Zdeněk Jemelík: Na okraj Otázek VM ze 17.9.2023

KOMENTÁŘ

Václav Moravec a jeho „Otázky“ bývá často předmětem kritiky a návrhů na zrušení pořadu a popřípadě i jeho propuštění.

19. září 2023 - 07:00

Přesto stále zůstává na programu. Jeho sebevědomé úvodní sdělení, že Otázky otvírají témata, o nichž se po jejich odvysílání bude mluvit, je zjevně nesmyslné a oprávněně dráždilo již prezidenta Václava Klause. Mluví se v nich až na výjimky vždy o věcech již otevřených.

Jednou za uherský rok se na pořad dostávají záležitosti resortu spravedlnosti. Poměrně řídký výskyt pořadů tohoto typu je úměrný obecnému nezájmu politické věrchušky a s ní souznícího vedení České televize o poměry v něm.

Václav Moravec si tentokrát pozval pozoruhodné osobnosti, nesporně způsobilé zajímavých vyjádření: předsedu Ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, ministra spravedlnosti Pavla Blažka a senátora Václava Lásku. Dobrý výběr ovšem přinesl přehuštění pořadu myšlenkami a informacemi, které možná způsobilo nesrozumitelnost pro běžného diváka. Když je něčeho hodně, může toho být příliš.

Za daného stavu věci nemá smysl, abych uváděl úplný přehled témat, jež přišla na přetřes. Omezím se na pár okrajových poznámek.

Zvlášť oceňuji, že Václav Moravec pozval senátora Václava Lásku. Jeho myšlení je poznamenáno dlouholetou praxí policisty. Proto vidí věci bez okras, jaké jsou: upozornil na neúnosnost stavu, v němž  trestní řízení po 30 letech od „Sametu“ stále probíhá podle nesčetněkrát novelizovaného trestního řádu z r. 1961 a ani současná vláda nesplní slib předložit do Poslanecké sněmovny nový ucelený kodex. Vyvolal tím debatu, z které vyplývá, že by nový kodex sice všichni chtěli, ale kvůli nemožnosti dosažení dohody zainteresovaných stran na podrobnostech se musíme spokojit s předložením další, tentokrát zásadní novely ke konci letošního roku.   

Zdeněk Jemelík: Pocit sebezničení

S výhradami ke stavu trestního řádu souvisí i Láskovo mínění o předčasnosti projednávání novely zákona o státním zastupitelství, která postrádá smysl, pokud trestní řád nevymezí jednoznačně postavení státních zástupců v trestním řízení.

Obnažení nezpůsobilosti politických vrstev řešit koncepčně vývoj v resortu spravedlnosti završil senátor Václav Láska upozorněním, že na zavedení hlídacích náramků čekáme neomluvitelně dlouho. K tomuto bodu ministr Pavel Blažek podal optimistickou zprávu o  snad úspěšném dokončení jednání s dodavatelem.

Z jednotlivostí musela samozřejmě přijít na přetřes „žhavá současnost“: vrácení kauzy Čapí hnízdo Městskému soudu v Praze usnesením neveřejného zasedání senátu Vrchního soudu v Praze. Veřejnost projevuje netrpělivost kvůli neznalosti důvodů, jež soudce Vrchního soudu přivedly k rozhodnutí. Vejdou ve známost až po vydání písemného vyhotovení rozhodnutí, jež ovšem dostanou do rukou nejdříve strany řízení, a to nejdříve za měsíc.

Nemohu si na tomto místě odpustit poznámku k vývoji státního zástupce Jaroslava Šarocha. Jeho původní stanovisko ve věci bylo zastavení trestního stíhání všech obviněných. Až po rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana zahrnul do dokazování ostudné zneužití výpovědí Andreje Babiše ml. a nakonec podal obžalobu, která v očích senátu Jana Šotta neobstála. Jeho právo odvolat se je nezpochybnitelné, ale vzhledem k vývoji jeho myšlení mě jeho uplatnění překvapuje, neboť tak trochu popřel sám sebe.

Pro úplnost dodávám, že sám jsem v článku z 9.ledna 2023 prohlásil, že nebudu překvapen, pokud se žalobce odvolá. Ale samozřejmě jsem neměl k disposici písemné vyhotovení rozsudku.

Ministr Pavel Blažek se k vrácení kauzy Čapí hnízdo vyjádřil, že jde o obvyklý postup. V té souvislosti se ale rozproudila debata o příčinách neúnosné délky trestního řízení. V případě kauzy Čapí hnízdo se účastníci pozastavili nad neobvyklou délkou přípravného řízení. Ale ministr Pavel Blažek připustil, že vracení věcí odvolacím soudem na první stupeň může být projevem alibismu a ve výsledku vyvolává průtahy. Slíbil, že novela trestního řádu bude obsahovat ustanovení, jež zpřísní podmínky pro vracení věci odvolacím soudem. V tomto ohledu jsem ale jako laik skeptický: pokud by měl odvolací soud o věci sám rozhodnout, musí být důkazní situace jednoznačná, nevyžadující doplnění dokazování. Mám dojem, že dosažení takového stavu spisu není samozřejmostí.

