Svátek má: Jaromír

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Čeká nás apokalypsa

Na konci roku se přiblíží soudný den i k rodinám se středními příjmy, obává se bývalý místopředseda vlády a tuplovaný ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO).

To nastane, až na letní čtyřnásobné zdražení elektřiny a plynu naváže v zimě další.

Kdo má rád kabinet hrůzy, mohl se podívat ve středu do sněmovny. Na pořadu byla drobná novela energetického zákona, která má usnadnit doplňování plynových zásobníků a zkrátit muka zákazníků, kterým se zhroutil dodavatel a měli platit půl roku dvakrát vyšší měsíční zálohy, než vyžaduje čtyřnásobně zvýšená cena.

Poprvé tam otevřeněji zaznělo, co nás čeká. Vláda má jiné starosti, ale všimla si toho opozice:

„ČEZ bude zdražovat od 1. 7. čtyřnásobně plyn, elektřinu o něco méně. Jenom podotýkám, že to je čtyřnásobně vůči minulému roku a dvojnásobně vůči jaru tohoto roku, a lze předpokládat s poměrně velkou dávkou pravděpodobnosti, že na konci tohoto roku dojde k dalšímu zvýšení. To bude znamenat pro nízkopříjmové, ale možná i pro některé středněpříjmové rodiny apokalypsu,“ prohlásil Havlíček.

Snažil se vystupovat v konstruktivním duchu, a tak přednesl pár návrhů. Vláda by mohla lidem pomoci desítkami miliard korun z neuvěřitelných zisků ČEZu, který na této situaci bohatne. Stát je přece většinovým vlastníkem této společnosti. A pak je tu taky otázka energetické bezpečnosti. Zásobníky plynu jsou momentálně na prodej, RWE od plynu odchází a stát by toho měl využít. Měl by je koupit, než se dostanou do rukou nějakým vyděračům.

„Je na rozhodnutí státu, jestli se k tomu využije nějaká státní instituce nebo nově založená firma, to jsou detaily,“
vysvětloval Havlíček. Vidí však dva důvody, pro by se to mělo udělat: „Za prvé se tím bude eliminovat riziko spekulace, to znamená, že to koupí někdo jiný, kdo může v určité době z nějakých důvodů, ať už bezpečnostních nebo obchodních toho využít ve svůj vlastní prospěch čili v neprospěch státu. Druhá věc je ta, že zásobníky zde RWE určitě nebudovalo proto, aby podporovalo tuzemskou energetiku, ale proto, aby na nich vydělávalo.“

Stát tak může v této kritické době zajistit vyšší energetickou bezpečnost občanům, firmám, školám nebo nemocnicím, a ještě na tom vydělat.

Kdyby to říkal mámě v kuchyni, aspoň by dávala pozor. To není v současné sněmovně zapotřebí. Kdo by se páral s menšinou, která nemá potřebné hlasy? Má právo jenom zdržovat, ale ani to se jí nemusí trpět. Jako by nevěděla, že za všechno může Babiš. Samozřejmě až po Putinovi, ale bůhví, jak to mezi těmadle dvěma je.

Největší výhodou moci je, že může mluvit z cesty. Je to forma násilí, může hlásat nesmysly, protože má jistotu posledního slova. Je to forma důrazného vládnutí, každý hned vidí, kdo tady velí. Představa občanů, že pádem totáče se vyvlekli ze svěrací kazajky povinných nesmyslů, je mylná. Ale nemusí vás hned zavřít, když pípnete. Protivníka lze umlčet i vlídně, jak Havlíčkovi předvedla místopředsedkyně sněmovny Věra Kovářová (STAN).

Nabízím to zde ne proto, že by to bylo zajímavé, ale je to krásné, chvílemi i veselé, a ještě to přiblíží představu, co nás asi čeká. Když to shrnu, Kovářová Havlíčka usadila tvrzením, že to zvrtal on, a k tomu ještě zdržuje:

„Když něco projednáváme takto narychlo, znamená to, že buď nastala výjimečně napjatá situace, která vyžaduje neodkladné řešení i v legislativní rovině, nebo že vláda cosi zanedbala a je třeba to následně ve Sněmovně zachraňovat. Tady jsme svědky speciální kombinace. Vláda opravdu a fatálně nedocenila řadu rizik. Ale ne tato vláda. (Smích v levé části jednacího sálu.) Stalo se to již před lety a měsíci. Hloubku těch selhání ale ukázal až poslední podzim a zima. A nyní proto musíme spěchat.“


Starobylá zmínka, že největším nepřítelem radostného příští jsou čtyři roční období, probudila i Jaroslava Foldynu (SPD):

„Prosím vás, začněte něco konkrétního dělat, tak jako to dělají Maďaři, jako to dělají v této chvíli Němci, protože celá inflace a celý problém závisí na cenách energií a na tom, že jsme jako nazí v trní. Takže prosím vás, přestaňte tady tahat neustále to jaro, léto, podzim a zimu a toho Babiše a všechny ostatní a začněte něco konkrétního a opravdového dělat, tak jako to třeba dělají Maďaři. A vy to pořád nechcete vidět a slyšet.“

Ale kdo a kdy to doopravdy zvrtal?


