Kateřina Konečná: Irský mír nesmí nic ohrozit

KOMENTÁŘ

Dohoda mezi Velkou Británií a Evropskou unií na Štědrý den 2020 znamenala, že po letech intenzivního používání slova brexit, můžeme nasměrovat naši pozornost i na jiné problematiky.

20. května 2021 - 07:00
Brexit však představoval pro vyjednavače obou táborů obrovskou výzvu, primárně kvůli Irsku a tento problém se bohužel nepodařilo úplně dobře vyřešit i díky tomu, že předseda britské vlády a Konzervativní strany, Boris Johnson, si přál radikálnější odluku od Evropské unie, než jak si jí představovala jeho předchůdkyně, Theresa May. V sázce zde bohužel není nic menšího než mír na Irském ostrově.

Brexit totiž ohrožuje integritu Velkopáteční dohody; od roku 1998 panuje na Irském ostrově po třech desetiletích nábožensko-politického konfliktu mír, a tedy i mírový proces. Odchod Velké Británie z EU narušuje těžce získaná práva občanů, ochranu pracovníků a environmentální standardy v Severním Irsku, a proto se pro něj většina voličů v referendu nevyslovila. Zásadním problémem také je, že Britové před 100 lety zavedli v Irsku umělou hranici, a tak byla tato hranice při vyjednáváních o brexitu obrovskou komplikací.

Podle mých irských a severoirských kolegů neexistuje nic takového jako dobrý brexit. Dohoda o vystoupení sice omezuje jeho negativní dopady na Irský ostrov, ale ani tehdy nebude plně chránit práva osob v Severním Irsku. Současná situace tak vzbuzuje na ostrově nejistotu a vyvolává nepříjemnou pachuť doby konfliktu, během kterého přišlo o život na 3 500 osob. EU dlouhodobě tlačí na naprosté dodržování Velkopáteční dohody (mimo jiné i kvůli tomu, že je jejím garantem), ale zaznívají obavy, že Londýn není v této otázce zdaleka tak aktivní, což vede k debatám o možnosti sjednocení ostrova pod vlajkou Irské republiky a potažmo EU.

Ovšem podstata dlouhodobého irského konfliktu spočívá i v tom, že část (zejména severní) Irského ostrova si přeje mít blízké vztahy spíše s Velkou Británií než s Irskou republikou. Jedná se tedy o konflikt mezi “oranžovými“ loajalisty - protestanty chtějícími trvající podřízenost na koruně a “zelenými“ katolíky - republikány toužícími po samostatnosti (respektive k přidružení ke zbytku republikánského ostrova). Pro tyto tábory je otázka toho, kde se nachází (byť virtuální) hranice mezi EU (tedy Irskou republikou) a Velkou Británii naprosto zásadní, jelikož ovlivňuje, která vláda/uskupení bude mít na chod ostrova největší vliv, což byla de facto podstata dřívějšího konfliktu.
 
Dohoda mezi Velkou Británií a Evropskou unií znamená, že hranice je v moři a tedy nikoliv mezi Severním Irskem a Irskou republikou, což by bylo přímým porušením Velkopáteční dohody. Kontroly tak probíhají v celkem pěti severoirských přístavech, a tak i Severní Irsko čelilo výpadku zboží z Velké Británie, čímž se pro pro-britské občany citelně prohlubuje propast mezi nimi a Velkou Británií a dochází, pro ně neakceptovatelnému, sbližování s Irskou republikou. To vytváří nepříjemnou otázku – je brexit tím, co opět zažehne konflikt na Irském ostrově?

Prvním signálem je, že hned v březnu 2021 zastřešující organizace několika paramilitantních jednotek loajálních Velké Británií oznámila, že stahuje podporu Velkopáteční dohodě, kterou ovšem loajalisté označují názvem Belfastská dohoda. U přístavů se objevují nápisy proti hranici v Irském moři a náznaky, že lidé pracující v docích by se mohli stát potenciálními terči odpůrců výsledné dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií.



Na začátku dubna byl Belfast, hlavní město Severního Irska, opět svědkem násilných konfliktů. Rozbuškou se sice de facto stalo obvinění, že se členové Sinn Féin (strany dlouhodobě bojující za sjednocení ostrova) v rozporu s protipandemickými opatřeními účastnili pohřbu svého spolustraníka, ale nemůže být sporu o tom, že problém je složitější a souvisí i s pandemií a hlavně brexitem. Konflikt sice neměl oběti, ale nalomuje víru mnohých v mírový proces, což je za každých okolností mimořádně špatnou zprávou. Mohlo se sice jednat primárně o skupinu mladíků, kteří se za každou cenu snažili dostat z domova, ale situaci na Irském ostrově je nutno vnímat mimořádně citlivou optikou, jelikož za poslední století mnoho období míru nezažil.

Od brexitu jsem vždy chtěla jenom pár věcí – aby neznamenal zkázu pro české podniky, a tedy česká pracovní místa, aby neměl negativní dopady na práva Čechů v Británii a aby nevedl k devastaci Velkopáteční dohody. V tuto chvíli je nepravděpodobnější, že nebude znamenat snížení práv pro naše občany, což je dobře, ale stále bude ekonomicky bolet. Hlavně však narušuje to nejpodstatnější - mír. Budu nadále podporovat irský mírový proces a všechny ty, co se na něm budou chtít podílet.

Kateřina Konečná







Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?