Jan Campbell: Proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné… (2)

KOMENTÁŘ

2.1 Krátce k charakteru Pattona v kontextu současného vojenského dění

15. dubna 2024 - 07:30

Šedesátiletý generál měl za sebou dobrodružný život, bojoval téměř ve všech velkých amerických konfliktech dvacátého století. Jeho kariéra vyvrcholila druhou světovou válkou.  Jeho polní velení během druhé světové války, kdy velel 1. obrněné divizi a 2. obrněnému sboru v severní Africe, 7. armádě Spojených států na Sicílii a 3. armádě Spojených států v západní Evropě, trvalo ale dohromady pouhých 41 měsíců.

Navrhl invazi do Sovětského svazu na konci druhé světové války, aby vyhnal Sověty z východní Evropy. Obával se, že se Evropa stane komunistickou, a proto byl velmi kritický i k denacifikačnímu programu po Dni vítězství.

Protože byl dyslektik a dyslexie byla v té době do značné míry neznámá, neustále si nadával, že je hloupý, protože někdy neuspěl v testech a musel se učit mnohem tvrději než ostatní kadeti.

Protože Patton neměl žádný soucit s oběťmi holokaustu, které žily v ubohých, přeplněných sběrných táborech pod jeho velením, nedokázal si představit, že by tam lidé žijící v takové bídě nebyli kvůli svým vlastním chybám. Vysídlení Židé byli pro Pattona kobylky, nižší než zvířata, ztracení pro veškerou slušnost. Jsou podlidským druhem bez jakékoli kulturní nebo sociální vytříbenosti naší doby, napsal Patton do svého deníku. Nebyl přítelem ani Arabů. V dopise z roku 1943 Patton je nazval směsí všech špatných ras na Zemi.

Kvůli obavám, že je duševně nemocný, byly jeho telefony a jeho bydliště odposlouchávány. Brzy odposlouchávači slyšeli, jak ostře vyjadřuje protisovětské názory a navrhuje, aby bývalí členové Wehrmachtu byli přezbrojeni a použiti k tomu, aby pomohli armádě Spojených států zatlačit Rudou armádu zpět do Ruska. V jednom rozhovoru se zástupcem generála Eisenhowera, McNarneym, údajně řekl: Za deset dní se může stát dost incidentů na to, abychom se dostali do války s těmi zkurvysyny, a aby to vypadalo, že je to jejich chyba.

Jako velitel 3. armády nařídil zabíjení německých vojáků při kapitulaci nebo po zajetí. Proč?  Protože se jim podle jeho slov nedalo věřit. Když ho generál Eisenhower pokáral za to, že nařídil svým vojákům zabíjet válečné zajatce, Patton odpověděl: Pokud mi nařídíte, abych to nedělal, přestanu. Jinak budu dál ovlivňovat vojáky jediným způsobem, který znám, způsobem, který zatím přináší výsledky. Eisenhower pak Pattonovi řekl, aby pokračoval, jak uzná za vhodné, ale aby byl opatrný, aby se vraždění vězňů nevrátilo jako bumerang proti němu.

Patton také nevěřil, že zabíjení vězňů je špatné. Proč? Protože věřil, že zachraňuje životy jeho vojáků: Někteří světlovlasí chlapci se snaží říct, že zabíjím příliš mnoho vězňů. Přesto titíž lidé jásají nad mnohem větším zabíjením Japonců. Čím víc jsem jich zabil, tím míň mužů jsem ztratil, ale na to nemyslí. Byl přesvědčen, že zabíjení vojáků během kapitulace a krvavé posílání zajatců eliminuje logistické problémy. Eisenhower se obával Pattonova zabíjení válečných zajatců, protože taková praxe by mohla být považována za protikladnou k demokracii založené na vládě zákona. Není proto divu, že Patton, zhoubný antisemita, navrhl invazi do Sovětského svazu na konci druhé světové války. Chtěl vyhnat Sověty z východní Evropy. Byl velmi kritický k denacifikačnímu programu. Podepisoval se jako George S. Patton Jr., i když ve skutečnosti byl George S. Patton III.

