Výrazná odchylka inflace od prognózy, která vznikla už před měsícem v důsledku rychlejšího růstu cen potravin, však alespoň lehce poklesla. Dolů zamířila i jádrová inflace, kterou ČNB rovněž sleduje, nicméně její pokles stále zaostává za očekáváním centrální banky. Jak uvádí sama ČNB, odchylku od prognózy „je nutno i nadále vnímat v kontextu mimořádných ekonomických dopadů vrcholící pandemie koronaviru“. Proto ani včerejší – vlastně už stará – čísla postoj centrálních bankéřů měnit nebudou. Prognóza počítající s nižší inflací sice předpokládá rychlé zvyšování úrokových sazeb už od druhého čtvrtletí letošního roku, avšak s ohledem na pokračující lockdown snad ČNB nebude chtít zasáhnout utažením měnových podmínek hned na začátku ekonomického oživení.

Z podrobných čísel o únorové inflaci vyplývá, že stále téměř polovina celkové meziroční inflace jde na vrub tabákovým výrobkům a alkoholu. Vliv jednotlivých ostatních složek spotřebitelského koše zůstává i nadále marginální. Inflaci v posledních měsících znovu negativně ovlivňují vyšší ceny ropy, k nimž se v rámci dopravy přidávají i dražší automobily, jejichž ceny reflektují jednak na zpřísněné regulace, ať už ty „zelené“ nebo bezpečnostní, ale také na rostoucí ceny vstupů. Potraviny, které sice na rozdíl od ledna tentokrát nezdražily, zůstávají i nadále nevyzpytatelnou volatilní složkou, která má sílu „rozhodit“ jakoukoliv prognózu. Nebude letos nicméně jediná. Nejasný je totiž i výhled cen některých služeb po tolik vyhlíženém rozvolnění. Například, zda se po měsících uzávěry budou zvyšovat ceny v restauracích, hotelích, fintess centrech atp.

A s tím úzce souvisí i otázky na návrat cestovního ruchu do dřívějších kolejí. Objeví znovu zahraniční turisté ČR, aby se mohla zhojit tuzemská HORECA nebo bude nabídka našich cestovních kanceláří dostatečně široká pro tuzemské cestovatele? Po koronovém šoku tak může přijít další post-koronový, kdy řada odvětví bude hledat nový normál i s novými cenami. A můžou být stejně tak vyšší jako i nižší. Na takový „šok“ by však centrální banka měla reagovat pouze v případě, že by byl trvalejšího charakteru, respektive pokud by měl výraznější inflační důsledky z delšího pohledu.