Evička lhářka žhářka (ISBN: 978-80-00-05468-1) autorky Petry Braunové vypráví příběh, kterému je potřeba se vyvarovat. Proč? Chytrá a hezká dívenka nikdy nepoznala opravdovou lásku. Rodiče se k ní hned po narození chovají divně, jejich chování je pro ni těžko rozšifrovatelné. Eva vyrůstá ve lži a v přetvářce a stane se z ní osoba, která velmi snadno ubližuje lidem kolem sebe. Z příběhu vyplývající poučení, že děti nás dospělé mají přečtené možná lépe, než si umíme představit, je nadčasové pro děti, jejich rodiče a mladé, kteří se teprve chystají mít děti v době, ve které nikdo neví, až na výjimky, co se může stát již zítra a zamyšlení nad posláním člověka a jeho genderem se stává prakticky nemožným.

Kdo si nechce nebo nemůže vzít do rukou Evičku lhářku žhářku, může zkusit psychologicky laděný román Žhář, vydaný v roce 1935. Autor Egon Hostovský (1908 - 1973) v něm popisuje události, které vytrhnou poklidné městečko v době první republiky a jeho hospodu U Stříbrného holuba z navyklého a ospalého chodu. V napínavém příběhu o žháři, pod kterým se rýsují psychologické rozbory rodiny a společnosti si autor pohrává se svými postavami a také s námi. Nechává nás bát se o postavy, domýšlet si různé věci a nabízí naprosto neočekávané řešení s pozitivním koncem. U něho si čtenář může oddychnout. Hostovský pocházel z židovské rodiny, druhou světovou válku prožil v Americe. Tam pracoval jako redaktor rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Ve svých dílech se zaměřuje na pocity osamělosti, odcizenosti a špatného navazování trvalejších vztahů. Mezi nejznámější díla patří Všeobecné spiknutí, Zavřené dveře, Ghetto v nich. Po jeho smrti byla založena - Cena Egona Hostovského.

Jestliže příběh Evička lhářka žhářka vybízí k zamyšlení, a román Žhář dovoluje oddychnout si, to příběh z Vatikánu 6. dubna t.r., odstranění památníku Alexandra Puškina v Mukačevo (podle Страна. ua. ze 7. dubna) a tiskové prohlášení EK z dnešního dne (8.4) dovolují mluvit o lhářích, žhářích a nemocných, kteří způsobují nejenom ubližování a zlo jednotlivcům a věřícím, ale i vážné obavy týkající se následků z dosavadní beztrestné tolerance deficitu morálky a etiky u vůdců na všech úrovních moci v EU a Ukrajině. Co mám na mysli?

Papež František v projevu ve Vatikánu 6. dubna vyzval k ukončení konfliktu na Ukrajině a události u Kyjeva označil za masakr. Současně políbil ukrajinskou vlajku, kterou (někdo, kdo?) údajně přivezl z Buči. Většinové reakce Italů v médiích kritizují papeže. Lze je shrnout do jednoduchých vět: Vatikán podněcuje válku nebo Vatikán rozdmýchává válku. V doplnění uvádím následující: 1) Ukrajinský velvyslanec u Svatého stolce Andrij Juráš po předložení pověřovacích listin ve Vatikánu řekl agentuře Reuters o očekávání, že Rusko během návštěvy papeže Františka v Kyjevě přeruší nepřátelské akce. Není však jasné, zda se cesta uskuteční. V odpovědi na otázky novinářů papež totiž uvedl, že návrh leží na stole. Podle italského katolického listu Avvemire má Kyjev ale brzy navštívit sekretář Svatého stolce pro vztahy se státy, arcibiskup Paul Gallagher. Proto je možná hybridní varianta: Návštěva Ukrajiny se uskuteční, ale nepojede papež, nýbrž nějaký vysoce postavený vatikánský úředník. 2) Co se týče ruské speciální vojenské operace na Ukrajině proti Moskvě, existuje západní koalice, v níž v případě katolické věci působí především německé biskupství a obvyklá emocionální reakce katolické veřejnosti. Ta se spoléhá na západní informace, protože prakticky neexistují alternativní zdroje informací a oficiální média jsou zaměřena pouze na obviňování RF. Výsledkem je, že počáteční nepravdivá fakta vedou k chybné reakci a poté následuje tlak na papeže a Svatý stolec. Ten v poslední době více selhává, než by se dalo očekávat.

