Jan Campbell: Budoucnost Střední Evropy

KOMENTÁŘ

Pod záštitou a se závěrečným projevem J. E. Kardinála Dominika Duky, oddaného tradiční církvi a jedné z těch osobností, které současná církev potřebuje jako sůl, se ve dnech 13. až 15. října 2023 konala v Praze v Hotelu Pyramida v pořadí druhá konference "Budoucnost střední Evropy".

27. října 2023 - 07:00

Konferenci otevřel a uzavřel Tomáš Kulman, hlavní organizátor a předseda Patrimonium Sancti Adalberti.

Plenárnímu zasedání konference, které moderoval profesor Drulák, předcházelo předání Ceny svatého Vojtěcha (Pretium Sancti Adalberti), laureátovi Dimitriji Rupelovi, sociologu, politiku, diplomatu, dramatiku a bývalému ministru zahraničních věcí Slovinska. Předání ceny uzavřel „Koncert pro 51 strun“, ve kterém společně vystoupily violistka Kristina Fialová a harfistka Dominika Svozilová s díly středoevropských autorů klasické hudby.

Konference byla výborně zorganizována a zúčastnili se jí aktivně představitelé zemí střední, jižní a středovýchodní Evropy: Bulharska, Chorvatska, Maďarska, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Srbska, a pokud jsem mohl zjistit, i několika dalších zemí.

Plenární zasedání obsahovalo projevy Vladimíra Palko, slovenského matematika a bývalého ministra vnitra Slovenska v zastoupení (kvůli onemocnění), Zoltána Fürjese, náměstka státního sekretáře pro církev a vztahy s národními minoritami, kanceláře premiéra Maďarska, Norberta van Handela, právníka, poradce a předsedy Rakouské ligy svatého Jiří, Radka Vondráčka, právníka, poslance PČR a bývalého předsedy Poslanecké sněmovny PČR, Viktora Kostova, právníka a předsedy bulharského hnutí Svoboda pro všechny, Stephena Nikolaje Bartulici, poslance chorvatského parlamentu a prezidenta chorvatského Centra pro kulturní obnovu, Miny Zirojevićové, právničky, náměstkyně ministra školství Srbska a docentky Právnické fakulty obchodu a soudnictví v Novém Sadu, Zbigniewа Krysiaka, profesora financí Varšavské ekonomické školy, Dimitrijе Rupela, sociologa, politika a bývalého ministra zahraničních věcí Slovinska. Odpoledne se pracovalo ve třech sekcích s odborníky.

  1. Obnova národního hospodářství a soběstačnosti (István Loránd Szakáli (Maďarsko), ředitel pro strategii, Oeconomus Economic Research Foundation, Gerhard Saria (Rakousko), Institut pro korporátní a obchodní právo, Vídeňská univerzita a Martin Jančálek (Česká republika) ekonom, manažer strojírenských firem s mezinárodní působností.
  2. Pro-rodinná, pro-natalitní, demografická a důchodová politika (Ivo Patta (Česká republika), sociální ekonom, odborník na téma důchodové reformy, Ivan Valkov (Bulharsko), advokát, spolupředseda ROD International a Balázs Hidvéghi (Maďarsko), člen Evropského parlamentu za stranu Fidesz).
  3. Vize provázané strategické infrastruktury (Pavel Janeček (Česká republika), energetický expert, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské, Dénes András Nagy (Maďarsko) mezinárodní analytik, Center for Fundamental Rights a Igor Senčar (Slovinsko), diplomat, odborný asistent na fakultě vládních a evropských studií, Nova Univerza, Nova Gorica.

