Některá témata, která pan prezident zmínil, by bylo žádoucí více rozvinout nebo je o nich možné polemizovat, uvedl bych dvě konkrétní: Bezpochyby má pan prezident pravdu, že sociální dávky mají být určeny především těm, kteří se nezaviněně dostanou do životní tísně, samoživitelkám, rodinám s dětmi, které mají nízké příjmy, přestože pracují, nebo důchodcům, kteří z nízkých důchodů nevyžijí. Co se týče problematiky nezaměstnaných, je bezesporu třeba vytvářet tlak na ty, kteří pracovat nechtějí, aby přijímali volná pracovní místa. Řada zaměstnavatelů však nemá zájem tyto dlouhodobě nezaměstnané přijímat, nechtějí jít do rizika a raději jim vystaví potvrzení, že pro ně nabízená pracovní místa nejsou vhodná. Řešení tohoto problému není tak jednoduché, jak může vyznívat z vyjádření pana prezidenta. Je však třeba hledat cesty, jak dlouhodobě nezaměstnané přimět k pracovní aktivitě.

Druhá poznámka se týká radosti pana prezidenta z výsledků amerických voleb: já osobně jsem v nich neměl favorita. Ohledně radosti z vítězství Donalda Trumpa bych byl zdrženlivější. Pořád totiž nevíme, jaká bude jeho politika a jestli povede ke zklidnění v mezinárodní oblasti. Teprve budoucnost ukáže, jestli radost pana prezidenta byla oprávněná a zda bude dlouhodobá. Byl bych rád, kdybychom za rok nebo dva s panem prezidentem mohli na základě zkušeností s administrativou Donalda Trumpa říct, že to byla dobrá volba.