Jiří Weigl: Migrace a klima – nic podstatného se v Evropě bohužel nemění

KOMENTÁŘ

Toto léto si připomínáme vzedmutí vlny masové migrace z Blízkého východu do Evropy v roce 2015, která odstartovala nepřetržitý migrační tok do Evropy trvající do současnosti.

29. července 2025 - 07:44

Do historie se zapsal výrok tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové Wir schaffen das“ (My to zvládneme), který je od té doby neustále konfrontován s nepříznivou realitou, kterou masová migrace do Evropy přinesla. Poslední v tomto ohledu byl nový německý kancléř Friedrich Merz, který připustil, že Německo situaci opravdu nezvládlo a nezvládá.

IVK před deseti lety k této evropské krizi vydal knihu Václava Klause a Jiřího Weigla „Stěhování národů s.r.o. – stručný manuál k pochopení současné migrační krize“, kde byly její příčiny a průběh zevrubně popsány. V atmosféře oficiální proimigrační hysterie byla ojedinělým pokusem téma racionálně diskutovat. Byla přeložena do 8 jazyků a dostala se do rukou tisíců čtenářů evropských zemí.

To, co bylo tehdy ojedinělým umlčovaným varovným hlasem, se dnes stává mainstreamem. Všechna naše varování se naplnila. Masová migrace nepřinesla Evropě multikulturní obohacení a nové potřebné kvalifikované pracovní síly. Přinesla obří zátěž pro sociální systémy, paralelní společnosti nemající zájem se integrovat, explozi kriminality, sociálního napětí a vyloučených lokalit a jako reakci nárůst podpory radikálních stran a polarizaci společnosti.

Přestože dnes liberální progresivistická elita vládnoucí v Evropě z taktických důvodů ke svému promigračnímu fanatismu nehlásí a předstírá zájem a dokonce přijetí kroků k omezení migrace, v reálu je opak pravdou. Jenom rychle rostoucí podpora národně konzervativních sil přinutila progresivistyzměnit rétoriku. Jejich ideologie a z ní plynoucí politické cíle jsou však stále stejné. Migrace není nějaká nechtěná politická chyba, náhodný omyl plynoucí z přílišného humanismu a soucitu k chudým a trpícím. Je to cynická záměrná politika, která v masové migraci vidí nástroj k rozbití národních společenství evropských zemí a po vzoru USA vytvoření kosmopolitního vykořeněného nového člověka, základní jednotky nového světa.

Evropské vlády tak pouze předstírají svůj boj s migrací a snaží se balamutit své voliče. Za oněch 10 let jsme se neposunuli prakticky nikam, naopak – nová evropská azylová pravidla rozšíří migraci i do nových unijních zemí včetně ČR. Proto se nenechme mýlit titulky, že s vítáním migrantů je v Evropě konec. Vše jsou jen slova, cíle a záměry se nemění, či mění, ale pouze k horšímu.

Stejně je to i s druhým podobným fenoménem, o němž se vedou obsáhlé politické disputace. Jde o cenu neúnosně drahých energií a možnosti jejího snížení. Všichni politici v předvolebním období se tváří, že zlevnění energií pro průmysl i domácnosti je jejich zásadní prioritou. Nehovoří ale o tom, že vysoké ceny energií jsou smyslem a záměrem evropské regulace. Proto se zavedly a zavádějí emisní povolenky, aby byly energie uměle drahé, a tím se tlumily činnosti, které jejich spotřebu vyvolávají. Pokud nebude odmítnuta celá nesmyslnáklimatická doktrína, potom s cenami energií nikdo nic udělat nemůže. Jejich zdražování je její podstatou. Nelze tedy slibovat voličům snížení cen energií a přitom zůstat poslušným a disciplinovaným členem EU. Bez zásadního střetu a rozbití současné politické konstelace v Evropě k žádnému zlepšení dojít nemůže.

Pro říjnové parlamentní volby platí proto pro přemýšlející voliče následující – volte pouze radikální odpůrce současné bruselské politiky, neboť mírným pokrokem v mezích zákona není v dnešní situaci možné docílit žádného zlepšení.

Jiří Weigl

institutvk.cz



Anketa

Věříte tomu, že vládní „boj proti chudobě“ je upřímný, nebo jde je o PR a politický marketing?