Není to jen problém České republiky. Stejnou situaci hlásí skoro všechny země světa, dokonce i ty nejlidnatější – Čína nebo Indie, jak si lze přečíst zde nebo zde. Otázka zní, co s tím a zda se o podporu větší porodnosti má postarat či vůbec starat stát.

Možná bychom problém poklesu porodnosti mohli porovnat s globálním oteplováním. Tvrdí nám, že za globální oteplování může člověk, a tak se v posledních 30 letech přijímá řada opatření, investují se miliardové částky, parlamenty všech evropských zemí schvalují jednu regulaci za druhou, stát podporuje společnosti, které jsou šetrnější k planetě, a všem ostatním ukládá povinnost různých monitoringů a omezení. Těm, kdo přišívá víčka k lahvím, kdo recykluje a jezdí na elektřinu, sype stát desetitisíce. To vše činí jen proto, aby přístup obyvatelstva k životnímu prostředí změnil. Další miliardy vydává nejen náš stát na opatření, které zmenší ozónovou díru a sníží oteplování planety.

Nástroje tedy máme a náš stát je zhusta používá. Je proto na místě, aby se stát pochlapil a začal konat, k čemuž ho tímto zamyšlením aktivně vyzývám.

Vážený státe, milá vládo, začni otevřeně říkat, že rodina je od slova „rodit“, že účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí (jak stále ukládá § 655, věta druhá, platného občanského zákoníku). Že mít děti je výhodné nejen pro stát, ale i pro rodiče, pro děti samotné a pro celou rodinu. Že nic jiného člověku tolik nenaplní život, nepřinese mu fůru zábavy i poučení a nezajistí ho na stáří tolik jako potomci. Že je pro všechny výhodnější mít děti v plodném věku, a nikoliv až po čtyřicítce. A že nejlepším zázemím pro děti je úplná rodina (jak si lze přečíst třeba zde).