Nepůjde sice o novou zprávu - propad hospodářství jasně předznamenala již čísla z průmyslu a maloobchodu - bude ale jasno ohledně skutečné míry COVID propadu v první polovině roku. A tím pádem bude jasněji i ohledně odhadů délky návratu do normálu nebo potřeby hospodářských stimulů.

Rozptyl mezi odhady analytiků je přitom ohromný. V eurozóně se pohybují odhady HDP za druhý kvartál od -8 do -16% (mezikvartálně), v Německu od -5% do -11% a v Česku od -6 do -14%. Velké rozdíly jsou přirozeným důsledkem toho, že dnes nefungují dobře naše staré modely. Jednoduše proto, že jsme v minulosti žádnou zkušenost s pandemií podobného rozsahu neměli. V Česku nám náš nowcast-model ukazuje na propad hospodářství o 7-8% (tedy výsledek lepší než trh). Už v prvním kvartále však bylo vidět, že model nemá s podobnou epizodou žádnou zkušenost. Klasicky byla jednou z nejlepších vysvětlujících proměnných čísla z trhu práce, konkrétně počet volných pracovních míst na úřadech práce. Ta se přitom v první polovině roku 2020 výrazně změnila, i když hospodářství jako celek "krvácelo". Mohlo to být do určité míry tím, že zaměstnavatelé tentokrát nechali na úřadech práce "viset" i staré inzeráty, protože měli jednoduše důležitější věci na práci. Naopak dobrou vazbu na hospodářský výkon začala mít některá typicky opomíjená čísla z maloobchodu - například prodeje knih v kamenných prodejnách. Toto jindy "neužitečné" číslo dokázalo zatím vcelku dobře reflektovat vývoj hospodářství v průběhu pandemie včetně dopadů karantény a jiných vládních opatření.


Vysoký rozptyl v odhadech tedy není překvapivý a řada z nás bude na konci tohoto týdne bezesporu opět hodně překvapena. Měli bychom být ovšem zase o něco chytřejší, neboť dostaneme další díl do skládačky pandemického vývoje ekonomiky a jakékoliv další odhady už by proto měly být přesnější. To je zvlášť důležité s rostoucím rizikem druhé vlny pandemie na konci prázdnin a na začátku podzimu.