Kritizoval jsem novou koncepci bytové politiky, kterou připravilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a kterou nedávno schválila na návrh ministra Jankovského vláda, především pro absenci zásadního stanoviska k budoucnosti stavebního spoření.
 
Vnímám pozitivně, že Věci veřejné, za které je Kamil Jankovský ministrem, odmítají některé záměry ministerstva financí v oblasti asociálních škrtů či rušení zaměstnaneckých výhod. Nechápu však, že Věci veřejné a jejich ministr, do jehož kompetence spadá i bytová politika, zarytě mlčí k záměrům zásadním způsobem omezit oblast stavebního spoření. Toto mlčení ve mně budí obavy, že Věci veřejné souhlasí s výrazným omezením jedné z posledních výhodných forem spoření občanů a také důležitého nástroje bytové politiky. Moji domněnku bohužel potvrzuje skutečnost, že v koncepci ministra Jankovského není o stavebním spoření ani řádka.
 
Existují přece nezpochybnitelné argumenty a zkušenosti, že účelové omezení stavebního spoření pouze na pořízení bydlení či věci s ním spojené, bude mít za následek odliv velké části střadatelů a tedy i neschopnost stavebních spořitelen poskytovat úvěry, které zásadním způsobem přispívají k bytové výstavbě. Pokles bytové výstavby by měl dopad na výběr daní i zaměstnanost, stejně tak jako účelové omezení čerpání prostředků by mělo dopad na koupěschopnost obyvatel a tudíž také na daňovou výtěžnost.
 
Vyzývám proto Kamila Jankovského, aby se jasně vyjádřil, zda podporuje návrhy ministerstva financí v oblasti stavebního spoření, nebo se postavil proti těmto nesmyslným a pro bytovou politiku škodlivým návrhům.
 
Petr Hulínský