Potřebné je více jí rozvinout a lépe si ji osvojit. Pak bude přinášet výsledky v poznání. Samozřejmě, tak jako všechno i dialektiku je možné zneužít. V tomto článku budu pokračovat v objasňování v tom, jak používat dialektickou metodu poznání na oprávněně kritizovanou licoměrnost mocných v článku pana Jakla. 

Dušan Mišík: „Basa, nebo metál?“ – licoměrnost, nebo dialektika (1)

Protiklad trestu a odměny

„Basa, nebo metál?“ Název článku vyjadřuje protiklad „buď, nebo“. Kritika směřuje k tvrzení, že není možné uplatnit obě sankce – zápornou i kladnou – zároveň. Pouze jednu. Oba protiklady nemohou platit najednou. To je správné tvrzení, tedy bylo by správné, pokud by mezi tvrzením „je to hrdina“ a tvrzením „je nutné potrestat“ u jednoho a téhož subjektu nebyla časová prodleva. Protiklad odměny a trestu existuje a tvoří součást jednoty zvané hodnocení a motivace. Každý z protikladů reprezentuje pozitivní nebo negativní sankci. Odměnu nebo trest. Společně tvoří pobídku subjektu k akci nebo pobídku ke zdržení se nežádoucí akce.

„Děti, když nebudete celý den zlobit, večer přijede Ježíšek a nadělí vám dárky.“ „Vážení zaměstnanci, když dosáhnete obratu jednoho milionu korun do konce tohoto kalendářního měsíce, vyplatím každému zvláštní odměnu pět tisíc korun.“ Nikdo nevyhlásí: „Děti, když budete zlobit, přinese vám Ježíšek dárky.“ Chytré dítě, které našlo dárky ve skříni, však ví, že dárky po sváteční večeři dostane i když bude malinko zlobit. Čas do rozdávání dárků se tak hrozně vleče, takže je potřeba si ho něčím zkrátit. Malé zlobení nemůže zkazit hezký Štědrý večer. Co však není možné, je to, aby dítě dárek dostalo a zároveň nedostalo, mohlo a nemohlo si ho rozbalit a hrálo si i nehrálo s novou hračkou. Princip vyloučení třetí možnosti počítá jen se dvěma možnými stavy.

Trest stojí v protikladu k odměně. Mezi odměnou a trestem existuje rozmezí, které bude vysvětleno později. Odměna je za zásluhy a trest za dopuštění se chyby. U protikladu ostří nože a brousku si protiklady vzájemně podmiňovaly existenci – jeden potvrzoval druhý. U odměny a trestu je to naopak. U protikladu odměny a trestu se protiklady vzájemně vylučují. Trest pro jednu a tutéž osobu za její jeden a tentýž skutek vylučuje to, aby byla osoba zároveň odměněna. Trest podmiňuje, zprostředkovává a reprodukuje odměnu, ale v záporném modu.

Trest i odměna jsou hodnocení hodnoceného hodnotitelem a mohou nabývat různé hodnoty. Odměna může být velká, malá, nepatrná nebo žádná. Trest nemusí být udělen, vykonán, může být mírný, tvrdší, hodně krutý nebo ten nejvyšší. Tyto dva stavy hodnocení existují v dialektickém protikladu, kdy každý ze stavů vylučuje existenci opačného stavu. Stav odměněn popírá a vylučuje existenci stavu potrestán.

Pokud bude provedeno hodnocení, jehož výsledkem bude odměna nebo trest, tak toto hodnocení má určení zevnitř i zvenku. Vnitřní určení hodnocení je dáno povahou činnosti a jejím dopadem na okolí, zejména dopadem na hodnotitele. Pokud bude pro hodnotitele příznivé, pak podmíní vnější hodnocení hodnotitelem a ten se vyjádří pro udělení odměny. Pokud bude činnost hodnoceného pro hodnotitele škodlivá, vyvolá vnější nepříznivé hodnocení a hodnotitel se vyjádří pro udělení trestu. Hodnocený může být hodnocen za více činností a výsledků. Za některé může být odměněn, za jiné potrestán a další nebudou hodnoceny.

Vnitřní určení výsledku hodnocení je samotný čin hodnoceného, který má dobré nebo špatné dopady na okolí. Vnější určení hodnocení podléhá proměnlivým podmínkám. Za prvé, pozitivum nebo negativum činu nemusí být hodnotitelem správně pochopeno. Pozitivum se může jevit jako negativum a to, co vypadalo zprvu hrozně, se nakonec ukáže jako dobrý skutek. Za druhé, hodnocení je ovlivněno zákonem, morálkou nebo zájmy mocné síly, která má právo hodnotit a udělit sankci kladnou nebo zápornou. Hodnocení a rozhodnutí, zda odměnit nebo potrestat, podléhá podmínkám, které se mění v čase. To, co bylo pro subjekt včera dobré, dnes už může subjekt vnímat jinak. Třetímu pozorovateli to však může připadat podezřelé. Hodnotitelů je více, ale jedni mají právo rozhodovat a jiný se pouze mravně pohoršovat a nesouhlasit s hodnocením mocných. Jedni nohou vydávat soudní rozhodnutí a rozsudky, jiní se mohou pouze dovolávat rozumu a spravedlnosti.

