Jan Campbell: Orel mouchy nelapá

KOMENTÁŘ

Blíží se konec kalendářního roku a mnozí se ptají sami sebe, přátel, astrologů nebo podobných tvrdících o sobě, že vědí, jaká bude budoucnost.

19. listopadu 2023 - 08:00

Časopis The Economist pokračujíc ve své tradici a vydal včas nové číslo s prognostickou obálkou "Svět v roce 2024".  

Uprostřed je volební urna. To dává smysl, protože 2024 bude rok důležitých voleb na Tchaj-wanu, v USA, Rusku a jinde. Biden a Si, otočení zády k sobě, se dívají každý jiným směrem. Zelenskij se dívá na Putina. Nad ním jsou obrázky bomb a nad Putinem je holubice míru. Trump má v hlavě otazník: zda bude nahoře, nebo ne. Mezitím už lidský mozek ovládá stroj - zcela v souladu s plány transhumanistů, jednoho článku nové elity, o které jsem nedávno psal.


V době, kdy redakce The Economist připravovala titulní stránku a hlavní článek vědecký časopis AIP Advances zveřejnil výsledek výzkumu Britského fyzika Melvina Vopsona. Ten zkoumal, jak jeho v roce 2022 objevený fyzikální zákon – analogicky nazývaný druhý zákon infodynamiky, koreluje s hypotézou simulovaného vesmíru. Podle ní jsou svět kolem nás a my sami objekty v jakési umělé realitě připomínající počítačovou simulaci. Jinými slovy: Nový fyzikální zákon potvrdil hypotézu, že žijeme v simulaci a ukázal, že sluneční soustava je větší, než se dříve předpokládalo. Pro náš život to znamená, že lze předvídat genetické mutace v organismech a vyhodnocovat jejich potenciální důsledky na základě druhého termodynamického zákona. Ten říká, že entropie, míra chaosu v izolovaném systému, se může v čase pouze zvyšovat nebo zůstat nezměněna, a že v informačních systémech se entropie chová opačně - klesá nebo zůstává konstantní. Tento přístup, který odstraňuje nadbytečné informace, připomíná proces, kdy počítače odstraňují nebo komprimují nepotřebný kód, aby ušetřily místo v úložišti a optimalizovaly spotřebu energie. A ve výsledku podporuje myšlenku, že žijeme v simulaci, uvádí se ve studii Melvina Vopsona.

Zatímco tiskařská čerň usychala, probíhaly poslední přípravy a ladění setkání prezidentů USA a Číny v sídle Filoli nedaleko San Franciska. Prezident Biden na akci před setkáním se Si Ťin-pchingem uvedl, že hlavním cílem jejich rozhovorů bude návrat k normálnímu způsobu komunikace. Vyjádřil přání, aby v případě krize mohli zvednout telefon a promluvit si a aby se ujistili, že armády obou zemí jsou v kontaktu. Zároveň řekl, že - Předseda Si je dalším příkladem toho, jak se obnovuje americké vedoucí postavení ve světě. Mají "skutečné problémy". CNN to interpretovala tak, že Biden mohl mít na mysli problémy v čínské ekonomice - konkrétně rostoucí nezaměstnanost mezi mladou populací a krizi na trhu s nemovitostmi.

Osobně hodnotím výrok prezidenta Bidena jako stařeckou zmatenost, protože neexistuje žádná země na planetě, která by byla bez problémů, a proto používám pro název článku Komenského přísloví a Čelakovského mudrosloví – Orel much nelapá – v latině aquila non captat muscas, v angličtině the eagle does not catch mice, které v mém ranném mládí vůči mně používala babička, když mi dávala najevo, že se nemám vztekat vůči malichernostem nebo vracet úder malému nebo staršímu člověku.

Výsledky setkání orla s mouchou

Americký prezident uvedl, že při jednání s čínským prezidentem bylo dosaženo skutečného pokroku a zdůraznil, že uplynulé rozhovory patřily k nejkonstruktivnějším a nejproduktivnějším diskusím, které Washington a Peking vedly. Dohoda o obnovení kontaktů mezi americkou a čínskou armádou je zřejmě nejdůležitějším Bidenovým úspěchem v tomto roce. Vážné přehmaty na obou stranách mohou způsobit skutečné, reálné problémy ve vztazích se zemí, jako je Čína, a s jakoukoli jinou velkou zemí, řekl Biden novinářům.

