Ukázková akce liberecké mafie, která by nebyla možná bez osobní iniciativy primátora Liberce a někdejšího hejtmana Libereckého kraje (oba ODS) by mohla umožnit části české veřejnosti prohlédnout rizika podobných akcí a obecný princip na kterém se tato kategorie tunelů zakládá.

Kapitola první: Naplánuje se co největší akce a její prezentace se doprovodí mediální dělostřeleckou přípravou tak, aby se jevila jako nesmírně užitečná hospodářsky, kulturně, z hlediska mezinárodní prestiže a vůbec… Aby si nikdo vlivný nedovolil vzdorovat. Pokud možno se ani nedostal ke slovu. To stojí peníze. Už na této fázi vydělají ti, kteří dostanou zakázky na projekt, kampaň, reprezentaci… Zisky jsou soukromé, výdaje veřejné ze soukromého rozhodnutí – přihrávka na „malou domů“. Za přihrávku se platí. Nejlepší jsou nestandardní akce, tam lze nejlépe znepřehlednit předpokládané výdaje.

Kapitola druhá: Připraví se projekt. Může být už v této fázi předražený, může být také naopak velmi podhodnocený jako v případě libereckého mistrovství. Je to proto, aby dosáhl na schválení s vědomím že skutečné výdaje stejně někdo zaplatí. Stavba opery v Sydney stála 11x více než kolik měla stát podle projektu. Na projektu vydělají ti, kteří ho připravují a ta, kteří přijmou úplatek, aby byli ochotni ho schválit.

Kapitola třetí: Akce se realizuje. Je nákladné zastírat co nejdéle nedodržení předpokládaných výdajů a znemožnit kontrolu nad jejich přiměřeností či efektivitou. Napakují se firmy, které státní zakázku realizují a lidé, kteří ji dohodili.

Kapitola čtvrtá: Podhodnocení výdajů je zřejmé, ale projekt nelze zrušit, aby se zabránilo ještě větším škodám a nezačal být předčasně zřejmé, že šlo od počátku o tunel.

Kapitola pátá: Projekt se dokončuje po dodatečných výdajích nebo po něm zůstávají dluhy. Soukromé zisky byly zajištěny prostřednictvím veřejných výdajů vynaložených ze soukromé iniciativy. Úměrnost veřejného prospěchu veřejným výdajům nikdo nezkoumá. Kapacita pro čerpání veřejných zdrojů v soukromém zájmu je dále posílena.

Není pochyb, že budou stále vymýšleny nové a nové projekty na čerpání veřejných prostředků. Nové veřejné budovy jejichž obrovský rozsah a deklarovaná unikátnost je zárukou nadstandardních zisků se budou stavět i nadále. Nebudou to jistě jediné pomníky chamtivosti. Patří k nim předimenzované a předražené dopravní stavby, nádraží, předimenzované nemocnice, zbytečná a předražená infrastruktura v jiných oblastech atd. Vždyť vybrané daně je třeba zase rychle zprivatizovat! Pracuje na tom armáda úředníků, lobbyistů a politiků.

Na drobných stavbách (do desítek miliónů) se nedá mnoho vydělat. Jsou příliš přehledné. Kdejaký rejpal umí spočítat, za kolik se dají pořídit. Velcí hráči betonové lobby se ani neohnou pro tak drobnou minci. Proto musí malé stavby počkat.

I současná světová hospodářská krize vznikla na podobném principu. Rozdíl mezi cenami nemovitostí a akcií a jejich skutečnou hodnotou nebylo možné nafukovat donekonečna. Investice z veřejných zdrojů do soukromých aktivit jako je zprivatizovaná válka na Středním východě, to není nic než tunel, který vede do budoucna. Může být zaplacen jen z veřejných prostředků a splácen dalšími generacemi, zatímco tuneláři vydělali včera. Platíme ho i my svým podílem na  „internacionální pomoci“ v Iráku, Afganistánu a jinde. Je to důsledek  kapitalismu bez veřejné kontroly, je to princip nebrzděné osobní iniciativy hospodářských velikánů napojených na politiku („veřejný zájem“). Tajné heslo zní: My budeme vydělávat, vy budete platit. To je ono PPP- partnerství soukromého a veřejného. My investujeme, abychom vydělali, o to více pak zaplatíte.

Nejnovější zkušenost snad pomohla zabránit konání olympijských her v Praze, protože podobnost s Libercem je zřejmá. Jen dluhy, které by bylo třeba zaplatit by nebyly v řádu desítek miliónů jako v Liberci, ale řádově stokrát větší. Pražský primátor a hejtman v jedné osobě projevil odhodlání pustit žilou nejen rozpočtu města, ale i státnímu rozpočtu. Nejde o muže okresního formátu a tomu by odpovídaly i rozměry tunelu. Zdá se, že dlouhá řada připravených bude muset oželet zisky na zhodnocení pozemků, na velkých projektech a obrovských stavbách. Rozdělili si jen ubohých 70 miliónů na propagaci.

Ale určitě neklesají na mysli, však oni zase něco vymyslí, aby se veřejné výdaje neposkytovaly jen na projekty přiměřené potřebám a přiměřené cenou.