![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_19a929f9-d31c-11e9-97f7-003048df98d0_ff4b3f8b21907ce581fa58272f4e7d22.jpg "[title]")
Myslím si, že právě to charakterizuje naší situaci, co se uplatňování demokracie (a nejen jí) u nás týká. O co se jedná? O nic víc a o nic méně než o realizaci Ústavy ČR. V čl. 2, odst. (1) je napsáno: „Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ V odst. (2), téhož článku je stanoveno: „Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.“
Je zřejmé, že úmysl těch, co psali naší Ústavu ČR, byl dobrý. Stejně můžeme hodnotit ty, kteří tuto Ústavu schválili a uvedli do praxe. Čas však „oponou trhl“ a život ukázal, že si naši politici Ústavu ČR, zejména mnou uvedené články, trochu upravili k obrazu svému. V souladu se současnou praxí je lid zdrojem veškeré státní moci jen v okamžiku, kdy vkládá svůj volební lístek do urny ve volbách do Poslanecké sněmovny, či do Senátu. Po sečtení hlasů a vyhlášení výsledků voleb si zvolení politici na občana zpravidla již ani nevzpomenou.
Všimli jste si, že si některé politické subjekty kupují hlasy voličů? Nejen tím, že ovládají masmédia a jejich prostřednictvím „masírují“ občany jednoduchými a bezduchými slogany, aby vhodili volební lístek právě a jen jim, protože jen oni budou bojovat za práva svých voličů, za práva občanů ČR. Všimli jste si, že některé politické subjekty si dokonce kupovaly voliče a dovážely je k urnám i s vyplněným volebním lístkem? Jiné slibovaly hory, doly a po volbách na vše zapomněly? Prostě a jednoduše, občan přestal být „zdrojem veškeré státní moci“. Veškerou státní moc si uzurpují zvolení politici a většinou bez ohledu na vůli lidu realizují své partajní zájmy. Jednoduše řečeno: místo toho, abychom my, občané (lid) měli pod kontrolou zvolené politiky, mají tito politici pod kontrolou nás, občany (lid). Vždyť v minulosti se nás nikdo neptal na to, chceme-li přijmout Lisabonskou smlouvu, která zahájila devastaci hodnot EU. Nikdo z našich politiků se nás neptá na to, chceme-li i nadále být členem organizace NATO, jejíž největší a nejmocnější členské státy dlouhodobě a zásadním způsobem porušují základní dokument této organizace - Washingtonskou smlouvu.
Ne, není to jen specifika ČR. Podívejme se například k našim východním sousedům. Tam byla tento týden schválena a podepsána „Dohoda o spolupráci v oblasti obrany mezi vládou Slovenské republiky a vládou USA“ a to i přes odpor většiny slovenských občanů. Proč o tom píšu? Vzpomeňme jen na pokus našich politiků instalovat radar USA v Brdech, vzpomeňme, jak A. Vondra navrhoval v roce 2020 na stranickém kongresu ODS, abychom předali Američanům letiště v Ostravě-Mošnově a zřídili tam strategickou leteckou základnu. No a v současné době je ODS ve vládě. Bude nás čekat to samé co Slováky? O nás bez nás?
Těch problémů, které, se řeší bez ohledu na názor většiny našich občanů, je podstatně víc. Pod pláštíkem koronavirové pandemie, strachem z energetické krize, strachem z války zapříčiněné „jistou agresí RF“ na Ukrajinu a dalšími katastrofickými scénáři nám tak trochu uniká řada dalších nevratných kroků, které ohrožují existenci našeho státu. Jedním z těchto problémů je i záměrné, pomalé, ale systematické falšování naší historie. Například dlouhodobá snaha některých našich politiků o zrušení Benešových dekretů. Někteří z nich jsou v současné době ve vládních politických stranách.
Podle mého názoru zde hrozí nebezpečí zneužití moci ze strany některých politických subjektů a to v rozporu se zájmy většiny našich občanů a v rozporu s Ústavou ČR. Naši volení političtí zástupci vzali moc z našich rukou a udělali z nás „bezmocné“! Jak dlouho se hovoří o ústavním zákonu o všeobecném referendu? Jak dlouho naši volení zástupci tento náš požadavek úspěšně ignorují? Jak dlouho si to ještě my, občané necháme líbit?
Jsem přesvědčen o tom, že je nanejvýš nutné požadovat po našich politicích přijetí ústavního zákona o všeobecném referendu. To je přesně v souladu s Ústavou ČR, čl. 2, odst. (2), který jsem zmiňoval na začátku svého článku. Ústavní zákon o všeobecném referendu je jedním z efektivních prostředků pro kontrolu našich politiků, kteří si, bohužel zvykli na to, že občana potřebují pouze v den voleb. Jinak je občan nezajímá. Mimo jiné, jsme jednou z mála zemí EU, která nemá tento ústavní zákon. Měli bychom si vzít příklad ze Švýcarska. Tam tento zákon funguje dlouho a perfektně. Jsme snad horší, než Švýcaři? Jenže místo podstatných věcí, jako je například ústavní zákon o všeobecném referendu se naši politici zabývají hledáním státního symbolu – svého ptáka (viz vystoupení A. Vondry na kongresu ODS v lednu 2020).
Ladislav Petráš
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_44126100-a251-102c-b869-003048330e04_84b995958d94e124fc1936bf1c0f10b5.jpg "[title]")
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_cc515138-3114-11e4-aadc-003048df98d0_fa34bf4c6c1174dca3e9e383a937cd52.jpg "[title]")
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_0d23cf12-d1e3-11e6-9304-003048df98d0_284b349e506e30ab508c0a42c92ef9e6.jpg "[title]")
