Samozřejmě hlavním tématem našeho rozhovoru byla situace v Evropě, dluhová krize a možné cesty z krize. Pan Migliori řekl důležitou věc. Totiž, že řešit krize jednotlivých evropských zemí je lépe spolu s Evropou, než bez ní, samostatně. S tím nelze než souhlasit, ale je tu několik výrazných ALE a PROČ.

Především, zda ono řešení s Evropou znamená rozprostřít vlastní dluhy mezi všechny členské státy, zda ono řešení s Evropou znamená přenesení vlastní zodpovědnosti na jakési vyšší evropské orgány a nakonec zda ono řešení s Evropou znamená omezení vlastní suverenity ve prospěch většího, silnějšího a mocnějšího celku, který má větší vliv, víc peněz a více možností.

Pan Migliori je Ital, možná proto je náchylný odpovědět na mé hypotetické otázky kladně. Snažil se najít řešení a našel ho v návrhu, aby se EU proměnila třeba tak, že předsedu Evropské komise by volili občané Evropy přímo.

Sotva jsme se vypořádali s přímou volbou českého prezidenta, octne se nám na stole přímá volba šéfa eurokomisařů? Upřímně říkám, že nejspíš ne. Jde jen o hru, o další vábničku jak zachránit pohasínající duch demokracie uvnitř Unie. I pan Migliori totiž přiznal, že Evropa pociťuje „politický deficit“ a chybí jí transparentnost.

To už se děje od doby, kdy péče o čtyři základní hodnoty, na kterých úspěch Unie vyrostl, byly vyměněny za voluntaristické, uspěchané inženýrství procesů, které ve skutečnosti ne zcela ovládáme.

Občané skutečně chtějí vědět, co a proč Brusel dělá. Ale myšlenku míru a integrace přímá volba předsedy Komise nepřinese. Za každým ale se objevuje další proč. Ale proč? Komu to slouží?

Přemysl Sobotka