Za prvé – světovou krizi rozpoutaly nenasytné banky a investoři ve Spojených státech, kteří vytvořili (nadhodnotili) kšefty s nemovitým majetkem na základě zvyšování svých zisků pomocí hypoték – hypotekární bublinu. O pár let dříve tyto „nevinné trhy“ způsobily IT bublinu s katastrofou ztělesněnou firmou Enron. Po jejím prasknutí se následující bankovní krize se přenesla do Evropy a zemí, které měly své investice vložené do příslušných amerických bank. Spekulace s bankovními deriváty zneužily ratingové společnosti Fitch, Moody´s, Standard & Poor's, které se nejen tím, že doporučovaly prolhaně vkládat peníze do této bubliny, ale i rychlým vydžúsováním bankovního trhu neslýchaným způsobem, dopustily zločiného obohacení. Což ostatně dělají dodnes. Jestliže existuje mezinárodní tribunál pro Jugoslávii (YCTY), nechápu, že dodnes nebyl vytvořen mezinárodní tribunál pro ekonomické zločiny. V tom opravdu politici selhali.

Politici mají nespornou vinu. Ve dvou rovinách, ale jinou, než tvrdí lokální demagog z Bechyně. Politici nebyli schopni označit právě příčinu ekonomické krize, najít viníky a zamezit do budoucna zběsilému a masovému okrádání obyčejných lidí – až komické bylo, že americký prezident Obama dodával stamilardy kolapsujícím americkým bankám, aby si následně jejich manažeři vypláceli desítky milionů dolarů z těchto státních dotací odměny.

Politici  by museli říci, že volný trh bez jakékoliv regulace bude efektivně džúsovat společnost, klidně až do krizí a krvavých válek. Že bude zotročovat zaměstnance a nastolovat kočovný život námezdných sil.  Kvůli zkorumpovanosti či ideologické zaslepenosti nebyli schopni zavést regulace finančního trhu ani v mírných podobách – jako Tobinova daň na finanční transakce.

Jejich vina je, že radostně podlehli brutálnímu tlaku spekulantů a trhu, že sanovali astronomické ztráty finančních spekulantů „tvrdými“ penězi z daní, čili z práce. A  neposlední řadě, ano, vina politiků spočívá v prosazování snížení příjmu státu snížením daní pro bohaté  a zároveň asociálních receptů ořezání sociálních dávek v nezaměstnanosti, nemoci i školském systému a vše vrhnout  - opět na neregulovaný trh! A prosazují reálně beztrestnost pro chlupaté dlaně zkorumpovaných politiků, kteří se pak chechtají lidem z televize do očí.
 
Za druhé – a to je snad ještě horší, než ekonomické zločiny tohoto pána - podle Kalouska nyní čelíme pádu mýtu o tom, že jsou vlády zodpovědné za trvalý růst životní úrovně. Tohle je už opravdu silná káva! K čemu potom vláda vlastně je – to má životní úroveň obyvatel snižovat? Kalousek tak nepřímo – ale jednoznačně – naznačuje, že skončil model demokracie, kdy vláda zastupuje většinu (jakkoliv při zachování práv menšiny). „Vy nás zvolte, ale budeme jednat ve prospěch kapitálu, trhu a kdovíčemu ještě, ale vy nám do toho kecat nebudete a srovnejte krok!“ zní překlad do češtiny.

Za třetí - Finanční disciplína států se trvale zhoršuje s tím, jak vlády neodpovědně podléhaly tlaku voličů a financovaly stát z deficitů, říká Kalousek. Nutno dodat, že lživě. Pokud zná někdo politickou stranu, která volá po větším zadlužení, ať ukáže – dokonce i keynesiánská ČSSD váhá. Naopak pokud něčemu vlády podléhaly a podléhají je brutální tlak trhu a spekulativního kapitálu. A neskutečným, astronomickým sumám, které za průšvihy miliardářovým uskupení ještě zaplatí. Prý za to mohou ti, co ztratili práci...

Nikdo nechce zadlužovat stát. Kalouskoví a jeho vládam se to podařilo za pět let zdvojnásobit. Tento špatný tenisový sportsmen, který má za sebou rekord neodhadu českého vývoje hospodářství v rozdílu téměř devíti procent HDP (blahé paměti Eduard Janota, tvůrce většiny rozpočtů vlád ČSSD a ODS, odhadoval jedno procento HDP na 10 -15 miliard korun). Mluvíme o ztrátě nejméně 90 miliard korun! Jeho ideologická a ničím nepodložená, neproduktivní snaha - odborníci varují před podkopáním spotřeby obyvatel, která činí až čtvrtinu růstu HDP, vede jen k nekonkurentosti České republiky. Tím se snižuje příjem státu, který by mohl peníze využít ve prospěch rozvoje země. Od školství, vědy, průmyslu atd.

Pokud občané mají strach z toho, že ztratí práci a platí si pojištění pro tuto situaci – není to nic z kapsy státu, ani z „Kalouskov kapsy“. Ten je jen spravuje a přerozděluje – a také a ně odpovídá!  Jsou to ale daně z práce - snad poprvé daně zaměstnanců překonaly svým objemem daně podniků. Fascinující, kdo tedy plní státní pokladnu! Ti, kteří se nemohou bránit a tzv. optimalizovat své odvody.  Zatímco Kalousek se stará jednostranně o byznys. Co hůř, ten vší silou nejvíce stará o miliardářské rentiéry – zatímco všechny úspory pro občany jsou zdańovány (třeba stavební spoření), Kalousek zabránil zdanění dividend. Kdo asi má tolik dividend, aby ho začínaly zajímat daně? Kolik peněz je tedy obsažen v růstu bezdaňových divident, když jen u ČEZ stát "bere", protože je to polostátní firma, miliardy! O kolik tedy stát přichází jen na této nedani?

Za čtvrté - „Nyní vidíme, že státní dluhopisy přestaly být nejbezpečnější investicí,“ uvedl Kalousek. No, pokud bych byl ironický, a to jistě nejsem, tak řeknu, že tuto „nebezpečnost“ státních dluhopisů nastolil Nečasem a Kalouskem tak milovaný trh. Nikdo jiný. Surová spekulace (volný trh) zvyšuje jejich úrokovou míru natolik, že jednotlivé státy nejsou schopny tyto závazky plnit. Italové vydali dluhopisy s 3 procenty úrokové míry, které milý trhy vyhnal až 8 procent a u řeckých ještě dvojnásobě více To samé platí i pro ostatní země. Experti pak spočítali, že by se Řecko dostalo, v případě normálních úroků, na úroveň zadlužení, které by bylo snesitelné již v roce 2015 a odvrátilo bankrot země a ohrožení eurozóny. Navíc při zvyšujícím se úroku rostou i gigantické částky na pojištění těchto dluhopisů.

Za páté - „Nejsem velkým optimistou. Nepředpokládám, že by evropský politický establishment dokázal provést opatření, která by zastavila krizi. Jedná se totiž o krizi důvěry,“ uvedl Kalousek. Tak v tomto bodu, a patrně jediném, dávám Kalouskovi zapravdu. Kdo proboha ještě dnes může věřit zkorumpovaným, prolhaným a drzým politikům. Zvláště českým! Kteří žíjí z daní svých spoluobčanů, bohatnou a zároveń je poučují, že je zastupovat vlastně nebudou. To je nejen nezodpovědné, zbabělé, vyvlékající se z odpovědnosti, je to i populistické.


Psáno pro Prvnizpravy.cz

Jiří Kouda
novinář