Do vedoucích pozic jmenoval bývalé vojáky SS, o nichž se domníval, že jsou nejkvalifikovanější k tomu, aby dohlíželi na řádnou správu táborů. Odmítal poskytnout přeživším Židům zvláštní příděly, aby se nemyslelo, že s nimi zachází přednostně než s nacistickými vězni. Velel židovským vojákům, a přesto odmítal povolit židovské kaplany ve svém hlavním stanu. Podle své autobiografie navštívil vyhlazovací tábor Buchenwald poprvé 15.4.45. Ale byl to jen vedlejší výlet. Harry Peters, židovský voják z Chicaga, který sloužil v Pattonově 3. armádě, řekl svému synovci Philu Cohenovi: Patton se více zajímal o záchranu lipizannerských koní v Rakousku než o Židy, kteří zůstali v táboře. Podle Cohena Pattonovi muselo být nařízeno, aby šel do koncentračních táborů, protože považoval koně za cennější.

Zajímavost představuje Pattonova osobní rezidence, jako vojenského guvernéra Bavorska. Byl to honosný dům u jezera Tegernsee. Nacházel se v něm bazén, bowlingová dráha a dvě lodě. Kdysi dům vlastnil Max Amann, vydavatel Hitlerova "Mein Kampfu". V blízkosti bydlela manželka šéfa gestapa Heinricha Himmlera, ale i manželka nechvalně proslulého velitele Waffen SS Kampfgruppe Jochena Peipera. A teprve na počátku devadesátých let vyšlo najevo, že Patton kryl zabíjení dozorců koncentračních táborů americkými vojáky. Ostře se stavěl proti Morgenthauovu plánu na trvalou de-industrializaci Německa. Po válce řekl: mám pocit, že Spojené státy nikdy neměly být ve válce s Německem, a že místo toho měly nechat zničit Sovětský svaz a komunismus.

Za předpokladu, že Němec měl správnou kvalifikaci pro určitou práci, Patton byl připraven ignorovat nacistickou minulost. To bylo v naprostém rozporu s politickým vedením, které dostal od generála Dwighta D. Eisenhowera pro denacifikaci americké zóny Německa. Na tiskové konferenci ve Frankfurtu 27.8.45 vystoupil proti Sovětům a podepsal dopis navrhující propuštění některých internovaných nacistů. To zřejmě rozzlobilo generála Dwighta D. Eisenhowera, který údajně požadoval, aby Patton provedl denacifikační program tak, jak bylo nařízeno, místo toho, aby rozmazloval ty zatracené nacisty. Přesto Patton vytvořil administrativu Fritze Schaeffera v Bavorsku, která byla plná nacistů. Není proto divu, že Patton byl proti souzení nacistů za válečné zločiny. Není divu, že jejich potomci jsou dnes u moci.

Další zajímavost představuje skutečnost, že ačkoliv Patton tvrdil, že umí plynně německy, rozhodl se 20. listopadu 1944 vyslechnout generálmajora Antona Dunckerna prostřednictvím tlumočníka, protože, jak poznamenal, nechtěl dát svému vězni tu čest mluvit s ním přímo. Bylo však naznačeno, že skutečným důvodem bylo to, že Patton se obával, aby neudělal chybu.

V dopise ze začátku října 1945 Patton označil lid SSSR za zdegenerované potomky Čingischána a uvedl, že závist, nenávist, zlomyslnost a nemilosrdnost v Evropě jsou neuvěřitelné. Později, vnuk generála Robert H. Patton, napsal: Injekce antisemitismu do jeho vnímání politické dynamiky okupace [Německa] signalizovala jeho konečnou ztrátu morálních orientací.

Smutnou skutečností je, že konání Pattona nemělo doposud žádný vliv na mýtus o osvobození (již osvobozené) Plzně, že nedovoluje reflektovat do vnitřní a zahraniční politiky současné ČR a do vztahu k NATO a se Spojenými státy. Proto nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné…

2.2 Operace Nemyslitelné: Britské plány na útok na Sovětské impérium 1945

V dnešním příspěvku se zmíním pouze o některých aspektech operace, kterou vymyslel Churchill a kterou popsal ve své stejnojmenné knize Jonathan Walker, člen Britské komise pro vojenskou historii, viceprezident West Country Writers' Association a čestný výzkumný pracovník University of Birmingham. Proč se zmiňuji o operaci Nemyslitelné?

Události na Ukrajině zvýraznily celou záležitost východní Evropy. Mimořádně krutý plán, který byl vypracován pod taktovkou Churchilla v době, kdy byl výsledek druhé světové války jasný a potvrzený velmocemi, měl za cíl útok na Sovětský svaz 1. července 1945 a získat zpět východní Evropu a Polsko. Pouhé dva měsíce po skončení druhé světové války!

