Jan Schiller: Stát prodal eurobondy s nejnižším úrokem
Emisi desetiletých státních dluhopisů v objemu 750 milionů eur, tedy 18,8 miliardy korun prodalo Ministerstvo financí ČR.
Bondy se povedlo prodat s rekordně nízkým úrokem 2,871 procenta, tedy nejnižším, kterého ČR dosáhla na veřejném zahraničním finančním trhu. Zároveň je to nejnižší výnos desetiletého dluhopisu, kterého dosáhla jakákoli země střední a východní Evropy.
Ministerstvo financí takticky využilo příznivých podmínek na dluhopisových trzích, na které svými zásahy nalily optimismus ECB (oznámením programu podmíněného nákupu státních dluhopisů s omezenou maturitou/OMT outright monetary transactions) a americká centrální banka FED (která zahájila třetí kolo kvantitativního uvolňování a indikovala ponechání snížených sazeb až do poloviny roku 2015).
Původním plánem ministerstva bylo vydat dluhopisy alespoň za 0,5 mil EUR. Konečná poptávka však přesáhla 1,5 mld. EUR, což dále stlačilo výnos až na 2,87 % a ministerstvo financí se nakonec rozhodlo vydat dluhopisy v celkovém objemu 750 mil. EUR. Srovnatelné eurové emise okolních zemí se pohybují na podobných úrovních. Slovensko (které je ovšem členem EMU) si aktuálně půjčuje kolem 2,7 %. Polský desetiletý eurobond je oceňován na srovnatelných 2,9 %. Emise dvanáctiletého polského eurodluhopisu, která následovala den po české, přilákala taktéž velmi silný zájem investorů. Dále na východ pak už výnosy při odpovídající vyšší rizikovosti znatelně rostou.
Rekordně nízký realizovaný výnos je výsledkem kombinace opětovně zvýšeného apetitu po riziku a přebytku likvidity na mezibankovních trzích, která v prostředí všeobecně nízkých výnosů obligací vyspělých států hledá atraktivnější zhodnocení při zachování určité kreditní kvality (relativně k jádrovým zemím EMU). A právě dluhopisy ČR vzhledem ke svému ratingu a nastavenému pozitivnímu směru fiskální konsolidace veřejných financí toto nabízejí.
Při predikci dalšího vývoje je třeba brát v úvahu jednak to, že pokles výnosů trvá bez větší korekce již delší dobu, ale také nárůst politických rizik v poslední době i omezený měnověpolitický prostor pro pokles sazeb v domácí ekonomice. Růstový potenciál českých vládních dluhopisů je tak po ziscích z předchozích měsíců a vzhledem k riziku pomalejšího plnění fiskálních cílů podle našeho názoru limitovaný.
Jan Schiller
![[title] [title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_88a0ea95-9ea5-11eb-b4e3-003048df98d0_8e540a647b0ea90d4bebbf3a187fd24e.jpg)
Daniela Kovářová: Závistivé ženy
Některé ženy jsou plné závisti k mužům.
Ivo Strejček: Třicet pět let od sjednocení Německa: Potvrdily se obavy Thatcherové?
České parlamentní volby, které se konaly na začátku letošního října, byly přirozeně hlavní domácí politickou událostí roku.
Petr Sak: Ovládání člověka destrukcí pojmů
Jedním ze zásadních vztahů mezi lidmi jsou pracovní vztahy, které dělí lidi do dvou skupin. Hegel tuto situaci charakterizuje jako Pán a rab, v níž rab pracuje ve prospěch pána. Karel Marx v návaznosti na Saint Simona a další mluví o třídní společnosti a třídním boji.
Nepřehlédněte

Sépie: mistryně maskování, paměti a „živý displej“ oceánů
Sépie mění barvy i texturu během zlomku vteřiny, vidí polarizované světlo a mají překvapivě bystrou paměť. Klimatická změna však ohrožuje jejich „kosti“ i rybolov.

Katar zatáhl za plynovou brzdu. Brusel zůstal v šoku
Evropa slavila, že se zbavila ruského plynu. Teď jí hrozí, že přijde i o ten katarský. Jaroslav Štefec ve svém komentáři popisuje, jak politika Bruselu a nové evropské regulace mohou Evropu uvrhnout do energetické pasti.
Nejčtenější

Musk šokuje: Fakta o Majdanu, která neměla spatřit světlo světa
Nová online encyklopedie „Grokipedia“, kterou spustila společnost Ilona Muska xAI, zveřejnila materiály o událostech ukrajinského Majdanu v roce 2014.

Fialova vláda padá do jámy, kterou kopala svým nástupcům
Fialova vláda se rozhodla předložit návrh státního rozpočtu nové Sněmovně, čímž se může dostat do pasti, kterou původně chystala svým nástupcům. Ekonom Kovanda upozorňuje, že kabinet může sám doplatit na vlastní rozpočtovou taktiku.

Katar zatáhl za plynovou brzdu. Brusel zůstal v šoku
Evropa slavila, že se zbavila ruského plynu. Teď jí hrozí, že přijde i o ten katarský. Jaroslav Štefec ve svém komentáři popisuje, jak politika Bruselu a nové evropské regulace mohou Evropu uvrhnout do energetické pasti.