Současná změna pohledu mocných na zničení plynovodů je hodně podezřelá. V roce 2022 to byla podle nich záslužná činnost, hrdinský čin. V roce 2025 je zničení plynovodů považováno za trestný čin těmi samými lidmi. Zničení plynovodů v roce 2022 poškodilo ekonomiku Německa i Evropy právě tak jako je tímto činem poškozena ekonomika i dnes. Tenkrát byl dopad pouze potenciální, který se mohl, ale nemusel projevit v budoucnosti. Hodnotitelé uvěřili vlastnímu přesvědčení, že přerušení plynovodu spolu se sankcemi poškodí výhradně Rusko a ne Evropu, že zrušené dodávky půjde nahradit jinde a Evropa vyšší ceny zvládne. Rok 2025 naznačuje, že kritici sankcí a zničení plynovodů měli pravdu. Evropa stagnuje s výhledem propadání se do nevýznamnosti.

Možnost a skutečnost jako protiklady

Ve stolní hře se používá kostka o šesti stranách. Když padne strana kostky s číslem jedna, hráč může postoupit o jedno políčko. Hod kostkou poskytuje šest možností. Po hodu kostkou nastává skutečnost – platí pouze jedno číslo, ostatních pět je vyloučeno. Platnost jednoho čísla existuje skrze vyloučení ostatních pěti. Teze o podmiňování, zprostředkování a reprodukci protikladů tu existuje skrze vyloučení jiných možností a skutečností. Realizace jedné možnosti vylučuje realizaci jiných možností.

V předmětu našeho zájmu „basa nebo metál“ nám dialektika říká, že jedna možnost existuje skrze vyloučení jiné možnosti. Ladislav Jakl dává za vinu platnosti vylučujících se stavů dialektice. Ta je v tom nevinně. Ve skutečném praktickém životě bylo uplatnění dvou vylučujících se možností realizováno. V roce 2023 byly valorizovány penze tak, že byla valorizace zkrácena v průměru o tisíc korun proti zákonnému nároku. Důchody byly valorizovány a důchodci okradeni v rozporu se zákonem 155/1995 Sb. (Zákon o důchodovém pojištění). Ostatně zákonnost úpravy valorizaci důchodů schválených parlamentem, senátem a prezidentem posvětil Ústavní soud ČR. Okleštěná valorizace odporuje formální logice a principu vyloučení třetího. To znamená buď byl § 67, zákona 155/1995 Sb. striktně dodržen, nebo byl tento paragraf nedodržen.

Dialektická logika zná zákon přechodu kvantitativních změn ve změnu kvalitativní. Tento zákon platí všeobecně. Avšak v konkrétně jednotlivém politici zneužili obecnou platnost dialektického zákona pro sebe. Upřednostnili krmení války na úkor valorizace důchodů. Dialektika za nedodržení zákona o valorizaci nemůže, poslanci ano. Pamatuji si na výrok jednoho politika z počátku devadesátých let. Budeme rychle přijímat zákony a když nám nebudou vyhovovat, tek je změníme. Zapomněl dodat pro sebe a pro skupinu, kterou zastupuje.

Zákon přechodu kvantitativních změn ve změnu kvalitativní

Pohádka O chytré horákyni je česká pohádka od Boženy Němcové. V ní prokurátor vzkázal Marii: „Dobře tedy, když je tvá dcera tak chytrá, ať přijde zítra ke mně, ale ať to není ani ve dne, ani v noci, ani ustrojená, ani nahá, ani pěšky, ani na voze.“ Ve dvě hodiny v noci Manka vstala, vzala režný, velmi řídký žok, oblékla si ho na sebe, na jednu nohu si natáhla punčochu, na druhou – bosou – nazula střevíc. Když se blížila třetí hodina, Marie sedla na kozu a vyjela do města napůl pěšky (v moderní televizní verzi použila koloběžku), napůl oblečená. Vnější určení chytré horákyně – hodnocení – našlo uzlový bod míry, kdy se lámou protiklady: kdy to už není chůze pěšky, ale ještě ani jízda, kdy už není nahá, ale zároveň ještě není oblečená podle mravních požadavků. Přijela v hodinu, kdy se noc láme v den. To všechno jsou uzlové body míry, kdy narůstající kvantitativní změny způsobí změnu kvality.

Jiný příklad: Když je sklenice naplněna nápojem až po povrch, říkáme, že je plná. Když ve sklenici není ani kapka, říkáme, že je prázdná. Když nápoj zaplňuje zhruba polovinu objemu sklenice, někdo řekne, že je poloprázdná a jiný, že je z poloviny plná. Kdo z nich má pravdu?

