Postarali se o něj svým  hlasováním v poslanecké sněmovně volení zástupci občanů za ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a ODS. Těsnou většinou tak padla povinnost nejen státních podniků, ale i městských firem zveřejňovat smlouvy. Určité úlevy dostaly také Česká televize a Český rozhlas i veřejné vysoké školy. Totálně vykostěný zákon ukládá povinnost zveřejňovat smlouvy snad už jen úřadům a základkám.    

Před parlamentními volbami v roce 2013 donutila nevládní občanská sdružení spojená v iniciativě Rekonstrukce státu k převzetí závazku, že prosadí zákon o registru smluv. Jeho návrh pak společně předložilo 70 poslanců a poté se k registru zavázala i sama vládní koalice. Zákon byl přijat v roce 2015. Už od svého samotného přijetí čelil snahám různých oklešťovačů a zatmívačů. Sněmovnímu spojenectví ČSSD, KSČM, ODS a Lidovců se tedy podařil husarský kousek. Z veřejné kontroly bylo vyjmuto přibližně 300 miliard korun, se kterými hospodaří státní firmy.

Je vidět, že žádná ze zaběhnutých politických stran systémovou korupci řešit nehodlá a nechce. Stávající politici z ní totiž přímo nebo zprostředkovaně profitují. Korupce není nošení krabic s penězi, jak lidem může stále připadat. Jsou to především miliardové investice v zakázkách a smlouvách státních podniků, firem a úřadů, nad kterými chybí veřejná kontrola. Deklarovaný boj s korupcí tak opět končí fotečkou u podpisu Rekonstrukce státu a s odevzdáním voličova hlasu ve volbách. To chceme změnit. Proto se již osmým rokem angažujeme v Pirátské straně. Na rozdíl od „starých“ stran transparentně jednáme, nejen o tom hovoříme, jak nám dnes názorně předvedly parlamentní strany.

Zajímá vás, který jak o dalším osudu hlavního protikorupčního zákona hlasoval váš poslanec? Prohlédněte si rozhodující hlasování  a všimněte si i poslanců, kteří svým nepřihlášením se k hlasování snížili kvórum, tedy počet hlasů nutný pro přijetí návrhu.