Bylo ticho. Nikdo nevěděl, zda si dělám legraci, nebo jsem zešílel. Nechal jsem je krátce trápit nad mým duševním zdravím a pak pokračoval: Vidím, že jsem vás zaskočil, ale pokud si myslíte, že jsem magor, tak se vás ptám – a co vy? Koho a vlastně co budete volit v podzimních volbách? Které strany, podle vás, nevedou tento stát a nás všechny k národní, ekonomické, morální a politické sebevraždě?! Vládní a většina opozičních stran řeší hlouposti, perou se mezi sebou o zbytek moci, kterou stále více uzurpuje Brusel, nad zemí, kde bude český jazyk za pár let řečí menšiny.

A já se ptám vás, co náhodou čtete tyto řádky: Zajímá vás i něco jiného, než kolik a čeho vám která strana slíbí? Zajímá vás, jak budou politici plnit své sliby, když přijdeme o naši zem a vládu nad ní? Už dnes dělají pohůnci Bruselu vše pro jeho zbožštění a upevňují víru v jeho neomylnost a svrchovanou moc. Kolik z nás protestuje proti omezování našich práv a svobod? Kdo je znepokojený prohlášením očekávaného příštího premiéra, že si umí představit muslimskou Evropu? / Toto odvoláno jako projev nerozvážnosti 29letého dítěte./ Je zvláštní, že tento postoj nevyděsil ani ty, kteří by v tomto případě skončili na dně Macochy i se svými duhovými vlajkami.

Tornádo na Moravě prokázalo, že nejsme lhostejní k osudům a neštěstí svých bližních. Nebuďme lhostejní ani ke svému vlastnímu osudu a pečlivě zvažujme co nám ti, kteří nás chtějí vést, slibují a kam nás povedou.

Pokud jste si někdy položili otázku, proč od nás po Mnichovu v roce 1938 všichni Židé neodešli, tak myslím proto, že jsou jako my. Nedokázali si představit události, které se pak staly.