Hlavním argumentem je natahující se uzavření Hormuzského průlivu, které postupně vede k zvyšování odhadů pro ceny energií - zejména zemního plynu, u kterého se stále evropské zásobníky pohybují na historicky nízké úrovni naplnění (okolo 40%). Opakovaně jsme proto zvyšovaly naše odhady refixací cen energií pro domácnosti na začátku příštího roku a sekundárních efektů dražších energií a pohonných hmot například v cenách potravin. Efekty podle našich odhadů budou nejvýraznější na začátku příštího roku (2027), kdy se meziroční inflace může pohybovat těsně pod 4% (za celý příští rok náš odhad zatím 3,3% s tím, že se časem může posouvat dál vzhůru).

Druhým hlavním argumentem je odolnost domácí ekonomiky. Za první kvartál sice zklamala slabým růstem (0,2% mom a 2,2% yoy). Ten však odrážel mimořádně silné dovozy a velmi silnou domácí poptávku. Ekonomický růst byl navíc doprovázen mimořádně rychlým růstem investičních úvěrů a také mezd (o 8,2%), které již třetí rok v řadě silně překonávají dynamiku produktivity v české ekonomice. ČNB by pro střednědobou stabilizaci inflace okolo 2% potřebovala vidět dynamiku mezd spíše v okolí 4,5%. Zvýšené mzdy se navíc odráží v relativně vysokém inflačním momentu ve službách (okolo 5%) a zvyšují riziko, že se vnější inflační impuls rychleji přenese z pohonných hmot a energií do zbytku spotřebitelského koše.