V Mukačevo byl demontován pomník ruského básníka Alexandra Puškina a ze školy, která nesla jeho jméno, byla odstraněna pamětní deska. Tisková služba radnice v Mukačevo upřesnila, že se tak děje za účelem provedení de-rusifikačních opatření. Nevím, komu se ulevilo po odstranění památníku a pamětní desky. Mohu si ale představit, že doba není daleko, kdy de-montéři budou muset rychle najít originál, nebo radnice organizovat náhradu a oživit vzpomínku na mrtvého spisovatele, které ho se bojí současná vládní klika.

Co se děje na Ukrajině, ale ne proč se bojí v Mukačevo mrtvého Puškina, v Praze Čajkovského a jinde žijící divy Netrebko, nebo proč papež líbá ukrajinskou vlajku, se snaží v německé televizi vysvětlovat hlavně ženy. Ty dnes dokonce umlčují a nutí ospravedlnit se specialisty na válku, vojenskou a bezpečnostní politiku z dob zdánlivě věčného míru. Bylo by zajímavé zjistit, proč většina mladých odborníků, z nichž mnozí se podobají ženám, nyní komentuje události na Ukrajině ve večerních talk show. K jedné takové odbornici patří například bezpečnostní expertka Florence Gaubová s dvojitým občanstvím (německým a francouzským). Její dva dědečkové byli nasazeni v německém Wehrmachtu a francouzském odboji.

Nevím, jaký názor na komentování války a násilí jevícími se jako ženy má moderátor talk show, Markus Lanz. Osobně se mi zdá, že je ve špičkové formě v době více než dvouleté krize, zohledním-li covid-19. Přesto konstatuji v jeho práci deficit: Nikde v talk show v SRN jsem neslyšel otázku týkající se minulosti rodičů nebo prarodičů některých členů současné vlády (na příklad Christian Lindner, Karl Lauterbach, Olaf Scholz) a jejich vztah k postoji rodičů, většinou otců k SS a nacismu, jak se vyrovnali s jejich minulostí a zda se tato nepromítla do výchovy dnešních vůdců, horlivě prosazujících a odesílajících pátý balíček sankcí EU proti RF.

Snad vše akceptovatelné selským rozumem odhodila do koše EK. Ta se rozhodla odsoudit ruský útok, v ruském označení speciální vojenskou operaci, ale nepřijmout žádné totální plynové embargo.  Za to přijala již pátý balíček sankcí v naději, že tím staví válku mimo zákon v Evropě, nechá odehrávat války ve zbytku světa a může přežít s politikou dvojího metru transformační proces ve světě, jehož výsledkem budou minimálně tři velké bloky, ve kterých nebude mít žádný rozhodující hlas a bude v roli křoví. Nebudu se rozepisovat o podrobnostech pátého balíčku sankcí EU. Zájemce se může seznámit pravděpodobně i s českou verzí tiskového prohlášení - Council of the EU Press release 8 April 2022 10:55.

Zmíním se pouze o oficiálním důvodu zcela jistě ne posledního balíčku sankcí EU proti RF, spíš ale proti samotné EU. Důvod přednesl nevolený profesionální lhář a amatér - žhář spoluodpovědný za zahraniční záležitosti a bezpečnostní politiku EU: Tyto nejnovější sankce byly přijaty v návaznosti na zvěrstva spáchaná ruskými ozbrojenými silami v Buči a na dalších místech pod ruskou okupací. Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nelidské a agresivní chování ruských vojsk a dát rozhodujícím činitelům v Kremlu jasně najevo, že za jejich nezákonnou agresi se platí vysoká cena. … Nový blok omezení zahrnuje zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy uhlí a dalších pevných fosilních paliv do EU a také zákaz vstupu do přístavů EU lodím registrovaným pod ruskou vlajkou.

