, ať se vám to líbí nebo ne, jste v dění těch politických vlivů, je to jeden z mála fondů v dané situaci, který má peníze."

"Martin Knetig je člověk, kterému já absolutně věřím, zejména pokud se týče finančního poradenství... Pokud on mi oznámí, že vy jste spolu přestali komunikovat... já to řeknu natvrdo, prostě. Jakýkoli důvod, proč bych já měl politicky držet tuto (Michálkovu) nominaci, se začíná limitně blížit nule."

Michálek hovoří o tom, jak chtějí náměstek Fibingr a poradce Knetig manipolovat zakázky:
"Poradenství, o kterém se jedná, bylo 80 milionů korun. A v okamžiku, kdy vám už z jiných poradenských nebo advokátních kanceláří jde informace, že na prvním místě bude... (konkrétní firma). Pro mě jsou tohle věci prostě jakoby za hranou toho, na co je člověk zvyklý. A já bych se opravdu nerad dostal do situace, abych byl trestně popotahován."

Drobil poté, co se dozvěděl, že si Michálek rozhovory s Knetigem nahrál:
"Pokud něco takového existuje, tak jim to musíte dát. A ujistit je, jste katolík stejně jako já, křesťan, ujistit je, že jestli něco je, jestli tady něco bylo, tak že je to teď tady na tom stole, ta výpověď bude zničena a nic dalšího není."

"Pokud máte něco, co dokazuje něco, co má nějakou trestněprávní odpovědnost, tak buď s tím zajděte na nejbližší policii, anebo to zničte. V opačném případě to zničí vás. To říkám úplně otevřeně."

"Já vám dám jednu věc na uvažování: pro mě samozřejmě značka ideál je, že za mnou přijde pan Michálek, v pravé ruce bude mít ruku pana Fibingra, v levé ruce bude mít ruku pana Knetiga, nebo to vyměníte, to je jedno, a přijdete mi oznámit, že toto je řešení. Varianta číslo dvě, která je fakt dobrá a pro mě akceptovatelná, je, že mi půjdete dělat náměstka. Já potřebuju náměstka, který pod sebou bude mít kompletně celou státní správu a který mi udělá projekt za miliardu. ... moje dobrá rada je: přineste mi to, zničte to a odpřisáhnete mi, že neexistuje nic jiného. Toto je moje varianta číslo dvě. Číslo tři nechám na vás, protože mě žádná jiná varianta nenapadá."

Psáno pro Prvnizpravy.cz

Ivan David