Připomínám, že během setkání 16. listopadu USA hovořily o spolupráci s Čínou také na téma sankcí proti Rusku. Zástupce americké delegace uvedl, že se obě země spojily (ale zatím nedohodly, poznámka autora) v otázkách cenového stropu na vývoz ropy z Ruska.

Rozhovory se konaly téměř v nejproblematičtější metropoli USA - San Francisku. Město je plné bezdomovců a narkomanů, míra kriminality tam překračuje všechny meze, loupeže v obchodech jsou de facto dekriminalizovány a pouliční gangy přepadávají nákupní centra.  Před několika dny přepadený český reportér by mohl psát na toto téma na pokračování.

Kalifornské úřady se snažily vyčistit město od bezdomovců předem. To však vyvolalo rozhořčení místních obyvatel, protože se tak dělo kvůli cizincům. Administraci se nepodařilo vypořádat s vyčištěním. Celé centrum bylo zablokováno barikádami, aby se předešlo problémům s gangy nebo protestujícími. Ti se sešli v hojném počtu a byli mezi nimi i odpůrci Číny, zelených a příznivci Palestiny. Všichni však ostře kritizovali politiku amerického prezidenta. Čínský tisk se smál stavu San Francisca - ve srovnání se Šanghají, Šenzenem nebo Pekingem, které mám navštívit ke konci listopadu t.r. a kdy San Francisco vypadá žalostně.

Samotné jednání prezidentů a jejich delegací bylo připravováno řadu měsíců a veřejnost měla (mít) za to, že summit APEC bude mít pro celý indo-pacifický region téměř zásadní význam. Výsledky však nejsou přesvědčivé a působivé. Setkání prezidentů Bidena a Si se konalo v sídle, jak se říká, s historií. Bylo postaveno na počátku 20. století za peníze z těžby zlata, práce, kterou prováděli čínští dělníci přivezení do Kalifornie. Pracovali v nelidských podmínkách a byli vystaveni těžko popsatelné diskriminaci. Takové místo nebylo vybráno náhodou. Bylo pokusem americké strany ukázat sílu a morálně zatlačit na čínskou delegaci. Setkání trvalo více než dvě hodiny, podle druhých pramenů čtyři. Přitom otázek k projednání bylo příliš mnoho.

USA měly zájem především o pomoc Číny při řešení opiátové krize. Předávkování drogami každoročně zabije 100 000 Američanů. A suroviny pro výrobu drog pocházejí hlavně z tzv. Říše středu. Čínské úřady mohou tyto toky blokovat, čímž naruší logistiku drogových kartelů.

Na oplátku Čína požadovala zmírnění sankcí vůči bezpečnostním agenturám, které USA obviňují z porušování práv Ujgurů. V souvislosti s ekologickou agendou se obě strany dohodly na přijetí rezoluce vyzývající ke ztrojnásobení podílu obnovitelných zdrojů energie do roku 2035, jakož i ke snížení emisí metanu. Jedná se však pouze o symbolickou deklaraci ve formě doporučení a nic víc. EU se svým zeleným údělem by si měla uvědomit, že bez spolupráce s Čínou se ani náhodou nepřiblíží k prohlašovaným cílům zelené politiky.

Podobně se diskutovalo o regulaci umělé inteligence. Teoreticky by mohly být uzavřeny dohody o zpomalení vývoje bezpilotních letounů s umělou inteligencí, ale opět bez přísných požadavků a konkrétních podmínek. Jinými slovy: Nic kromě výdajů.

Čínskou stranu více zajímala otázka investic. Ne nadarmo. Čínská ekonomika je úzce propojena s ekonomikou USA, krize v USA má v Číně ozvěnu a problémy na hypotečním trhu a s bankami mají negativní důsledky na obou stranách Pacifiku. Proto prezident Si vzal s sebou početnou delegaci podnikatelů. Připomínám, že v poslední době zkrachovalo několik významných čínských developerů, a nevylučuji, že celou řadu dalších čeká podobný osud.

Složitá je i situace v oblasti investic: zatímco před 1-2 lety se čistý příliv zahraničních investic do čínské ekonomiky trvale pohyboval nad 100 miliardami dolarů, nyní se poprvé po 25 letech dostal do záporných hodnot. Vliv na příliv zahraničních investic mají i současné sankční války a utahování šroubů v USA vůči čínským bankám a technologickým společnostem. Proto lze tvrdit, že výsledek rozhovorů odpovídá pozadí, které nebylo příznivé pro dosažení jakéhokoli hospodářského průlomu. Potvrzuje to mimo jiné skutečnost, že jenom den po setkání prezidentů Bidena a Si začaly platit další, ještě přísnější sankce na vývoz čipů do Číny. USA považují tuto sféru za otázku národní bezpečnosti a snaží se všemi možnými způsoby zpomalit technologický pokrok v Číně, aby nezůstaly pozadu ve vědeckém závodě. Planá nadějě USA.



