Já s tím naprosto souhlasím. On to uvádí v souvislosti s Ukrajinou, ale platí to však obecně. Kdyby  Slovensko nebo Česko, po rozdělení našeho společného státu, napřelo veškeré politické snažení k tomu, aby vyvolalo mezi našimi zeměmi nenávist, tak věřím, že by se jim to za 15 až 20 roků, možná i dřív, povedlo. Nemyslím tím nějaké takové pokusy rozhádat nás, jaké zažíváme od naší vlády v poslední době. Mám na mysli vytrvalou a důslednou snahu pěstovat nenávist už od dětí úpravou historie a u ostatních nalézáním nových a nových „důkazů,“ jak na přátelské vztahy doplácíme. Nenávist se totiž pěstuje mnohem lépe, než přátelství. Snaha hodit své vlastní neúspěchy na někoho jiného, je první snahou všech politiků světa. A pokud se tato snaha odněkud finančně štědře dotuje, pak je na obzoru nějaká barevná revoluce.

Berme prosím ukrajinskou zkušenost jako vážné varování. Jednou probuzená, hýčkaná a podporovaná nenávist je přivedla nejdříve k občanské válce a následně k válce s Ruskem. Hlavně pro nás, obyčejné lidi je nenávist cestou do pekla. My to totiž odneseme nejvíc. Otcové a matky nenávisti, to s posluhujícími poskoky, když bude nejhůř, vyřeší prozřením. Potom vklouznou do nových kabátků, ale maskáče to nebudou. V těch budou ti, co jim uvěřili a nasáli jejich účelovou nenávist. Ti si to vyžerou až do dna. Kocour Batul toho napsal hodně. Nevím, jak je starý, ale určitě je moudrý. Někdy stačí i jedna jeho věta.

Nenávist je jako bumerang, jak ji jednou vyšlete, vždycky se vrátí. Všichni to mějme stále na paměti. Podporujme život ne smrt.