Je to rozpočet, který je navrhovaný v situaci, kdy v ČR pokračuje hospodářský růst. Vláda tedy má větší možnosti uspokojovat některé potřeby společnosti.

Pozitivně lze v návrhu kvitovat zvýšení platů ve veřejné sféře, plateb za státní pojištěnce, dílčí zvýšení minimální mzdy a státních penzí. Přesto KSČM základní parametry a strukturu státního rozpočtu předloženého sněmovně nemůže podpořit.  Vláda spíše přešlapuje na místě a z velké části se veze na vlně ekonomického oživení.  Skutečné alternativy více odpovídající stavu země nezvažuje.

Hospodářský vývoj mohou zhoršit významná rizika z nestabilního vnějšího prostředí, ale i to, jak bude ČNB zvládnut uvažovaný odchod od režimu měnové intervence.  Skokové změny kurzu by zasáhly zejm. zahraniční obchod. Vláda nevyužila relativně dobré časy k projednání potřebných strukturálních reforem, jako je odbyrokratizování veřejné správy či stabilizace penzijního systému.


Z koncepčního hlediska kritizujeme neochotu pustit se do aktivnějších a podstatnějších příjmových opatření. Ministr financí přeceňuje své kroky v oblasti daňové správy a vyhýbá se tématu spravedlivějšího rozdělení daňového břemene s pomocí daňové progrese a zdanění velkého kapitálu a velkých korporací. Investiční výdaje státu by měly být masivnější, cílenější a koncepčnější vůči územní samosprávě. Lze očekávat opětné zhoršení čerpání evropských peněz.  Nedostatečná je kontrola a selhává programové financování.

KSČM tedy takto koncipovaný vládní návrh rozpočtu nepodpoří. Zváží přitom návrhy na změnu uvnitř struktury navrženého rozpočtu v další fázi jeho projednávání. Rozhodně odmítáme tlak pravicové opozice na větší rozpočtové škrty. Seškrtat na poslední chvíli desítky miliard by mělo největší dopad na nevinné, tedy na lidi závislé na sociální pomoci.