Když půjdete do baru a objednáte si whisky, barman vám nalije 40 ml do sklenice na whisky, která má objem 300 ml. Takže je naplněna na 13,3 %. Je sklenice prázdná? Je sklenice plná? Pokud přijmu tvrzení, že je prázdná, měl bych si stěžovat na barmana? Anebo je vše v pořádku a dostal jsem plnou sklenici dle nápojového lístku a deklarované ceny? A co je nápojový lístek? Je to určení kvality hodnocení zvnějšku.

Plnost nebo prázdnota sklenice je určena zvenčí nápojovým lístkem a místní kulturou podávání whisky. Zevnitř je určena dodržením míry, tedy naplněním 40 ml whisky. V tomto konkrétním případě není plnost, prázdnota, poloplnost, poloprázdnota určována vnějším vjemem, tedy pohledem, kdy nápoj sotva pokrývá dno sklenice. Naplnění je pouhých 13,3 %. Pokud sklenice obsahuje poctivých 40 ml, je vše v pořádku podle všech hodnotitelů: barmana, hosta i České obchodní inspekce. Vnější kritérium hodnocení je nápojový lístek. Whiskovka je řádně plná, i když se to oku nemusí líbit.

V našem případě bylo hodnocení zničení plynovodů určeno zvnějšku i zevnitř. Hrdinství zničení plynovodů a mlčení západoevropských politiků i novinářů bylo určováno požadavkem zahraniční politiky USA a jejích ideologů. Za prvé, vyjadřovalo americký požadavek zabránit posilování vztahů Ruska a Německa. Za druhé, vyjadřovalo požadavek zastavit úsilí Ruska o získání suverenity, jeho oslabení nebo dokonce poražení prostřednictvím Ukrajiny a páté kolony v Rusku.

Určení kvality názoru zevnitř, to je hodnocení hrdina, nebo terorista, bylo dáno snahou našich mocných zavděčit se EU a USA. Novináři hlavního mediálního proudu toto hodnocení šířili v médiích. Tím si potvrzovali své výsadní postavení a odměny z tohoto postavení vyplývající. Svou úlohu sehrála dlouhodobě propagována nenávist, kterou šířily některé filmy Hollywoodu, neziskové organizace financované ze zahraničí a působící ve školách i v státní správě. Nenávist se rozmohla do takových rozměrů, že naplno zastřela zdravý rozum.

Pak došlo k tomu, že v září 2022, značná kvantita nenávisti převážila nepatrnou kvantitu zbytku zdravého rozumu – tím myslím racionální úvahu o vlastních potřebách a záchranu vlastní existence v budoucnosti. Jak už jsem řekl, boží zákony, pro ateisty přírodní zákony, nelze obcházet. Dříve nebo později se prosadí, i proti vůli člověka. Vyčerpané sklady zbraní, vysoké ceny a stagnující ekonomika s perspektivou úpadku způsobily kvantitativní změnu v nazírání na realitu roku 2025. Zpod hrubé vrstvy nánosu nenávisti se začíná klubat i zdravý rozum – ten zdravý rozum, který respektuje přírodní i ekonomické zákony. Český jazyk má pro náhlou změnu postojů mainstreamu a politiků v roce 2022 a v roce 2025 krásné slovo – licoměrnost. Vždyť i v září 2022 dobře věděli, že zničení plynovodů nám způsobí vážné potíže. Původně Nord Stream 2 měl obyvatelů Evropy, od Atlantického oceánu až po Ural zvýšit životní úroveň a poskytnout energetické zdroje pro technický rozvoj.

Původní kvalita názoru, že likvidátor plynovodů je hrdina, který zasluhuje obdiv a vyznamenání, je nahrazována jinou kvalitou, a to názorem, že likvidace plynovodů je zločin a teroristický čin.

Závěr

To, co pan Jakl kritizuje, kritizuje oprávněně. Kritizuje licoměrnost lidí, kteří mají moc. Pouze by však neměl svádět špatné myšlení na dialektiku. Věřím, že kdyby se jí věnoval, jistě by si ji oblíbil. Nakonec podotýkám, že tyto dva krátké články ani zdaleka nevystihuje šíři dialektické logiky. Je to běh na dlouhou trať, ale stojí za to.

„Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil,“ opakuje Ladislav Jakl slavnou repliku z Pyšné princezny. Pan král větou prokazuje zmatenost. Dnes je ze situace zmatená EU i naši mocní věrní EU až za hrob. Uvedené příklady ukazují proměnlivost skutečností a poznání této proměnlivosti. Zvládnutí dialektické logiky pomáhá poznat realitu v její neustálé proměnlivosti. Nezvládnutí dialektické logiky vede ke zkreslenému poznání skutečnosti. Za to, že vládnoucí politici a hlavní proud v roce 2022 nerozpoznali, nebo nechtěli rozpoznat, že zničení plynovodů je teroristický čin, rozhodně nemůže dialektika, ale jejich licoměrnost.

Dušan Mišík

Psáno pro Prvnizpravy.cz