Ve čtvrtek byly oči mnoha občanů přilepeny k obrazovkám s přímým přenosem z Poslanecké sněmovny Českého parlamentu, kde to bylo lepší než fotbal. Židle pod vládou se třásly v mimořádné schůzi s poetickým názvem Ministr Blažek pere peníze drogového dealera a měl by okamžitě odstoupit.
Schůzi svolala pochopitelně opozice, ale vláda se statečně bránila. Část jednání se tak soustředila na posouzení, zda je větší lump ten, kdo dobrácky obdaruje státní rozpočet miliardou korun z nájemných vražd a dětské pornografie, nebo ten, komu jsou už třináct let lámány kosti v obrovitém čapím hnízdě za pokus zabavit manželku podnikáním, aby se chvíli věnovala něčemu jinému než kritice táty.
Za prvních 4,5 hodiny mimořádné schůze zaznělo jméno Blažek 126 krát, ale jméno Babiš 368 krát, informovala krátce po poledni předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová.
Ministr Blažek mezitím odstoupil a vládní strany připustily snítko v oku svém. Nabízely rituální popravu jedné bludné ovce, přestože šlo o nevinnou osobu, která jen nevěděla (jak už to u ministrů bývá), co dělá. Vláda se zas nezajímala (jak už to ve vládách bývá), co dělají druzí, protože každý má svých starostí dost.
Ale dosti žertíků. Ministerstvo spravedlnosti nedostalo smluvně slíbených 30 procent z bitcoinové peněženky podmíněně propuštěného vězně Jiříkovského, přestože to tvrdí zápis, který pro ministerstvo zaznamenal notář Lubomír Mika z Brna. Dostalo kryptoměnu jen za jednu miliardu korun. Avšak všechny peněženky, ke kterým byl Jiříkovskému zprostředkován přístup, obsahují ještě bitcoiny za 9 miliard korun, a to už dvě miliardy zmizely neznámo kam. To všechno jsou peníze z temných tržišť, které jsou díky ministerskému vysvěcení mimo kontrolu.
Podrobně to analyzují na Aktuálně:
Podle darovací smlouvy měl Tomáš Jiřikovský státu darovat třetinu svých bitcoinů - konkrétně 468,468 BTC, což tehdy odpovídalo přibližně jedné miliardě korun. Ve skutečnosti měl Jiřikovský v době svého daru pod kontrolou nejméně 5 366 bitcoinů, tedy skoro čtyřikrát víc /než tam mělo být podle darovací smlouvy s ministerstvem/. V tehdejším kurzu to odpovídá přibližně 12,5 miliardě korun.
Zarážející jsou i okolní transakce. Už den před oficiálním darováním - tedy 6. března 2025 - se na peněženky spojené s Jiřikovským přesunulo více než 4 000 bitcoinů v hodnotě přes devět miliard korun. Šlo o deset velkých převodů, které přišly ze starších, dlouho neaktivních adres spojených s darknetovým tržištěm (skrytá, temná část internetu) Nucleus Marketplace. Tato kryptoměna byla přesunuta na nové adresy, ze kterých pak druhý den - tedy 7. března 2025 - proběhlo pět plateb určených státu - čtyři z nich přišly právě z adres Nuclea, pátá z adresy samotného Jiřikovského.
Krátce po skončení notářského jednání pak někdo převedl dalších 151 bitcoinů (s hodnotou přibližně 345 milionů korun) na jiné nové adresy, kde zůstávají dodnes. Tyto pohyby ukazují, že někdo měl přístup ke všem těmto prostředkům, tedy nejen k těm oficiálně přiznaným, a že se s nimi aktivně manipulovalo těsně před darem a po daru, který zlomil vaz ministru Blažkovi.
S 345 miliony korun, které se z bitcoinové peněženky takhle nenápadně vydaly na nové adresy, by se dala v Česku pořídit pěkná porce vlivu. Někdo zároveň někoho ošidil. Otázka zní, kdo a koho šidil a kdo naopak postupoval podle dobře promyšleného schématu.
