Podívejme se, jak souvisela výstavba bytů s podporou porodnosti. Na grafu níže je zobrazen vývoj počtu dokončených bytů předaných uživatelům.


K uvedenému grafu přidejme ještě graf vývoje počtu narozených dětí.
 

Pro doplnění uvádím ještě vývoj počtu uzavřených sňatků v českých a moravských krajích.

 
Souvislost mezi počtem uzavřených sňatků, počtem narozených dětí a počtem dokončených bytů nám naznačuje korelace. Korelace však neznamená absolutní kauzální vztah mezi dvěma veličinami v časové řadě. Základním kauzálním faktorem ovlivňujícím porodnost je počet mužů a žen v plodném věku, kteří se rozhodnout mít děti. (Vlivem vědy a techniky umělého oplodnění tato podmínka částečně přestává platit; dítě si může opatřit i samotná žena nebo samotný muž, aniž by musel uzavřít sňatek s člověkem opačného pohlaví a následně s ním žít delší dobu.) Byt je však jednou z doplňujících podmínek pro to, aby se muži a ženy v plodném věku rozhodli pro početí a výchovu dítěte. Tuto důležitou podmínku doplňují další faktory, jako jsou: perspektiva mírového života, zajištění příjmu pro výchovu, udržení dobrých ekologických podmínek, vědomí významu dětí pro společnost či ochota vzdát se části lákadel, které poskytuje moderní život 21. století.
Korelace mezi výstavbou bytů a počtem narozených dětí v letech 1949 až 2025 činí 0,55. Pro období let 1970 až 1989 je korelace 0,89 a pro roky 1990 až 2025 hodnota 0,60. Korelace v rozmezí 0,8 až 0,99 se považuje za velmi silnou, zatímco korelace mezi 0,4 a 0,8 za střední. Korelace mezi počtem bytů a počtem sňatků v letech 1949 až 2023 činí 0,67. Korelace mezi počtem sňatků a počtem narozených dětí je 0,83. Z uvedených korelací je patrné, že souvislost mezi byty, sňatky a počtem narozených dětí je velmi silná.

Jiné hodnoty korelací získáme, když období 1947 až 2025 rozdělíme do dvou etap. Viz tabulka korelací pro jednotlivá období.

Tabulka umožňuje interpretaci, že v období socialismu byl vztah mezi všemi třemi kategoriemi (sňatky, porodnost, byty) výraznější než po roce 2003. I když se projevuje celosvětový trend poklesu porodnosti, je možné tento pokles zmírnit.

Jako dodatek je nutné zmínit, že pokud do roku 1989 byla výstavba určena primárně k bydlení, po roce 2000 nejsou všechny byty předávány do užívání, ale slouží jako výhodně uložený kapitál, který se značně zhodnocuje. Nahoru letí nájmy i ceny bytů. Podezřívám R. T. Kiyosakiho, že jeho knihy podnítily některé naše podnikatele k tomu, aby si na jeho myšlence založili živobytí. Vezmou si hypotéku, koupí byt a pronajímají jej. Nájemník pak pronajímateli zaplatí hypoteční splátku, náklady na provoz a šikovným pronajímatelům nájemník svým nájmem ještě přispěje na leasingové splátky za BMW a na luxusní dovolenou. Po dvaceti letech mu zůstane nájemníky zaplacený byt v hodnotě několika milionů korun. 

Pak je jasné, že nájemník si pronajme malý byt a do malého bytu si pořídí malý počet dětí. Pronajímatel si také děti nepořizuje, protože má hodně starostí se správou a obhospodařováním velkého počtu pronajímaných bytů, a ještě více času mu zabere investování a utrácení vydělaných peněz. Státní bytová politika, respektive nastavení pravidel, toto umožňuje. Volně tržní ekonomové tato pravidla ospravedlňují svobodou podnikání. Jaksi zapomněli, že jedna hypotéční krize tu již byla a že nafukování bubliny rostoucích nájmů a cen bytů může vést k další krizi. Také neberou v úvahu, že prostá biologická reprodukce pracujících bude vytvářet jeho budoucí nájemníky. No co, po nás potopa. Hlavně, že lyžuji v létě na ledovci a v zimě se koupu v tropickém moři. 

Mezi možné nástroje je třeba zařadit jak ekonomická, tak administrativně-právní opatření. Cílem těchto nástrojů by mělo být zvýšení nabídky bytů na trhu, regulace výše nájmů, snížení počtu bytů, které nejsou využívány k bydlení, a hledání forem podpory pro vytváření investičních příležitostí do výstavby bytů. Dále by bylo vhodné nastavit možnost větší účasti lidí na financování bytové výstavby za pomoci levných úvěrů od státu s možností odpuštění části jistiny po narození dětí. Stát by také mohl vytvořit legislativu na podporu družstevní výstavby, včetně pomoci s jejím úvěrováním.

Je možné využít finanční a daňové nástroje a evidenci využívání bytů. V přiznání k dani z nemovitostí by se evidoval počet vlastněných bytů a jejich využití. Byt vlastníka pro vlastní bydlení by nebyl zdaněn, nebo jen mírně. Stejně by bylo možné přistoupit i k jedné rekreační nemovitosti. Další nemovitosti by byly zdaněny vyšší sazbou a dlouhodobě nevyužívané byty k bydlení by podléhaly velmi vysoké dani.

A ještě jedna věc pro budoucnost. V České republice vlastní byty značné procento populace. Trend modernizace technologií však bude vyžadovat specializované znalosti pracovníků. V regionu se mohou vyskytovat potřební odborníci, mohou však chybět. Odborníky je nutné buď přivést, nebo vyškolit z místních lidí. Modernizace očekává od specialistů připravenost se stěhovat. Vlastnictví bytů může působit jako překážka stěhování. Prodej bytu je náročná operace, finančně nákladná a někdy dokonce ztrátová. Vysoký podíl bytů v soukromém vlastnictví uživatelů-bydlících však posiluje neochotu specialistů stěhovat se za prací. Tato neochota pak může omezovat rozvoj výrobních programů s vysokou přidanou hodnotou. Bytová politika má vliv nejenom na porodnost, ale i na udržení kroku se státy na čele rozvoje.

Například Čína už vyrábí technologické celky vlastní konstrukce pro výrobu 3 nm čipů. A nejenom to. Údajně v jejich továrnách pracuje 300 000 humanoidních robotů. Česká republika v rozvoji moderní výroby nedrží krok. Kdo závodně běhal na atletickém oválu ví, jak deprimující je pohled na záda běžce běžícího před ním.