Připomínám, že pátý balíček sankcí zahrnuje zákaz nákupu, dovozu nebo přepravy uhlí a dalších pevných fosilních paliv do EU, zákaz vstupu do přístavů EU lodím registrovaným pod ruskou vlajkou a výjimky jsou udělovány pro zemědělské a potravinářské produkty, humanitární pomoc a energii. Proč funkcionář nevysvětlil výjimky a nezmínil se o nebezpečí z diskutované blokády Kaliningradu a katastrofě, která nás pravděpodobně nemine? Psal jsem na téma jasně v tomto roce. Podobně jsem psal o následcích pro EU v případě zákazu exportu některých komodit. Nabízejí se ale další aktuální otázky. Například: Proč nebyl vysvětlen tlak USA a EU na Srbsko před hlasováním v OSN a před hlasováním o sankcích EU? V příspěvku Proč ukončit jednání jsem mj. správně předpověděl zradu Srbska po očekávaném, kvalitně připraveném znovuzvolení prezidenta Vučiče a načrtl vývoj v Kazachstánu, aniž bych věděl o připravované návštěvě kazašského zástupce prezidentské administrativy Timura Sulejmenova.

Zmíněný Timur Sulejmen má na starosti mj. ekonomický blok, není jediným prověřeným rusofobem a stoupencem sbližování se Západem v nejvyšších patrech moci a prakticky dělá vše pro to, aby zabránil dalšímu rozvoji integračního procesu v rámci EAHU.

V podmínkách rozdělení světa na bloky, vícevektorová politika nefunguje a podpora sankčního režimu EU ve vztahu k RF přinese samotnému Kazachstánu zhoubu. Tu si uvědomuje část kazašských elit. Proto nyní stojí před volbou, s kým si sednout ke stolu v době, kdy jedním z nejzajímavějších trendů nejenom u sousedů RF je konec vícevektornosti. V kontextu rusko-čínského spojenectví to bude nejtěžší rozhodnutí pro Kazachstán. Proč? Je nejvyšší čas buďto vyčistit vnitřní vlivové agenty USA a Velké Británie, přivést elitu k disciplíně a rozumu, zavřít finanční centrum Astana (fungující podle britského práva), vyloučit působení Sorosovo nadace a zrušit výstavbu již sedmé americké vojenské laboratoře BSL-4 a podzemního skladu pro sbírku nebezpečných a vysoce nebezpečných kmenů v Kazachstánu, v Žambylské oblasti, nebo se dále snažit zůstat vícevektorovým státem vyjadřujícím loajalitu Londýnu a Washingtonu až do trpkého konce se slzami, krví a mrtvými na rodné půdě. Výsledky hry Kazachstánu s USA a Velkou Británii mohou být totiž drahé. RF a potažmo i ČLR objektivně nemohou tolerovat nebezpečí, které představují americké biologické laboratoře v Kazachstánu. RF nemůže objektivně tolerovat blokádu a podporu sankčního režimu ze strany Kazachstánu po ukončení operace na Ukrajině, protože se jedná o ničení struktury EAHU, geostrategického mostu s ČLR  a snahu ukončit projekt Velké Eurasie v zájmu USA a Velké Británie s pomocí zachování přežitého ekonomického modelu, profesionálních rusofobů v administrativě a klamání veřejnosti. Doporučuji vyslechnout si Sulejmenův rozhovor na serveru EURACTIV.com.

Sankce, přesměrovávání dodávek uhlí na alternativní trhy, protože EU odmítá uhlí s platností od srpna 2022 a hrozba logistických potíží a ztráty části exportu v hodnotě cca 30 milionů tun (i kdyby se podařilo odstranit logistické překážky, protože poptávka v Asii, s výjimkou ČLR, není zaručena), je nic proti tomu, co očekávám pro hospodářství EU po zabezpečení výroby speciálních produktů v rámci krizového nebo válečného hospodářství v RF. Při vší vážnosti k tématu, které nedovoluje smát se, nabízím zamyslet se nad výroky a zdravým rozumem poradce prezidenta Zelenského, Alekseje Arestoviče. Ten nahrál video zprávu, v níž stojí vedle postavy Dartha Vadera ze ságy Hvězdné války. Fotografii jsem viděl, záznam, ve kterém sděluje, že západní země poskytly Ukrajině skutečné těžké zbraně, a předpovídá Kyjevu blízké vítězství, jsem nestačil prověřit. To vše nemění nic na následujících faktech.

