Nemocnic v odlehlých místech Česka, jimž kvůli dluhům hrozí konec, ale stále přibývá. Důvody bývají všude podobné: do okrajových lokalit se nedaří sehnat lékaře a sestry, nemocnice nemají dostatek výkonů a dostávají se do finančních problémů. Někdy k tomu přispívá i nekompetentnost vedení či zřizovatelů těchto zdravotnických zařízení.

Omezení zdravotnické péče je pak pro tisíce obyvatel těchto oblastí naprosto fatální. Dojezdová vzdálenost do okolních nemocnic je velká a ty ani nebývají na náhlý a později trvalý nápor pacientů připraveny. Pro seniory a chronicky nemocné pacienty to pak bývá obrovská zátěž a často i neřešitelný problém, zvlášť pokud navíc potřebují kvůli svému zdravotnímu stavu doprovod. Jelikož v těchto regionech bývá i špatná dopravní obslužnost, znamená omezení oborů nebo úplné uzavření malé nemocnice i větší nároky na zdravotnickou záchrannou službu.

Opatření ze strany zdravotních pojišťoven na zachování dostupnosti jsou nedostatečná. Úplně proti jdou potom současná silácká prohlášení ministra zdravotnictví, který žádný problém nevidí a odmítá navyšovat peníze do trvale podfinancovaného zdravotnictví. Samozřejmě. On přece žije v Praze a lidé v odlehlých oblastech, ho nezajímají. Zachování regionálních nemocnic je ale jednou z nejpotřebnějších služeb občanům. Vždyť jde o jejich zdraví a životy.