Občanským demokratům, a hlavně jeho předchůdci Ivanu Langerovi, leží už dlouho v žaludku. Už Pecinovo jmenování do úřednické vlády se občanským demokratům příliš nelíbilo, kvůli šéfování Antimonopolního úřadu se sice vzdal stranické knížky, sociálním demokratem však zjevně zůstal. Jinak by ho ČSSD ani na tak vlivný post nenominovala. ODS se s tím nakonec smířila s vědomím, že za pár měsíců do předčasných říjnových voleb toho nemůže Pecina snad příliš zkazit. Jenže jeho nástup do ministerské křesla byl razantní. Do funkce svého prvního náměstka jmenoval Jiřího Komorouse, bývalého šéfa Národní protidrogové centrály a přítele někdejšího premiéra za ČSSD Stanislava Grosse. Komorous, aby se vyhnul jako civilní náměstek problémům, znovu nastoupil k policii. K jeho důvěryhodnosti určitě nepřispívá, že byl před rokem 1989 posluchačem důstojnické školy StB a v poslední době i šéfem řádu Ordo Lumen Templi, který založil před několika lety zpěvák Daniel Landa.

ODS viděla za jmenováním Komorouse politickou objednávku Lidového domu. Ale to nebyl jediný personální problém. Navzdory politickým dohodám, že členové překlenovacího úřednického kabinetu nebudou provádět zásadní změny, ale budou jen jakousi udržovací vládou na spravování země, došlo k mnoha dalším personálním zvratům na ministerstvu i v policii. Pecina se v nové roli rozhodl reorganizovat ministerstvo a přesunovat kompetence mezi náměstky. Chce jich mít šest a pod nimi už nebudou vrchní ředitelé. Že by to byla cesta, jak se zbavit nepohodlných lidí, které zdědil? Jedno je jisté, z vnitra odcházejí klíčoví úředníci, naposledy náměstek za ODS Zdeněk Zajíček. Rezignoval, protože mu Pecina odebral kompetence. Ministr vnitra to zdůvodňoval tím, že Zajíček mšl pod sebou přes sedm stovek zaměstnanců.  Tvrdil, že tolik lidí neřídí ani někteří ministři. Ale otázku Kdo z vás to má? už jsme kdysi slyšeli od předsedy sociální demokracie Jiřího Paroubka.

Připomeňme i nedávné podivné chování Peciny, když žádal předsedu ODS Mirka Topolánka, aby stáhl trestní oznámení proti útočníkům, kteří ho zranili při volební kampani na Břeclavsku, protože to prý celou „situaci zklidní“. U ministra vnitra je velmi neobvyklé, aby zasahoval do vyšetřování a dokonce orodoval za násilníky.

Číše trpělivosti přetekla a občanští demokraté žádají Pecinovu hlavu. Vyčítají mu nekompetentnost, porušování zákonů, ohrožení důležitých projektů, politizaci rezortu a nerespektování mandátu vlády Jana Fischera.

Pokud chce kabinet vydržet až do května, potřebuje podporu politických stran, díky nimž vznikl. Jenže předseda ČSSD Jiří Paroubek nehodlá hodit svého koně jen tak přes palubu. Boj o Pecinu může být ještě horší než nedávná bitva o úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty v Poslanecké sněmovně. Paroubek se musel vzdát zvýšení podpor v nezaměstnanosti, jinak by riskoval pád vlády, a další ústupek by už bral jako obrovskou osobní prohru. Ale o dalším mandátu vlády, která bude u vesla o několik měsíců déle, než měla, se bude stejně muset jednat. Personálním změnám se úřednický kabinet zřejmě stejně nevyhne. Ministr životního prostředí se možná vrátí k původní práci v Bruselu, a tak by se mohly všechny výměny provést současně. Pokud se však obě velké strany zaseknou a budou stát na svém, může se stát cokoli, třeba i padnout celá Fischerova vláda. Sociální demokracie, které kupodivu ani názorové kotrmelce neubraly volební preference, se svým protivníkům z ODS jen pošklebuje: chcete vládní krizi? Máte ji mít. Chcete předčasné volby? Máte je mít. Stejně je vyhrajeme.