Jde o pokračování letité snahy Francie - známé svými vysokými daněmi i přerozdělováním - harmonizovat daně jednotlivých evropských států a zamezit tak daňové konkurenci.

Svobodně se rozhodovat o výši daní by mělo být výsadou každého suverénního státu. Snahy o stanovení společného daňového základu, stejně jako návrhy na stanovení povoleného rozpětí sazeb korporátní daně, mají přispět k daňové harmonizaci a dalšímu přenášení pravomocí v daňové oblasti z národních států na EU. Tento trend má zajistit zemím s vysokými daněmi a přerozdělováním ochranu před státy, které dávají prostřednictvím nízkých daní prostor aktivitě, podnikání, malému a efektivnímu státu. Snaha o daňovou harmonizaci tak není ničím jiným než snahou o posilování socialistických charakteristik dnešního evropského hospodářského systému.

Jako země dohánějící vyspělejší státy bychom měli mít zájem na tom, abychom prostřednictvím nízkých daní byli schopni v podnikatelském prostředí konkurovat silnějším ekonomikám. K tomu potřebujeme zachovat daňovou suverenitu. Celá přebyrokratizovaná a stále socialističtější EU by nižší daně potřebovala rovněž. Cesta harmonizace jde ale opačným směrem, proto ji odmítáme.