Debata se dotkla i přípravy novely zákona o  státním zastupitelství, jejíž projednání má být podle Václava Moravce uzavřením vývoje „od Blažka po Blažka“.  Je totiž trapnou skutečností, že Pavel Blažek v době svého prvního mandátu stáhl z Poslanecké sněmovny předlohu nového komplexního zákona o státním zastupitelství (nikoli novelu, jak si myslí neomylný VM), když zjistil, že by návrh stejně neprošel. Dnes předkládá pouze novelu a i kolem ní je spousta nejistot. Před ním to neúspěšně zkusila Marie Benešová, která se kdysi zasloužila o stažení návrhu nového zákona.

Sporným bodem novely je délka funkčního období vedoucího státního zástupce. Novela počítá se sedmi lety, ale Igor Stříž požaduje 10 let, což je délka funkčního období předsedy soudu. Nebere ovšem do úvahy rozdílnost povahy práce předsedy soudu a vedoucího státního zástupce. Předseda soudu nemá možnost zasahovat do rozhodovací činnosti soudců, kteří jsou na něm v tomto ohledu nezávislí. Největší rozpaky vyvolává způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce. Novela počítá s „dvojkolejností“. Ponechává vládě právo odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodů (s možným přezkumem Nejvyšším správním soudem), ale vedle toho připouští odvolání na základě výsledku kárného řízení. Jako laik soudím, že vládě, která odpovídá za činnost státního zastupitelství, přísluší právo na odvolání nejvyššího státního zástupce. Ostatně v Evropě je takové řešení běžné.



Ministr Pavel Blažek se zmínil o záměru na změnu trestní politiky v ukládání trestů: trestními sazbami je třeba odlišit násilné jednání od ostatních druhů trestné činnosti. V této souvislosti padla i zmínka o možném zachování trestnosti neplacení výživného. Václav Láska to má jasné: je to věc pro exekuční řízení. Proti tomu namítám, že mezi neplatiči výživného jsou asociální jedinci, z nichž exekutor nikdy nic nevyrazí, protože nikdy nebudou mít z čeho platit. Hrozba vězením možná aspoň některé z nich přiměje k slušnějšímu chování.



Debatující se hladce shodli na odmítavém stanovisku k návrhu na zřízení parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala děním na Hradě v době působení prezidenta Miloše Zemana: žádná parlamentní vyšetřovací komise nikdy nic nevyšetřila. Radek Vondráček  upozornil, že smysl mělo zřízení Vyšetřovací komise pro vyšetření událostí 17.listopadu 1989, neboť v té době nebylo možné pověřit úkolem orgány činné v trestním řízení, spjaté s předlistopadovým režimem. Dnes jde o věc, kterou se má zabývat BIS a orgány činné v trestním řízení a nějaké vyšetřování již běží.

Pozornosti neušlo setkání ministra Pavla Blažka s bývalým poradcem prezidenta Miloše Zemana, lobbistou Martinem Nejedlým. K věci jsem se vyjádřil 24.srpna 2023, považuji ji za novináři nafouknutou „prkotinu“ a stanovisko neměním. Vidím ji jako varování před návratem do předlistopadových poměrů, kdy v hospodě si musel občan dávat pozor na jazyk, protože musel počítat s tím, že jej pozoruje fízl.

Opět to byl Václav Láska, který sice uznal nadhodnocení události médii, ale kladl Pavlu Blažkovi na srdce ohledy na důvěryhodnost jeho politické strany. Hovořilo se také o právě probíhajícím vnitrostranickém hlasování Pirátů o návrhu na podání výzvy předsedovi vlády k odvolání Pavla Blažka z funkce. Pan ministr se opakovaně vyjádřil, že v setkání s lobbistou důvod k resignaci nevidí, ale  vyhnul se  jasné odpovědi na opakované otázky, zda by na výzvu Pirátů k resignaci odstoupil. Odmítl debaty s tím, že stanovisko Pirátů bude známo až zítra.

K tomu podotýkám, že nejmenší strany různých vládních koalic vždy používaly svou nepostradatelnost pro sestavení vládní koalice k vydírání předsedů vlády a koaličních partnerů. Nikdy dříve to ale nedosáhlo „pirátských“ rozměrů. Piráti si usurpovali naprosto nepřiměřený podíl na moci výkonné a parlamentních funkcích. Překonávají nyní své předchůdce i chutí mluvit větším koaličním partnerům do jejich personálních záležitostí: je přece především na místě, aby  ODS jako delegující politická strana rozhodla, zda Pavla Blažka podrží či stáhne z ministerského křesla.

Vyzvou-li Piráti po referendu Pavla Blažka k resignaci a Petra Fialu k jeho odvolání, vyhrotí situaci do krajnosti. Vyvstává otázka, co udělají, pokud Pavel Blažek neodstoupí a Petr Fiala jej mandátu nezbaví. Opustí v takovém případě vládu a zbaví se ostatních prebend?  A padne-li vláda, koho to potěší ?

Připomínám, že ústupky vyděračům se většinou neosvědčují.

Na závěr projevuji přání, aby Česká televize vracela problematiku resortu spravedlnosti do Otázek VM častěji ( když už nesmyslně trvá na jejich nepostradatelnosti) a zejména aby politici konečně pochopili, že resort je dlouhodobě zanedbaný a vyžaduje celkovou renovaci. Ostatně každý politik se může stát „zákazníkem“ justice a pocítit důsledky zanedbanosti na své kůži, čili péče o resort se může jednou v budoucnosti vyplatit.

Zdeněk Jemelík


Anketa

Jste spokojeni s výsledky voleb do Evropského parlamentu?

Ano 28%
transparent.gif transparent.gif
Ne 62%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 10%
transparent.gif transparent.gif