Detaily poskytuje Blažkův náměstek Radomír Daňhel, spolužák notáře Miky z brněnského gymnázia na Třídě kpt. Jaroše, kde studoval i náměstkův šéf Pavel Blažek:
Dohoda byla, že znalci se předá policií zapečetěná technika a při jejím otevírání a záznamu stavu tzv. bitcoinové peněženky budou přítomni notář a zástupci ministerstva. I z notářského zápisu je však zřejmé, že událost proběhla jinak: znalec měl techniku k dispozici už několik hodin předem a bylo s ní pravděpodobně manipulováno bez přítomnosti notáře i ministerských úředníků.
Když jsme na domluvené místo dorazili, bylo nám oznámeno, že se to podařilo zprovoznit a otevřít peněženku,“ dodává Daňhel. Znalec to vysvětloval stářím techniky a snahou proces nezdržovat.
„Nechci používat tak silných slov, ale my nevíme, jak to bylo. Nevíme, jak probíhalo to otevírání,“ odpovídá Daňhel na otázku, zda se cítí být podvedeni. Skutečnost, že podepsal za těchto okolností darovací smlouvu, dnes považuje za chybu.
https://www.info.cz/podcasty/dimun/bitcoin-kauza-danhel-darovaci-smlouva-chyba
Druhý, kdo naletěl, byl pochopitelně i notář Mika, alespoň podle jeho zápisu, za který dostal od Ministerstva spravedlnosti 150 tisíc korun. Ve sněmovně na to upozornil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala:
Notář Mika zapsal toto: Soudní znalec oznámil, že za přítomnosti dárce a jeho advokáta bylo již před tímto jednáním zjištěno, že na bitcoinové peněžence dárce se nachází 1 561,5 bitcoinu. Na to mi předal list s uvedením, že se jedná o printscreen obrazovky monitoru z otevřené bitcoinové peněženky.
Takže tedy v překladu: notář u otevření peněženky vůbec nebyl, ale byli tam jen advokát Titz, dárce Jiřikovský a znalec Berger. A notář za to, že se na svoji práci vykašlal, dostal od státu 150 000 korun.
Poslanec Radim Fiala klade znepokojivé otázky, na které během jednání nedostal odpovědi:
Kam tedy za asistence státu zmizelo cirka 10 miliard korun pocházejících z trestné činnosti? Je velice pravděpodobné, že to časem stejně vyplave na povrch, a tak by bylo lepší, kdyby šla vláda s pravdou ven rovnou. K tomu, aby to zjistila, pokud to už neví, měla a má všechny potřebné nástroje a k dispozici profesionální bezpečnostní sbory a zpravodajské služby.
Ptám se dále, jak dlouho se dohoda o bitcoinech připravovala a kdo ji inicioval? Kdo ji řídil? Kdo všechno z vlády o ní věděl, kdo ji povolil, schválil a tak dále. Věděly o přípravách dohody orgány policie, státního zastupitelství, soudy a hlavně tajné služby? Konaly svou povinnost, nebo ne? Informovaly se o jejich rizicích, zákonné adresáty zpráv tajných služeb?
https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/141schuz/s141013.htm
Nabídl pak děsivý citát experta na kryptoměny Romana Týce:
Pohyboval jsem se intenzivně mezi bitcoinovými uživateli víc jak deset let. Když jsem se o síle bitcoinu dozvěděl, bylo mi řečeno, že právě politici budou jednou ti, kdo dají bitcoinu opravdový smysl, ale ne tím, že ho budou nezištně podporovat, ale že jim budou placeni za svou trestnou činnost, protože to bude snazší než být placeni klasickými penězi.