Na začátku loňského listopadu byly plynové zásobníky v Česku plné na 87 procent, podobně jako v minulých letech, pokoušel se Havlíček vrátit Kovářovou do reality. Evropský průměr je 77 procent, měli jsme o deset procent víc. To ještě nikdo netušil, že bude válka. Na začátku letošního března v nich zbylo 16 procent, EU měla 29 %, ale o tom rozhoduje hlavně průběh zimy. „Nicméně vzhledem k tomu, že byla válka, tak jsme vyzvali, aby se začaly zásobníky doplňovat více. Jestli to bude mixem, že si tam něco nakoupí Správa hmotných rezerv, a současně motivací obchodníků, což logicky vždycky bude více, to už je věc druhá, vyzvali jsme k tomu ihned začátkem března. Z našeho úhlu pohledu se začalo konat později, než se mělo, až v dubnu,“ sdělil Havlíček, když znovu dostal slovo.  

„A co se týká bezpečnosti s plynem, to by byla dlouhá diskuse, jak Evropská unie budovala plynovody. Dlouhá diskuse, proč se tady budoval Nord Stream 1. Neslyšel jsem paní místopředsedkyni, že by bouchala do stolu před několika lety a postavila se proti budování Nord Streamu 1. Dokonce ani proti Nord Streamu 2 se nikdo nepostavil, ani my jsme se proti tomu nepostavili,“ připomněl Havlíček, jak po bitvě jsou hospody plné generálů.

„Ano, vnímali jsme, že plyn bude tranzitní zdroj, že ho ještě budeme deset, patnáct let využívat a poté, že se přejde postupně k novým zdrojům, ideálně k jádru, případně ke zdrojům obnovitelným a takto byla vybudována infrastruktura celé Evropy,“ dodal.



A kvůli tomu o tom vlastně píšu. „Ideálně k jádru…“ Kdy? Za kolik? Jak to bude s bezpečností? Co budeme dělat, až řeky vyschnou a nebude chladicí voda? Nebo až se zlepší naše diagnostické nástroje a zjistíme trhliny podobně jako Francouzi, kteří museli loni zastavit polovinu jaderné produkce? Jak spolehlivé budou dodávky cizích palivových tyčí z cizího uranu z dalekého nejistého světa? Jak to bude s technologiemi, když noví výrobci nevznikají, ani nemohou, a staří krachují?

Tohle bych té staré vládě vytkl já, ale je to jedna z mála věcí, v čem se s tou novu víceméně shodne. Ve sněmovně byla novela energetického zákona, ale jen pár záplat, ne to, co by otevíralo cestu do budoucnosti a dlouhodobě snižovalo riziko energetické chudoby. Co by ji snižovalo aspoň těm, kdo k tomu mají příležitost, protože mají střechy a plochy, kam se dá osadit fotovoltaika. Aby to mohli využít, potřebují také předpisy jak elektřinu sdílet, agregovat a akumulovat, případně s nějakou podporou.

Jedná se zkrátka o převzetí dvou evropských směrnic o komunitní energetice a svépomocných energetických sdruženích. Nechci se tu s někým o tom hádat, proto nabízím k přečtení novou studii, která vznikla v brněnské EGÚ, někdejším rezortním výzkumáku a nyní nezávislé poradenské a realizační firmě působící v energetice. Sama o sobě na webu píše, že modeluje provoz energetiky ČR zasazený do celoevropského kontextu. Odkaz na studii je na prvním řádku tiskové zprávy.

Podle mého názoru se tahle studie drží moc při zdi. Jak shrnuje zmíněná tisková zpráva, „potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle zveřejněné studie přes 4 GW, což je pro srovnání téměř dvakrát více než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR. V případě větru by při plném zapojení obcí mohl stávající výkon vzrůst až desetkrát. Jen z těchto dvou technologií by tak komunitní energetika mohla pokrýt osminu celkové současné spotřeby elektřiny v Česku.“

Počítají však jenom horizontální fotovoltaiku, zatímco už existují první zkušenosti s vertikálními oboustrannými panely v krajině orientovanými východo-západním směrem, které sbírají paprsky v době největší spotřeby ráno a večer nebo za nízkého zimního slunce. Jak přitom potvrzuje průhonický Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví ve spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT, je to příležitost zejména pro zemědělce, kterým tyto panely nekradou půdu, ale naopak povzbuzují určité typy zemědělské výroby. Chrání před větrem, poskytují lehké stínění a navíc nabízejí výdělek i mimo sezónu.

Ovšem ty Průhonice…

Jednou bude líp. Poznáme to podle toho, že i ve sněmovně zazní rozumné řeči.

Zbyněk Fiala

Je řešením krize demise současné vlády?

Ano
transparent.gif transparent.gif
39%
Ne
transparent.gif transparent.gif
33%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
28%