Je hezké, že prezident státu, který zakazuje rodičům bránit mrzačení těl svých nezletilých dětí pak těm dětem věnuje tak hezký den slávy. A když pak je jejich zmrzačená duše dohání k úvahám nad ukončením svého života, nezištně nabízí pomoc systému! Je to pokrok, jak mnozí říkají? K čemu jsme pokročili?

Nevím jak proces výroby magorů z mladé generace dopadne. Oni se stávají díky technologiím, které dokázaly nahradit rodiče, prarodiče i opravdové přátele obětí drogy, která nakonec zničí i je. Oni budou první obětí systému a my se staneme jejich obětí. Už dnes hrozivě roste počet dospívajících, co si neví rady se svým životem, protože jim „nenahraditelný přítel v plastu“ zpřetrhal mezigenerační pouta a vzorce společenských vztahů. Berou léky na deprese, protože chytrý telefon je nikdy nepohladí a nebude je mít nikdy rád. Ty, kteří je mohou pohladit a mají je rádi, ty k nim nepustí. Tam krok po kroku jdeme?

Pro člověka jsou prý nejdůležitější mezilidské vztahy. Mladé však začínají pohlcovat vztahy s mobilem. Zajímá to někoho? Řeší to někdo? Nebo to je ten pravý pokrok a naše budoucnost? Kde a v čem je ukryto světélko naděje?