Tchaj-wanská otázka

Na setkání se přímo hovořilo o možném konfliktu o strategicky významný ostrov. Připomínám, že v lednu 2024 se na Tchaj-wanu uskuteční volby, které nelze nazvat jinak než osudové. Vítězství sil orientovaných na USA může vést k další vojenské eskalaci a střetu. Úspěch pročínských stran umožní Pekingu zahájit integraci ostrova proti vůli Washingtonu. Bylo proto pro mne zajímavé sledovat nedávnou diskuzi na ČT a reakce předsedy Senátu ČR a samozvaného Tchaj-wance Miloše Vystrčila a místopředsedy Sociální demokracie Lubomíra Zaorálka. Vystrčil začal vystrkovat anténu, pro případ, že se vítr změní, cesta za čipy do Drážďan nebude volná a cestě do Pekingu bude muset předcházet zpověď a pokání. Jak by tomu ne bylo, a jaký by nebyl výsledek setkání a jednání delegací návštěva Si Ťin-pchinga ve Spojených státech má sama o sobě velký význam. Proč?

Jedná se o první návštěvu čínského vůdce v Americe po šesti letech. Naposledy navštívil rezidenci Mar-a-Lago, kde vedl dialog s DonaldemTrumpem. Tehdy vztahy mezi USA a Čínou byly ještě poměrně stabilní. I když právě za Trumpa se začaly prudce zhoršovat s vypuknutím obchodních válek.

Nynější setkání s Bidenem se uskutečnilo přesně rok před volbami. Pro čínského prezidenta je to příležitost, aby změřil teplotu v americké politice a ujasnil si, kam se budou USA ubírat. Koneckonců Biden v jednom průzkumu za druhým ztrácí na svého hlavního soupeře Trumpa.

Volební modely ukazují, že kdyby se prezidentské volby konaly zítra, Trump by získal více než 290 volitelů (k vítězství stačí 270) a snadno by zvítězil. Na druhé straně Biden se na tomto pozadí jeví jako skutečná chromá kachna - s mezinárodními krizemi, které není schopen řešit. Proto předpokládám s vysokou mírou pravděpodobnosti, že nadcházející volby Biden prohraje a pokud se Trump v listopadu 2024 vrátí k moci, nečeká vztahy mezi USA a Čínou nic dobrého.

Pro Trumpa je Čína hlavním geopolitickým soupeřem Ameriky. Může se s Ruskem nějak dohodnout na Ukrajině, zařídit deeskalaci na Blízkém východě, ale to vše jen proto, aby se Trump soustředil na konfrontaci s Čínou. A to na všech frontách - od obchodní po vojenskou.

Proto setkání Bidena a Si představuje pokus o seriózní dohodu, dokud je ještě šance. Setkání při vší snaze o nalezení pozitivních výsledků pro mne osobně skončilo fiaskem. Proč? Protože existuje celá řada nevyřešených zásadních rozporů a protičínská lobby ve Washingtonu je příliš silná na to, aby Bidenovi dovolila udělat nějaké skutečné ústupky. Mnoho povyku pro nic! Touto klasickou americkou frází uzavírám hodnocení výsledků jednání, o něž byl tak dlouho živen zájem.

Závěr

Bidenovo prohlášení na závěr jednání s další urážkou čínského vůdce, kterého opakovaně označil za diktátora, jen dokresluje mé hodnocení jednání, protože pro obě strany úspěšný summit by rozhodně neskončil tak skandálním způsobem. Tendence ke zvýšené konfrontaci nikam nezmizela, a proto bude pokračovat. Lednové volby na Tchaj-wanu s pravděpodobností hraničící s jistotou skončí mezinárodní krizí. Poté se Rusko ponoří do prezidentského volebního cyklu a brzo po něm USA. Tam nelze vyloučit vítězství republikánů a tvrdých odpůrců Číny. Proto úspěšná návštěva pro Si Ťin-pchinga v USA se může ukázat jako jeho poslední, s těžko představitelnými následky pro EU, ČR a samozvaného tchaj-wance Vystrčila.

Jaké hodnocení návštěvy a jednání prezidentů nabízejí západní média?