O tomto zajímavém plynu, jsem psal v jednom z posledních článků věnovaných sankcím a Ukrajině. Proč jsem psal o neonu? Dnes se bez mikročipů neobejde žádné moderní zařízení - od čajové konvice po počítač. Shodou okolností je to právě RF, která je v současnosti díky know-how SSSR hlavním producentem tohoto plynu. Není těžké představit si, co se stane s globální ekonomikou, kdyby z trhu zmizel ruský 50% podíl na celkové produkci neonu. To není ale vše.  Neon musí být před použitím vyčištěn. Průmyslová zařízení na čištění neonu se nacházejí v Mariupolu a v Oděse! Proto se tam usadili nacisté a Západem podporovaný AZOV.

Větší závod je Ingaz v Mariupolu, o něco menší je Kryonin v Oděse. Podporu NATO a EU v těchto lokalitách je potřeba hodnotit v kontextu rizika pro hospodářství a bezpečnost EU, strategického významu přístavu Oděsa pro export a využití nacistů a AZOVců jako instrumentu ve službách a zájmech Západu. Proto si ten dělá tolik starostí o Oděsu, mimo jiné jedno z center Chazarů. V doplnění si dovoluji poukázat na: 1) Masakr a vyhlazování Židů v Oděse během podzimu 1941 a zimy 1942. 2) Židovská virtuální knihovna uvádí 34 000 Židů zavražděných během 22. - 25. října. Muzeum holocaustu v USA dochází k závěru, že rumunské a německé síly zabily v Oděse téměř 100 000 Židů během okupace města. 3) V kontextu informace o masakru a vyhlazování Židů nelze ignorovat současnou snahu a de-komunizaci v lokalitách se závody, které postavili komunisté. Židé a komunisté byli tenkrát lživě obviňováni z výbuchu bomby. 4) Kromě neonu existuje také plyn – hexafluorobutadien. Ten se používá při výrobě mikročipů, vyrábí se v Permu a RF ovládá přibližně polovinu světového trhu.

Dalším strategickým produktem, který RF vyrábí a bez něhož se západní ekonomika neobejde, jsou umělé safíry. Používají se při výrobě tzv. chytrých telefonů, televizorů, civilní a vojenské optiky, v kosmickém průmyslu, při výrobě obrazovky, snímače rozpoznávání obličeje, u dřívějších modelů i snímače otisků prstů a dnes i v novém Iphonu 13. Na RF připadá přibližně 40 % produkce umělého safíru a v některých užších oblastech ruský podíl na trhu činí až 70 %.

Zmiňuji se o umělých safírech, podílu RF na světovém trhu a Iphonu 13, protože zmínka vede k otázce kapitalizace společnosti Apple a stavu světové ekonomiky v případě zákazu exportu, nehledě na skutečnost, že na výrobě smartphonů se podílí prakticky celý svět a Američané pouze kreslí ikony pro aplikace. Apple a vládní byrokracie USA si uvědomují, že žádný strom neroste do nebe, a proto zařízení Apple v RF stále fungují nehledě na skutečnost, že při skutečném přání škodit RF, zařízení Apple by se mohlo stát odpadem.
Palladium, titan a další