Na přetřes přišlo i to, kde se ty peníze vzaly. K jejich původu Radim Fiala připomněl jednu pasáž rozsudku Vrchního soudu v Olomouci:
"Zajištěná elektronika byla použita ke spáchání předmětné trestné činnosti, neboť byly nalezeny zdrojové kódy databáze tržiště Sheep Marketplace, e-mailové komunikace a další skutečnosti svědčící pro závěr, že uvedené věci nemohou být vráceny, aniž by byla zničena data obsažená v elektronice.
Pak začala jednání Jiřikovského advokátů s Ministerstvem spravedlnosti. V jejich průběhu Nejvyšší soud zvrátil rozhodnutí soudu nižšího stupně a vrácení elektroniky bez smazání dat umožnil."
Takže je v tom krim. Ale pak je tuplovaný, protože podle expertů bitcoiny Jiříkovský šlohl drogovým dealerům a dalším hodným lidem, kteří musí své bohulibé aktivity skrývat na darknetu a účtovat způsobem, ze kterého nelze vyčíst, komu částka zrovna jde.
Tolik k případu. Teď ještě něco k obecnějšímu rámci této kryptoměny:
Baví mě úvahy, že bitcoiny jsou vhodné jako zpestřující investice, jakási alternativa zlata. Stačí se podívat na zběsilý vývoj jejich kurzů, aby bylo zřejmé, kolik je v tom rizika, i když si je poctivě koupíte.
Je to spíš jakési tekuté zlato, jehož trvalost ukázal náhlý vír v peněženkách, ke kterým měl přístup zprostředkovatel obchodů Jiříkovský. Jednu chvíli máte miliony, ale pak už jen fleshku, kterou můžete ledatak po někom střelit prakem.
Totéž se však stane, když selže technika a poruší se záznam o klíči k účtu. Jistě, musíte jej zálohovat, Ale čím víc bude záloh, tím víc taky příležitostí k ukradení. Tahle kasa se přitom vyloupí snadno, nemusíme se vláčet s kasařským nářadím a nápadnou kabelou na peníze.
Bitcoin je globální digitální měna nezávislá na státní měnové regulaci, ale je na druhou stranu svázána vlastními pravidly. Může své rozšíření zvyšovat už jen růstem kurzu, protože počet vytěžitelných bitcoinů je konečný a začíná být vyčerpán. To nabízí perverzní motivaci: Nejvíc vydělá ten, kdo nedělá nic. Bitcoin je tím cennější, čím déle leží. Pokud se nenecháte vyhnat z konta spekulativními propady kurzu.
Je pravým protikladem pokusů o alternativní měny napomáhající rozvoji ekonomických aktivit. Ty jsou konstruovány na zrychlení oběhu. Mají časový limit, po kterém ztrácí trochu hodnoty, takže každý je raději užije hned. Takové alternativní měny povzbudí poptávku po reálných potřebách. Nedělat nic se naopak nevyplatí, proto o nich tolik neslyšíme.
Dvě funkce bitcoinu jsou nepřekonatelné. První je schopnost skrývat bohatství, aby se nikdo nemohl zeptat, jak vzniklo. Ledažeby vás při tom – jako Jiříkovského – chytli. Pak byste museli postupovat podle jiného manuálu. K tomu budou k nezaplacení poznatky ze čtvrtečního jednání sněmovny, ze kterých je zřejmé, že je tam prostor.
Druhá nezpochybnitelná funkce se prosazuje také stále zřetelněji. Bitcoin je vynikající mařič energie. Podle výzkumu Univerzity OSN mezi lety 2020 a 2021 tato kryptoměna spotřebovala více elektrické energie než třeba Pákistán s 230 miliony obyvatel. Spotřeba vody při těžbě bitcoinů se rovnala množství, které je potřeba k naplnění 660 000 olympijských plaveckých bazénů a stačilo by k zajištění více než 300 milionů lidí na venkově v subsaharském regionu.
Mimořádná schůze sněmovny na téma „ministr Blažek pere peníze drogového dealera“ naznačila, že v Česku výhody bitcoinu převažují.
Zbyněk Fiala