Naši buditelé v době obrození usoudili, že je třeba mít své, tedy české divadlo. V naší zemi byla pro honoru in němčina, a to možná pomohlo vyburcovat národ k touze po českém slovu v divadle. Sbírka peněz se stala otázkou cti, a každý se snažil přispět. Vedle těch malých přispívali i velcí dárci, mecenáši, kteří nečekali, že se jim vrátí víc než vložili. Přispívali z lásky k své zemi, jejímu lidu a jeho jazyku. Tak vzniklo Národní divadlo, první tělocvična pro Sokol a kdo ví co ještě.

Připomínám! To, že čtete tyto řádky, není vůbec samozřejmé. Dočasný úspěšný pokus zlikvidovat jiné než provládní šíření informací stále varuje, že není vyhráno. Podporujme, chraňme a braňme všechny ty, co nám pomáhají vyznat se v tom, co se děje. Jestli si služebníci peněz koupí naši důvěru, staneme se zcela vydáni jim na milost a nemilost se vším co máme včetně života. 

Covidová aféra je příkladem toho, jak vláda a nejen naše, snadno zrazuje své občany, a o ochraně naší země před cizími nájezdníky ani nemluvě. Je přece směšné, když chce nakoupit nejdražší útočné zbraně, a přitom pouští do naší země každého komu se zamane, a ještě nutí své občany, aby jim hradili pobyt. K čemu nám ty zbraně budou, vy kašpaři!? A toto všechno nadšeně podporují naše zkorumpovaná masmédia. Vidlák by jistě dokázal hrát výraznější roli v omezení jejich převahy. Zkusme to využít.