Příběh tohoto amorálního plánu je možné si prostudovat s pomocí dokumentů Národního archivu UK. Jedná se o složku patřící společnému plánovacímu štábu, který měl za úkol během druhé světové války vymýšlet nejrůznější plány. Většina dokumentů byla uvolněna do tehdejšího Úřadu pro veřejné záznamy v roce 1972. Protože brzo po uvolnění mnoho dokumentů bylo staženo, byly vzneseny dotazy na Úřad vlády. Ten trvale odmítal komentovat. Standartní odpověď tehdy, jako dnes v podobných případech: Žádný plán neexistuje.

Pak se v roce 1998 v tehdejším PRO (Public Records Office) objevil plán s názvem Operation Unthinkable, s registračním číslem CAB 120/691. Je zřejmé, že v té době Úřad vlády věřil, že po skončení studené války nebude Rusko rozrušeno britskými plány na útok na něj, protože má dost svých problémů a Západ vyhrál studenou válku samo rozpuštěním SSSR.

Příběh plánu Nemyslitelné začíná s uvedeným předpokladem. Churchill věděl, jak jeho dokument je nemravný (jak tomu sám říkal). Velmi se obával, že Rudá armáda vtrhne do Athén. Při setkání se Stalinem, kdy oba seděli proti sobě, Churchill podstrčil přes stůl Stalinovi poznámku s procenty vlivu ve všech zemích Evropy. Stalin ji zaškrtl nahoře. Co to znamenalo?

Odpověď je jednoduchá, aktuální a varující: jediná země, která nebyla procentuální dohodou označena, bylo Polsko. Proč? Protože Churchill chtěl udržet Polsko relativně svobodné a demokratické ve srovnání s mnoha jinými zeměmi. V době, kdy se Churchill, Stalin a Roosevelt v únoru 1945 setkali v Jaltě, Stalin fakticky ovládal Polsko, zlikvidoval odboj a sestavoval prozatímní, komunistickou, prosovětskou vládu.

Churchill byl rozhodnut trvat na svobodných volbách v Polsku, ale měl problém: Roosevelt, zjevně nemocný člověk, byl odhodlán jednat jako čestný zprostředkovatel. Nechtěl naštvat Stalina, před kterým dokonce Churchill vstal ze židle, když Stalin vstupoval do místnosti. Na tomto místě je důležité si uvědomit, že Roosevelt byl protiimperiální a měl podezření, že cokoli Churchill vymyslí nebo navrhne, je součástí jeho ambicí udržet si vliv britského impéria. A za druhé, Roosevelt měl velký zájem na tom, aby Stalin zůstal na palubě, protože chtěl, aby mu Sověti pomohli skoncovat s Japonskem.

Nelze nepřipomenout, že v této fázi války se očekávalo, že válka s Japonskem bude pravděpodobně pokračovat až do roku 1946. A také, že když se jednání v Jaltě chýlila ke konci, probíhal závod mezi americkými a britskými veliteli o dosažení strategických cílů v Německu: v džípu Churchill a Montgomery společně cestují až k Rýnu, šest týdnů před koncem války!

Montgomery toužil po jediném útoku na Berlín. Ten byl zmařen Eisenhowerem, který byl rozhodnut učinit z průmyslového Porúří hlavní spojenecký cíl a přenechat Berlín Sovětům. A byla to masivní a hrozivá přítomnost dvou a půl milionu sovětských vojáků v okolí Berlína, která Churchilla skutečně znepokojila. Proto Churchill neustále posílal Rooseveltovi telegramy, v nichž ho varoval před hrozbou dalšího sovětského postupu. Americký prezident, již ve velmi zuboženém stavu, nicméně bez obalu řekl Churchillovi: Snažil jsem se ti objasnit, Winstone, že dokud jsme tvými spojenci a jsme v tom vítězství po tvém boku, nikdy nesmíš napadnout, že jsme v tom jen proto, abychom ti pomohli udržet tvé archaické, středověké císařství. Roosevelt umřel 12. dubna a jeho nástupcem se stal farmář z Missouri hrající poker, Harry Truman.

Do hry vstoupil v kritické fázi a nesetkal se předtím s hlavními hráči, byl Churchill zpočátku Trumanem potěšen. Věděl, že vyhrál čas, než se na něj vrhne americké ministerstvo zahraničí. Věděl, že dalším potenciálním bodem vzplanutí mezi Východem a Západem je oblast na Jadranu. Jmenuje se Venezia Giulia a nachází se těsně pod Julskými Alpami. Ve všech dokumentech o této oblasti se píše, že je to bod, kde plánovači věří, že třetí světová válka by mohla začít. Proč? Do zmíněné oblasti ale přicházel Tito, jugoslávští komunističtí partyzáni, Alexandra a britské jednotky. Tito se snažil dobýt Terst a panovaly obavy, že pokud dojde ke střetu v této oblasti, Stalin se postaví na Titovu stranu a Američané budou muset podpořit Brity a válka začne.

