Zmínění baviči mají málo společného se známým bavičem Žanek Hlaváčkem. Jeho specialitou jsou vtipy, lidová přísloví a písně zpívané brněnským hantecem. Pražští baviči jsou bez vtipu, ignorují klasické básně a zpívají s obavami ve tváři pouze politicko - korektně s česko - slovenským hantecem. Riziko z nepochopení jejich výstupů je pro cizince z Východu a Asie vysoké a může vést k následkům, před kterými varuje i sám prezident Miloš Zeman.

Ouvertura několika aktové koronavirové operety v karanténě podobné sítu se mnohým našincům tak zalíbila, že po dovolené v zahraničí z posledního nebo na úvěr, za to ale s pohledem na moře z plastové ochrany nebo z hotelového ghetta bez ochrany jim bude po návratu domů jako kompenzace nabídnut vstup na scénu prvního aktu operety v izolaci se splátkovým kalendářem a nadějí na další pomoc zadlužujícího se vysychajícího státu.

V kontextu vývoje dění ve světě a spolupráce s ČLR doporučuji nejenom českým bavičům studium dokumentu Chinas´s Interaction with the World – Historical and contemporary aspects (Jens Damm, Mechtild Leutner, Niu Dayong). Dokument byl zveřejněn v Berliner China Hefte, Chinese history and Societies v roce 2017, vol. 49. ISBN 978-3-643-959-607, a ISSN 1860-2290. Zmiňuji se o dokumentu ze dvou důvodů: 1) Ve zprávě je příspěvek, který doporučuji politikům ke studiu: Challenges and Chances for Sustainable Water Management in China (June 9, 2017, Eva Sternfeld). 2) Dokument jasně definuje a vysvětluje kechixufazhan (可持续发展)tj. udržitelný rozvoj a jeho tři základní funkce: 1) Zabezpečení hospodářského a společenského rozvoje. 2) Vyrovnanost hospodářských a sociálních aspektů rozvoje. 3) Rozvoj musí být založen na integrovaných síťových funkcích. Cizinci často chápou tyto formulace rozvoje jako známé. Neuvědomují si přitom, že uvedené má hluboké kořeny ve staré čínské historii a proto má širší význam než se zdá na první pohled.

Pro uvedené státy a osobnosti existuje dvojitý problém důvěry: 1) Ke svému atlantickému spojenci na věčné časy. 2) K největším mocnostem na Východě a v Asii. Problém je o to složitější, že existuje možnost použití force majeure (vyšší moc) v obchodních vztazích. Nikdo z politických vůdců Západu si nechce představit její použití. Tím méně vojenský konflikt. Všichni jsou trénováni na mír, zvyklí konat bez odpovědnosti a následků v objetí pokrytectví a ignorování základních mýtů Západem kritizovaných států a jejich kulturních hodnot. Málokdo si přitom uvědomuje aktuálnost tzv. Thukydidovy pasti (休息低德陷阱).

Protože arogance bavičů H&K&N a ostatních indikuje jednání proti zdravému rozumu a tím prakticky představuje ohrožení každého občana formou provokace konfliktu v době splňující všechny hlavní podmínky Thukydidovy pasti, doporučuji seznámit se s překladem knihy amerického autora Graham Allisona (1940) - Osudová past: Spojené státy versus Čína a Thúkýdidovo poučení z dějin (originál 2017, Prostor 2018). Graham Allison, profesor politických věd (Harvard) má za to, že dynamika, která v 5. století př. n. l. vedla k velké antické válce mezi Athénami, jejichž moc vzrůstala, a dominující Spartou, se v posledních pěti staletích šestnáctkrát opakovala. Historie ukazuje, že dvanáctkrát skončilo soupeření rostoucí velmoci s hegemonem válkou. Jen čtyřikrát se podařilo zachránit mír. V 2020 jsme blíže k pasti. Během posledních několika desetiletí se objevily na horizontu další možnosti opakování chyb. Proto globální pořádek čelí zásadní otázce: Mohou výrazně posilující Čína a stávající velmoc USA se svými asymetrickými spojenci uniknout z Thúkýdidovy pasti?

Například konflikt v centrální Asii, v Kazachstánu. Vývoj a osobní zkušenosti z působení v regionu mi napovídají, že boj v Kazachstánu mezi USA a ČLR již začal. V tomto mnoho etnickém státě se silnou klanovou strukturou a neřešenými problémy korupce, práva a sociální spravedlnosti je aktivní mimo jiné americká biologická laboratoř v Almaty a realizuje se geostrategický projekt na platformě C5+1 naměřený proti ČLR. Odtud to není daleko do ostatních států, včetně Ruské federace. Nedaleko od RF a ČLR hrozí konflikt s Taiwanem (Tchaj-wan). Představu konfliktu podporuje vojenský rozpočet ČLR, měnící se myšlení vojenského vedení a v neposlední řade i realizace politiky čínského snu. A také skutečnost, že ke konci 20 let tohoto století USA a Ruská federace nebudou těmi, kterými jsou dnes. Jakýkoliv útok USA na ČLR nevylučuje v budoucnosti vojenskou pomoc Ruské federace sousedovi z geostrategických, hospodářsko - politických a mnoha jiných důvodů.

Uniknout před Thukydidovou pastí nedovolí agresivní hospodářsko – vojenská politika Západu, ani defensivní politika podél tzv. prvního řetězce ostrovů (Japonsko – Taiwan, Filipíny a Borneo). Proč? Nelze vyloučit krizi a vojenský konflikt z náhody, nesprávné kalkulace, technické a lidské chyby nebo podobného. USA nepůjdou do přímého vojenského konfliktu s ČLR kvůli Taiwanu již proto, že si dnes nemohou být jisty, že platí doktrína o zdržování velkého konfliktu jadernými zbraněmi. Stačí si připomenout tzv. Kargil – válku z roku 1999 mezi Indií a Pákistánem a skutečnost, že USA se nikdy dobrovolně nevzdají trhu a obchodních příležitostí v ČLR a RF, jako to dělá ČR a její různí baviči. Ti si neuvědomují, že přítel, který není pevný jako skála, je bez vůle a zbytečně se nazývá přítelem. Slouhové a baviči si hrají s ohněm na zaminovaném poli a spoléhají se na případnou záchranu nespolehlivým spojencem NATO, řízeným USA se svými vlastními národními zájmy.

Baviči té nejnižší cenové skupiny budou proto vystupovat nadále v přestávkách mnoho-aktovky koronaviru pro méně vědoucí konzumní společnost. Budou podporovat spojenectví NATO ze strachu, zabaleném v naději a bojovat za finanční podporu z EU s následnou konečnou ztrátou lukrativních trhů v RF a ČLR a tím i pracovních míst doma. Účastní se, případně posílí paralelní víceboj o peníze: boj se suchem, boj na zabezpečení vodou, boj o křeslo a moc. Víceboj bude dlouhý, drahý a bolestivý. Proč? Letošní volební šarvátka a boj o peníze neskončí uspokojivě pro nenasytnou menšinu, včetně bavičů a jejich loutkovodů, neuvědomujících si obsah slov Galileo Galiei: Příroda je neúprosná a nepodplatitelná. Je jí jedno, zda je lidem srozumitelný či nepochopitelný smysl jejího konání. Souhlasu netřeba.