Schválený rozpočet s obřím deficitem ve výši 320 mld. Kč nepočítá s daňovými změnami, které vláda na příští rok plánuje, přestože jsou v objemu minimálně desítek miliard korun. Je to absurdní postup, stejně jako kdyby soukromá firma vyhlásila finanční plán a vědomě do něj na začátku roku nezapočítala některé nákladové položky, o kterých ví, že nastanou. Možná se takto hospodaří v Babišových firmách, ale rozpočet má formu zákona, a měl by tak odrážet realitu, nikoliv započítávat jen to, co se vládě hodí a ostatní ignorovat.

Samotný deficit je samozřejmě obří a neodpovídá tomu, co si česká ekonomika může dovolit. Tyto Babišovy deficity budeme v budoucnu platit vyššími daněmi či vyšší inflací. Rozpočtové výdaje, které by mohly v budoucnu směřovat na rozvojové oblasti, spolknou výdaje na úroky ze státního dluhu a splátky státního dluhu. V současné době bychom přitom rozpočtem potřebovali pomoci soukromému sektoru, který jediný může pomoci ekonomice k růstu. Místo toho ze schváleného rozpočtu vychází vítězně stát, který bude nadále bobtnat na úkor soukromé sféry. Obří deficit také vypovídá o tom, že vládní strany, které nezvládají boj s druhou vlnou koronaviru, si v rozpočtu dělají finanční vatu s cílem uplácet a uchlácholit své voliče před sněmovními volbami. Ze všech těchto důvodů nemůže politik myslící dále než k nejbližším volbám tento návrh rozpočtu podpořit.

Dalším selháním vlády je také nepřipravenost na rozdělování peněz z transformačního fondu EU, který by mohl významně pomoci dotčeným regionům. Vláda bohužel nemá připraven dostatek projektů a velký otazník visí také nad spolufinancováním ze státního rozpočtu.