Ve stabilním meziročním růstu pokračoval výběr daní z příjmu fyzických osob a sociálního pojistného, tedy položek navázaných na růst mezd. Naopak, meziročně propadl výběr DPH (-2.8%) a spotřebních daní (-0.3%). Ve výdajích státního rozpočtu je patrný dvojciferný růst prostředků na důchody, jakož i sociálních dávek celkem. Takto vysokou dynamiku výdajů vykázaly statistiky za poslední desetiletí v jediném měsíci, a to v lednu 2017. Letos se však zvýšená dynamika výplaty důchodů udrží i v dalších měsících, protože nevychází z výplaty jednorázové položky, nýbrž ze změn výpočtového schématu pro důchody.
 
Každoroční lednový přebytek příjmů nad výdaji státního rozpočtu nastal i letos, jeho výše ovšem byla nejmenší od roku 2009. Tento údaj samozřejmě nelze přeceňovat z důvodu malé reprezentativnosti lednových výkazů pro celý rok.
 
Meziroční propad výběru DPH sice byl ovlivněn jedním chybějícím pracovním dnem v loňském prosinci ve srovnání s prosincem 2017, je však příliš velký, aby mohl být hlavním vysvětlením. Tím se zřejmě stane nebývalý pokles aktivity v české ekonomice během prosince. Pokles se nejvíc promítne do údaje o maloobchodních tržbách, ani průmyslová výroba se ovšem zřejmě neukáže v nejlepším světle. Důsledkem pak nejspíš bude i slabší číslo o českém HDP ve čtvrtém kvartálu, podobně jako jsme již zaregistrovali v řadě dalších evropských zemích.
 
Otázkou zůstává, zda šlo o krátkodobý výkyv, nebo přeřadila česká ekonomika na nižší rychlostní stupeň. V druhém případě se záhy naplno ukážou rizika české ekonomiky z hlediska neúměrně vysokého růstu průměrné mzdy a neúměrně vysokého přírůstku důchodů.