Tento nedostatek komplikuje situaci především rodičům, kteří se ve složité a často nepřehledné síti rozdílné úrovně škol, kdy jedna podporuje více matematiku a druhá jazykové dovednosti, velice těžko orientují. Snaha zapsat dítě na kvalitní základní školu pak často vede k tomu, že své dítě přihlásí na vzdálenou školu v jiném městě, aby mu zajistili tu nejkvalitnější výuku.

Smutným faktem je, že s velkou diverzifikací kvality i zaměřením škol není schopno ministerstvo školství dlouhodobě nic udělat. I přesto, že ČSSD i odborná veřejnost opakovaně upozorňuje na tento problém, stále postrádáme jakákoli opatření v oblasti základního školství, která by vedla k nastavení jasných pravidel a norem a především k vyřešení jejich financování.

Jsem přesvědčen, že české školství by se mělo vydat v této oblasti finskou cestou. Právě Finsko, jehož oblast vzdělávání je jednou z nejúspěšnějších na světě, klade důraz na vysokou kvalitu a rovnocennou úroveň všech základních škol. Rodič má tedy jistotu, že jeho dítě bude srovnatelně kvalitně vzděláváno na základní škole v místě bydliště, jako ve škole v kilometry vzdáleném sousedství.

Spolu s probíhajícími zápisy do základních škol by mělo ministerstvo školství znovu zahájit debatu o tom, jak správně a systematicky financovat regionální školství a jak v této oblasti dosáhnout výrazně lepších výsledků.

Poslední návrh Nečasovy vlády z této oblasti, který prosazoval exministr Josef Dobeš, byl rozmetán mnohatisícovou peticí, která se proti likvidačnímu způsobu financování regionálních škol ostře vymezila.  Na jakýkoli návrh z pera ministra Petra Fialy zatím jen marně čekáme.

 Marcel Chládek