Setkání Bidena a Si Ťin-pchinga nebylo příliš úspěšné, uvedla CNN. Hlavním úspěchem bylo obnovení kontaktů mezi americkou a čínskou armádou. Omezené úspěchy summitu soupeření mezi oběma zeměmi nezmění, domnívá se autor článku…Možná, že středeční setkání prezidenta Bidena a čínského vůdce Si Ťin-pchinga jižně od San Franciska zneškodnilo nástrahy v nejdůležitějších diplomatických vztazích našeho světa, které klesly na nejnižší úroveň za poslední půlstoletí.

Očekávání od tohoto summitu byla zpočátku nízká. A přestože každá strana měla dostatek podnětů k tomu, aby prohlásila schůzku za produktivní, po čtyřech hodinách rozhovorů, které skončily obědem s ricottou a bylinkovými ravioli, kuřetem na estragonu a mandlovým koláčem, bylo těžké být optimistou. Biden odcházel ze setkání plný naděje, že se podařilo zmírnit rizika plynoucí z nebezpečné blízkosti amerických a čínských vojenských sil působících v asijsko-pacifickém regionu. Chce se vyhnout eskalaci a vystupňování této konfrontace v další politicky katastrofální mezinárodní krizi před plánovanými prezidentskými volbami v příštím roce, kdy ho čeká boj o znovuzvolení.

Si potřeboval svému domácímu publiku v komunistické hierarchii ukázat, že uprostřed ekonomických problémů udržuje klíčové vztahy se Spojenými státy pod kontrolou. A také potřeboval dát najevo, že Čína má po složitém období zájem na zmírnění napětí s ostatními velmocemi, zejména s USA. Přesto je nepravděpodobné, že by důležité, ale drobné úspěchy dosažené během summitu, který se konal na sídle v gruzínském stylu, pomohly zmírnit základní faktory, které tlačí USA a Čínu do nebezpečného soupeření.

Biden svůj přístup k Si označil známou frází důvěřuj, ale prověřuj. Po skončení summitu vysvětlil, že ačkoli Čína a Spojené státy spolu soupeří, je jeho odpovědností učinit co je ... racionální a zvládnutelné, s vyloučením možnosti konfliktu. Přesně o to se snažím, řekl Biden.

Republikánský senátor Jim Risch, který předsedá Výboru pro zahraniční vztahy, na závěr summitu prohlásil, že Biden opět podkopal národní bezpečnostní zájmy USA. Senátor z Idaha dodal: Čína není obyčejná země. Je to agresorský stát. Biden dělá Siovi ústupky výměnou za vytvoření několika nesmyslných pracovních skupin a mechanismů zapojení. Republikánští prezidentští kandidáti Bidena za jeho kontakty s Pekingem doslova pranýřovali. Mohou si to dovolit - koneckonců tito lidé nejsou zodpovědní za stabilizaci nejdůležitějších diplomatických vztahů na světě a mají motivaci překrucovat složitosti a úskalí složité situace. Šikana Číny je dlouhou tradicí americké prezidentské kampaně, která sahá až do roku 1992, kdy demokrat Bill Clinton porazil republikánského prezidenta George Bushe staršího.

Stephen Collinson, autor Financial Times, v článku - Americká podnikatelská elita přivítala Si Ťin-pchinga potleskem vestoje, napsal (16.11): Zdá se, že Si má nyní zájem se Americe trochu otevřít. Existuje však nespočet hnacích sil, které obě země tlačí k další konfrontaci. Jedná se o mocné a nestálé síly. Drobné zisky na omezeně úspěšném summitu základní prvky takového soupeření nezmění.

Si ve svém středečním projevu dal jasně najevo, že napětí ve vztazích je důsledkem postoje USA. Uvedl, že konflikt a konfrontace by měly neúnosné důsledky pro obě strany a dodal: Je nerealistické, že jedna země může předělat tu druhou (jedná se o simultánní překlad jeho slov). Oficiální čínský překlad ve státních médiích tento názor potvrzuje a zní takto: Číňané se snaží o to, aby se jim dařilo: Je nerealistické snažit se změnit jeden druhého. To lze interpretovat jako varování Číny - orla, který (americké) mouchy nelapá, před pokusy udržet Čínu v mezích, a to jak v oblasti domácí politiky, lidských práv, obchodu, tak i geopolitiky v regionu i mimo něj. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

 



Anketa

Měla by se podle vás stát Ukrajina členem NATO?

Ano 17%
transparent.gif transparent.gif
Ne 66%
transparent.gif transparent.gif
Nevím 17%
transparent.gif transparent.gif