Uplyne tedy 5 let od okamžiku, kdy bylo na základě rozhodnutí vlády vypuštěno z názvu naší brány do světa starodávné označení  místa, na němž se letiště nachází. Název byl naopak ověnčen jménem aktuálního politika. Pominu-li, že pojmenování letiště nechali na pokoji i komunisté, a ti se opravdu s žádnými tradicemi nemazali, je tento způsob vnucování politických idolů k povinné adoraci natolik znechucující, že je nutné jej čas od času připomenout v souvislostech.

Letiště bylo za první republiky vybudováno v katastru obce Ruzyně, odtud tedy zpřesňující název Praha-Ruzyně. Jedná se o staré slovanské sídliště, jež je zmiňováno již v 10. století. Jméno obce prošlo cestu od slova Ruzen až k dnešní Ruzyni a dostalo se dokonce do vyňatých slov. Svůj tisíciletý život završilo tím, že se rozletělo do světa. Představuje tradiční slovanský místopis, bez módní a povrchní politické kontaminace. Je to slovo vžité a lidmi přijaté.

Název Praha-Ruzyně nikomu nevadil. Ale ten dnešní rozděluje veřejnost. Naprosto zbytečně, a to jenom proto, že nejrůznější kariéristé a neosobnosti se potřebují předvádět na jakési správné straně barikády, kterou pro ně personifikuje Havel.

Jména v názvech jsou vždy ošidná. Kolik jenom panovníků se chtělo zapsat na věky a tak se tesalo do sloupů a balzamovalo se a pak se zase odtesávalo a těla se pohazovala psům. Šetřeme, prosím, názvy po čerstvě zemřelých či dokonce žijících mediálních hvězdách. Odstup je vždy nutný. Historie mnohem lépe nasvítí jejich osobnost a posoudí z více úhlů příčiny i následky jejich konání.

Jenom někteří, jejichž činy prověřil běh času, vstupují do společné paměti tak nesporně, že by se málokomu mohla vkrást na mysl pochybnost o názvu pražského Karlova náměstí či hradu Karlštejn. Karel IV. totiž vzbuzuje i po staletích všeobecný národní respekt a navíc Karlovo náměstí skutečně založil a Karlštejn postavil.