A je zajímavé, že tyto síly nesouvisí jen se změnami státních zřízení či ideologií, ale vždy hlavně s celkovou okolní společensko-politickou situací.

Podívejme se na posledních sto let vývoje pojmů brannost, branná příprava, branná připravenost občanů atd. Hned po vzniku Československa v roce 1918 zaznamenáváme v tehdejší společnosti protichůdné směry, na jedné straně euforické a pacifistické utopie o věčném míru a na druhé straně úsilí připravit mladý stát tak, aby se uměl ubránit vnějšímu nepříteli. Jak to dopadlo, víme.

V letech 1948 – 1989 byly tyto pojmy nadužívány, ideologicky zarámovány, a proto nakonec zprofanovány. Nebylo tedy divu, že se od devadesátých let minulého století přiřadily k symbolům neradostného období vlády jedné strany. Ještě před několika lety mohl nezaujatý občan nabýt dojmu, že tato slova jsou uvedena ve slovníku sprostých slov, a proto se nesluší je na veřejnosti používat.

Dnes se situace v tomto směru naštěstí mění. Je ale smutné, že tato změna znovu nastává až pod vlivem celospolečenského dění, kdy v atmosféře nebezpečí teroristických útoků i migračních vln zaznamenává globalizační proces výrazné odstředivé tendence a na scénu opět razantně vstupují národní zájmy jednotlivých států.

K branné připravenosti lidí jednoznačně přispívá i sportovní činnost, zejména pak sportovní odvětví, která můžeme označit jako branně technická. Letos na jaře jsme ve spolupráci s Českou unií sportu připravili a vyhlásili projekt Mladý sportovec, sportem ke zvládání krizových situací a k bezpečnému přežití. Smyslem tohoto projektu bylo, aby děti pomocí specializovaných sportovních činností nenásilně získávaly branně technické dovednosti a schopnosti.

Tato příprava sice stále probíhá, např.  v našem Sdružení sportovních svazů České republiky ji pro svoje členy provozuje všech 17 sportovních svazů, ale cílem projektu bylo zvýšit brannou připravenost dětí a mládeže z řad veřejnosti. K financování tohoto pilotního ročníku se nám podařilo zajistit 3,9 milionů korun z asignací loterijních firem Českému olympijskému výboru.

Pilotního ročníku tohoto projektu se zúčastnily kluby šestnácti sportovních svazů, z našeho Sdružení i z České unie sportu, a jejich zájem byl enormní. Abychom mohli vyhovět všem nabídkám a s nimi spojeným finančním požadavkům ze strany sportovních klubů, museli bychom mít k dispozici mnohonásobně vyšší finanční zdroje. A to jsme z uvedených důvodů nemohli do projektu zařadit i některá další sportovní odvětví, která mohou k branné připravenosti efektivně přispívat. Jsme ale velmi rádi, že se ve stovce klubů bude téměř dvacet tisíc dalších dětí učit orientovat se v přírodě, zvládat přírodní živly, střílet a zacházet se zbraní, pomáhat sobě i druhým v různých složitých situacích atd.

Už první zkušenosti z realizace tohoto projektu ukazují, že jsme dětem nabídli zajímavou sportovní alternativu a jsme svědky zajímavé shody, kdy děti branné sporty baví a dospělí vědí, že pro bezpečný vývoj našich dětí jsou tyto činnosti potřebné. Věříme, že přidanou hodnotu branně sportovních disciplín ocení i odpovědné státní instituce a přispějí k tomu, aby tento společensky prospěšný projekt mohl být rozvíjen i v budoucnosti. S žádostí o spolupráci a podporu projektu jsme již oslovili ministryni školství, mládeže a tělovýchovy Kateřinu Valachovou a také premiéra Bohuslava Sobotku. V současnosti čekáme na jejich odpověď.

Chci věřit, že společnost se už konečně poučí a branné povědomí zařadí k těm nadčasovým potřebám každého občana i státu.