V hospodářské oblasti vidíme proces likvidace rodinného stříbra československého průmyslu a zemědělství na straně jedné, a proces invaze především německých korporací do českého průmyslu, obchodních řetězců s dominanci německých firem a zemedělských korporátů s vazbami na Německo. V závěru za nimi takto pracují jiné cizozemské korporace, věc, která  například v sousedním Polsku je v takových rozměrech nemyslitelná. Republikou se ozývá hlas pracujících "Tady je všechno v německých rukou" a někteří ekonomové hovoří často o republice jako "německé hospodářské kolonii", přičemž to dokládají fakty a čísly.

Pan generálpresident je jakýmsi vrcholem této politiky, když vyžaduje mocné vedení Německa v čele Evropy a nám předkládá Německo jako vzor, k němu se máme přiklonit. A když vystupuje v národním památníku českých, moravských, slezských, židovských,romských, slovenských obětí německé okupace, neváhá nám potomkům a pozůstalým obětí německé okupace připomínat jakési vymyšlené zločiny našich předků (na kom??). Tento morální exces hraničí buďto s historickou neznalostí, anebo s drzostí? 

Dále jsou tu systematické a periodicky se opakující útoky na Benešovu republiku a na osobu samotného presidenta Budovatele dr. Beneše. Zde bohužel vystupuje celá plejáda samozvaných veřejných činitelů a publicistů, jejichž jména jsou veřejnosti notoricky známa, a jejich projevy jakoby opisovaly protektorátní tisk. Stupňují se útoky na presidenty Beneše, začínají útoky na TGM!, permanentně běží útoky na  dějiny I. republiky, na takzvané "rozbíjení veleušlechtilé rakouské monarchie", jež nenesla ani špetku ušlechtilosti a byla obyčejným žalářem národů, když veledíla jako "Podiven" ( autoři Pithart, Otáhal, Mlynárik) lživě tvrdí opak.

Ve školství se likviduje dějepis a zvláště se vymlčují dějiny I.ČSR, úloha zakladatelů státu a československých legií, mlčí se o zločinech protektorátu a okupace, na osvobození od nacismu se nalepují falešné výklady hanobící úlohu Rudé armády. Vyzvedávají se vlasovci, vznikají pořady, filmy a knihy o utrpení tzv. Sudetoněmců (Habrmanův mlýn, Vyhnání Gerty Schnirch, Sudetský dům, Zmizelé Sudety atd.)

Bourají se pomníky osvoboditelů proti smlouvám s Ruskou federací o péči o památníky osvobození. Někdy to vede i k mezinárodním skandálům, jako v případě odstranění sochy maršála Koněva, i proti zákonu o válečných hrobech a pietních místech 122/2004 Sb.! Vypovídají se ruské světoznámé umělkyně, jako skandální vypovězení operní divy Anny Netrebko, kterým se republika zařadila do tlupy necivilizovaných zemí.
Bují výlevy anticivilizovaných rasismů - antirusismu, antisemitismu, antiromismu atd.

Naopak se utajují zločiny banderismu, vlasovců, ustašovců a. Navrhují a provádějí se selekce slovanské literatury, včetně české národní klasiky (počínaje Jiráskem a konče Čelakovským). Vzorem pro českou mládež se stává beznárodní Evropan nebo Zápaďan bez bližšího určení. Ruština a jiné slovanské jazyky se buďto nevyučují nebo omezují, přednost mají angličtina a němčina, dokonce i francouzština (řeč starých diplomatů) se omezuje. Zavádějí se okresy, kde se němčina stává druhým úředním jazykem. Tím končím jen neúplný výčet všech opatření státu, která mají jednoznačný charakter budování druhého protektorátu.

Občané naší vlasti, z jejíž ústavy byl odstraněn pojem národů a nahrazen výrazem beznárodních občanů, by si měli uvědomit, co se v naši republice odehrává již po desetiletí, a zdali sami k tomu nepříspívají buďto neúčastí ve volbách, anebo naopak volbou stran zavádějících druhý protektorát svou politickou praxí.

Měli by hromadně vystoupit proti osnovatelům sjezdu tzv. Sudetoněmců v Brně a nepřipustit, aby se z jihomoravské metropole stalo hnízdo invaze Sudetoněmců do republiky. Proti tzv. Sudetoněmcům, kteří nás vždy zrazovali a škodili nám nejhoršími způsoby (vyjímám čestnou výjimku minimenšiny německých antifašistů). Kteří nám znovu chtějí uloupit zprvu pohraničí a pak i celou zemi.