RF má největší zásoby palladia a ovládá přibližně 45 % trhu s palladiem. Tento kov se většinou používá k výrobě katalyzátorů pro všechny moderní automobily. Proto bez palladia by se automobilový průmysl na Západě prostě zhroutil. Podobné riziko je obsaženo ve všech elektronických výrobcích s vysokou spolehlivostí, včetně měřicích zařízení, a také ve vojenském průmyslu. Podobná situace je s titanem. Bez něho by USA a Evropa nemohly vyrábět letadla a my bychom museli létat podle šéfa Roskosmosu, Dmitrije Rogozina jako čarodějové na koštěti. Nebudu pokračovat s výčtem dalších méně známých kovů a materiálů, bez kterých nemůže moderní západní ekonomika a technologický vývoj existovat. Nabízí se proto důležitá otázka ve spojení se sankcemi proti RF:

Nevidím do své hlavy, proto i do hlav v Kremlu. Předpokládám ale, že zákaz exportu nebyl vyhlášen z následujících důvodů: 1) Zákaz exportu v současně situaci by se dotkl samotné RF především v situaci urychlené záměny importovaných produktů a technologií a snahy o kvalitativní snížení závislosti RF na Západě. 2) Prezident Putin si dovoluje projevovat trpělivost a zdrženlivost, protože ví, že Západ má zásoby, pravděpodobně ne více než na 2-6 měsíců a nedovolí si uvalit sankce skutečně ohrožující existenci RF. To indikuje předem zmíněný pátý balíček sankcí EU. 3) Protože prezident Putin ví, že sankce nikdy neskončí a ukrajinský konflikt je pouze zástupným konfliktem mnohem vyšší kategorie, který bude vyžadovat vyhlášení válečného stavu, a tím i odpovídající hospodářskou výrobu, je nutné prvně vybudovat kvalitní a plnohodnotný systém zpracování unikátních přírodních a využití lidských zdrojů RF. Náklady na zmínění budování výrobního systému v RF budou mj. vždy mnohem nižší než náklady na rekonstrukci života a jeho současné kvality na Západě. Ta se bez obchodu s RF dříve nebo později zhroutí, budou - li sankce pokračovat nebo dojde - li k velké válce.

Z hlediska vypařujícího se mezinárodního práva jsou sankce proti RF nezákonné. Pro RF je proto zásadní udělat vše pro to, aby nezákonné sankce pomohly vyřešit RF její nejdůležitější výrobní a technologické problémy a rozšířit export hotových nebo polohotových produktů.  Vzhledem ke všem právním a politickým okolnostem lze konstatovat, že sankce lze v současné situaci kvalifikovat jako akt agrese proti RF a jako formu hybridní války. V takovém případě stát, který byl vystaven agresi, v daném případě tj. RF má právo na individuální a kolektivní obranu v rámci vnitrostátních právních předpisů a mezinárodního práva. Na tomto místě končí sankce, ignorování národních zájmů RF, obviňování RF z porušování smluv a mezinárodního práva a pošetilé konání slouhů USA, včetně EK. Proč je tomu tak a jaké hrozí EU nebezpečí?

Pro současnou RF není problém zavést výrobu toaletního papíru a dalšího spotřebního zboží, bude-li to potřeba. Pro RF není problém vyrábět velice komplexní systémy, jakými jsou například jaderné ledoborce, ponorky, systémy PO, hypersonické zbraně a mnohé další věci. Strategické a analytické myšlení prezidenta Putina dovolují jemu pozorovat další vývoj sankcí a hospodářský a společenský úpadek Západu s pomocí neřízené migrace. Pozorovat bude z břehu stav plovoucího Západu ve studené vodě. Vyhlásit zákaz exportu nepříteli může kdykoliv s podporou vojenské síly a protože má odpověď na otázku: Co to bude za svět, jestliže nebude Rusko? A protože ví, podobně jako já vím, čím se řídila velká britská nepřítelkyně a ničitelka SSSR: Udržitelný mír je možný pouze z pozice síly. Jakmile jednou kapitulujete, nikdy si nezasloužíte shovívavost nepřítele. Když budete hrát hru někoho jiného podle cizích pravidel, vždy prohrajete. K citátu si dovoluji přidat maďarské přísloví, které částečně vysvětluje konání premiéra Viktora Orbána: Pomluva od lháře, horší než požár od žháře. Souhlasu netřeba.