Přesně podle tohoto starého českého přísloví se musí cítit jak naše země, předsedající EU, tak i všichni ostatní dárci bezprecedentních 5 miliard na obnovu pásma Gazy poté, co byli palestinským radikálním, leč silným hnutím HAMAS, obviněni z vydírání a vměšování do palestinských záležitostí..

Takový vděk HAMASu evropští, američtí, ale také arabští dárci nejspíš nečekali. S  prohlášením „vděku“ ovšem vystoupil oficiální mluvčí HAMASu Fází Barchúm. „Někteří účastníci, zejména administrativa USA, zneužili fórum v Šarm el Šejchu k politickým účelům. Zneužívají nutnost rekonstrukce pásma Gazy k tomu, aby nás vydírali a donutili HAMAS, aby změnil své postoje,“ řekl Barchúm.

Dále mluvčí obvinil dárce, že jejich skutečným cílem je posílení zejména hnutí FATAH Mahmuda Abbáse a „vměšování do palestinských záležitostí“. „Všechny jsme upozornili – nemíchejte se do našich záležitostí a nepolitizujte náš vnitřní konflikt,“ prohlásil Barchúm nakonec.

Nedávno uvítala česká reprezentace v Praze hlavu Palestinské autonomie Mahmuda Abbáse, jemuž v podstatě jednomyslně vyslovila podporu s tím, že s HAMASem oficiálně jednat nebude. Toto prohlášení se však zdá být poněkud ukvapené a ukazuje na hrubou neznalost české politické reprezentace, pokud jde o vývoj na Blízkém východě. Zkušený politik by v žádném případě neměl opomíjet skutečnost, že HAMAS má na Blízkém východě značný vliv, stoupence, spojence, ale především zbraně, představující dost pádný argument. Vzniká proto otázka, zda je v tuto chvíli vnější podpora jedné či druhé strany prospěšná především Palestině samotné.

Klíčovým hráčem se totiž díky této jednoznačnosti Evropy a Ameriky stává nyní Moskva. Velmi záleží na tom, zda se přikloní k Abbásovi nebo HAMASu. Postaví-li se na stranu Abbáse, je zde určitá možnost paralyzovat agresivitu hnutí HAMAS, alespoň na nějakou dobu. Rozhodne-li se však Rusko podporovat druhou stranu – zbraněmi i penězi, může situace přerůst v palestinskou občanskou válku, aby se z ní zanedlouho stal konflikt, který daleko překročí své vlastní hranice. Podobný střet by se mohl protáhnout na hodně dlouho a jeho eskalace může získat až příliš semtexový rozměr jak pro Blízký východ tak pro Evropu. Na druhé straně by ovšem Rusko a USA získaly další střelnici pro testování nových a „účelnou“ likvidaci starých zbraní.

HAMAS po Abbásobě misi zjevně pocítil, že z peněz určených pro Gazu nemusí za stávajících okolností dostat ani cent a jeho vliv na palestinských územích tím může citelně oslabit. V takovém případě mu naneštěstí zůstává jediná šance – likvidace vůdců FATAHu, v čele se stávajícím prezidentem Mahmudem Abbásem. Ruský vojevůdce Alexandr Suvorov kdysi prohlásil, že nejstrašnější voják je ten, který nemá co ztratit. Je proto třeba hledat i jiná řešení, než je potlačení HAMASu. Nebude-li mít co ztratit, přijdou o život stovky, možná i tisíce lidí a to nejen na Blízkém východě. Slova o mírovém uspořádání na Blízkém východě by se pak mohla hodit leda tak do pera Hanse Ch. Andersena.

Možná by stálo za úvahu, zapojit HAMAS do činností, u nichž by se mu znemožnilo zneužití peněz na zbraně, ale byl by mu ponechán prostor i nabídka ke konstruktivní činnosti, a tím i k přiznání podílu na rozkvětu Palestiny. Východní mentalita je velmi citlivá na ponížení a lze předpokládat, že právě to bude v ohnisku pozornosti vůdců HAMASu.

Jaké důsledky může mít následný konflikt, netuší ani blízkovýchodní politologové. Shodují se pouze na jednom. Situaci je třeba řešit rychle, dokud plameny palestinské občanské války teprve doutnají.