Záměr českého pořadatele - Patrimonium Sancti Adalberti -  zapadl přesně do aktuální situace v ČR, střední Evropě a EU. Zohlednil objektivní trendy ve světě proměn a boje o skutečné, a ne vymyšlené hodnoty byrokratů nebo představitelů bývalých impérií. Nehledě na osobní dojem a hodnocení, že kvalita některých příspěvků nedosáhla úrovně první konference, a němčina, jako druhý jednací jazyk konference se doposud neprosadila, doporučuji pro třetí konferenci z několika historicko-politických důvodů němčinu zařadit jako jeden z jednacích jazyků konference. A to nehledě na možné kritické hlasy málo vědoucích. Závěrečná deklarace, kterou přikládám v neautorizovaném překladu, je kvalitní a jasná: pokud se státy střední Evropy nespojí, malé křesťanské země, jejich náboženství, tradice a kultura budou minulostí.

Závěrečná deklarace (14. října 2023)

Prohlášení mezinárodní konference "Budoucnost střední Evropy" Praha, 13.-15. října 2023: Evropa se dnes nachází na historické křižovatce a je stále jasnější, že k užší spolupráci mezi zeměmi středoevropského prostoru neexistuje alternativa. Středoevropané si uvědomují turbulentní vnější podmínky a rizika. Přechodu od unipolárního k multipolárnímu světu. Ekonomiky závislé na centrech mimo svůj region jsou zároveň ohrožovány ideologickými experimenty spojenými se Zeleným údělem nebo genderovou ideologií. Středoevropská spolupráce by měla být založena na spolupráci národních států, obnově "národohospodářského" myšlení a pro-populační politice, která sama o sobě svědčí o zdravém vývoji společnosti a řeší otázku budoucí nabídky pracovních sil.

Vyzýváme proto politické představitele středoevropských zemí, aby i nadále usilovali o vytvoření středoevropského hospodářského regionu propojeného obchodní, investiční, inovační, energetickou a dopravní infrastrukturou. Vyzýváme také ke koordinaci národních hospodářských strategií, které zahrnují ambiciózní ochranu a podporu rodin. Doporučujeme, aby se palčivá otázka důchodové reformy řešila v kontextu cílené pronárodní politiky.

Závěr

Jsem přesvědčen, že diskuze a dialog ve společnosti nejenom ve spojení s konferencí, ale i s dalšími akcemi a plánovanými volbami do Evropského parlamentu, by se měly vést v duchu, nevystoupení z EU, ale v duchu komplexní snahy o změnu v EU s cílem zohlednění zájmů malých členských států EU a ostatních, a nemožnosti vzdát se práva veta ve prospěch EK.


potvrzuje, že čtyři nebo pět kapitálových skupin, které ovládají a určují politiku vlády a oficiálních médií, vnucují národu mýty, zbožná přání a falešné naděje na kvalitnější život a nepodporují hlavní myšlenku konference: spojení, spolupráce a sdílení.

Pro plánované volby do Evropského parlamentu to znamená, že realizace hlavní myšlenky konference může napomoci vyloučit, že se do EP dostanou zástupci, kteří budou pokračovat ve zvýšení materiálních a nemateriálních ztrát ČR, včetně prestiže a suverenity.

Spojení se všech opozičních stran a hnutí představuje potřebu, vytvořit velkou voličskou skupinu. Spolupráce vyžaduje zapomenout osobní a vnitropolitické rozpory, zvýšit její kvalitu a nedovolit politickým stranám a hnutím, včetně ANO a jejímu předsedovi panu Babišovi vysílat do Evropského parlamentu (EP) kandidáty typu paní Jourové, Charanzové apod.



Protože EP není strukturou dovolující jednoduchou, ekologickou, efektivní a ekonomickou spolupráci, platí o to více stará, ale velice aktuální otázka pana Kalouska: Jak chcete vyhrát, když se nespojíte?

Patrimonium Sancti Adalberti a konference „Budoucnost střední Evropy“ si proto zaslouží nejenom veřejnou podporu, modifikaci konferenčních jazyků a následování, ale i realizaci vzdělávacího programu pro mladé, kteří jsou vychováváni v duchu nadčasových, a ne konjukturálních hodnot. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell



Anketa

Měl by podle vás Miroslav Kalousek založit novou politickou stranu?