Další ohniska, kterých se spojenci obávali, se nacházela v Rakousku, kde Rudá armáda čelila spojeneckým silám.  Když 25. dubna 1945 jednotky americké a sovětské armády se setkaly v Torgau,  Stalin se domníval, že díky obětem ve Velké vlastenecké válce má plné právo zabrat tolik evropského území, jak jen to bude možné. Navzdory falešným scénám vzájemného obdivu mezi americkými a sovětskými jednotkami během setkání, v pozadí existovalo velké napětí.

Do 8. května západní síly postoupily asi 150 mil za dohodnuté hranice Jalty k linii dotyku se Sověty. Spojenci zabrali tuto oblast kvůli logistice. Američané se velmi rádi vzdali. Churchill si ji chtěl ponechat jako vyjednávací trumf a telegrafoval ministru zahraničí Anthonymu Edenovi: Spojenci nesmí ustoupit ze svých nynějších pozic, dokud nebudeme spokojeni s Polskem a také s dočasným charakterem ruské okupace Německa. Pokud se tyto problémy nevyřeší dříve, než se americké armády stáhnou z Evropy a západní svět složí svou válečnou mašinérii, existuje jen velmi malá vyhlídka na zabránění třetí světové válce.

Na tomto místě příběhu Operace Nemyslitelné si dovoluji příběh ukončit a připomenout: jestliže moje téze o antropologické válce je správná a odpovídá historické zkušenosti o nepoučitelnosti člověka, skutečnosti, že technologický pokrok a všechny průmyslové revoluce v kapitalistickém systému založeném na expanzi včetně té tzv. 4IR, případně již 5IR charakterizuje především rostoucí agresivita a ignorování skutečnosti, že otázku být či nebýt lze najít pouze v dialogu, spolupráci a sdílení, pak i dnes platí slova Churchilla ze zmíněného telegrafu: existuje jen velmi malá vyhlídka na zabránění třetí světové válce. Která doplňuji: Jestliže se co nejdříve nevzpamatujeme a nezačneme si uvědomovat naše pokrytectví, lži a sebeklam v historickém kontextu.

Závěr

S pravděpodobností hraničí s jistotou očekávám, že po vojenské porážce vojsk Ukrajiny, poradců a žoldnéřů NATO na Ukrajině, po pomstě Iránu na Izraeli za útok z 1. dubna t.r. nedojde-li k neveřejné dohodě, a po vystřízlivění z připomínkových oslav120. výročí vzniku Srdečné Dohody (Entente Cordiale), kterou organizovali dva sexuální devianti (francouzský a britský ministr zahraničí) s cílem vzkřísit ji moderním vydáním pro vítězství nad Ruskem s přiloženou pozvánkou připojit se k páru (protože musíme udělat ještě víc, abychom porazili Rusko) se brzy setkají u jednacího stolu v jednací místnosti pragmatičtí vůdci dvou nebo tří velkých jaderných supervelmocí. Bez EU. Budou diskutovat s pomocí informací speciálních bezpečnostních složek o výhodách, nevýhodách a ztrátách tak zrádci naléhavě prosazované třetí světové války. Jednání nebudou v režii a duchu typů Churchilla, Pattona, Bidena, Macrona, Scholze a NATO, ale v duchu, jak přežít bez důvěry a dostat se k míru opět na dobu neurčitou.

Jednající nebudou používat slova vítěz a poražený. Budou porovnávat fakta a údaje speciálních bezpečnostních služeb a přikývnou si beze slov, že se v podstatě sbližují. A poté začne obtížné vyjednávání.  A opět o nás, bez nás. Nikdo se nebude ptát, proč nám bude hůře, i když nebude Nemyslitelné… Děkuji spřízněné duši, Daliboru Lacinovi za podnět napsat o operaci Nemyslitelné. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell


Anketa

Souhlasíte s tím, že na světovém šampionátu v hokeji letos nestartují Rusové?

Ano 14%
transparent.gif transparent.gif
Ne 72%
transparent.gif transparent.gif
Je mi to jedno 14%
transparent.gif transparent.gif