Vláda Donalda Trumpa nejprve řekla, že čeká od jiných velkých ekonomik, speciálně evropských, že uvolní část svých nouzových rezerv ropy a nafty.

Němci i Francouzi váhali, Britové nejprve také. Nouzové zásoby se dělají z dobrých důvodů. A při dnešní napjaté situaci ve světě se může stát, že jich bude třeba.

Jenže Trump má za měsíc v USA volby do Kongresu a potřebuje, aby Američané platili na pumpách méně. Speciálně mu jde o naftu, jelikož po té je největší poptávka (je období sklízí i předvánočního zásobování).

A tak Trumpovi představitelé evropským "spojencům" zcela nepokrytě pohrozili: pokud se budete dále zdráhat, zastavíme vývoz nafty do EU i Británie. Zcela drsné vydírání.

A co udělali Spojenci? Britové ustoupili okamžitě, do pár minut od výhrůžky. Ostatní, vedení Francií, odolávali déle a dohodli se na jednáních. Ty vyústily v to, že země ustoupily a americký požadavek splní. Ne úplně, on chtěl 120 milionů. barelů nafty za 6 měsíců, Francouzi to trochu zjemnili na 50 milionů. barelů nafty a 50 mil. barelů ropy, ale zavázali se to na trhy dodat do 4 měsíců.

Jednoduše, mocná Evropa ustoupila vydírání amerického prezidenta a pomáhá mu ve volební kampani. A to řešením problému, který sám vytvořil – útokem na Írán.

A situace kolem Íránu vypadá po krátkém zklidnění na konci jara stále napjatěji. Íránu se stále daří částečně blokovat Hormuzský průliv, USA pro změnu udržují nyní už dost těsnou blokádu země.

A Íránu to bude způsobovat hospodářské problémy. I proto není vyloučeno, že znovu zaútočí na americké spojence v Zálivu, s cílem vydobýt si rychlé ústupky.

Je možné, že Trump ustoupí po volbách, izraelských a amerických, ale není to ani náhodou zaručeno.

Mezitím se válečné plameny rozhořívají i jinde v širším regionu.

V Jemenu válka nabrala velmi krvavé obrátky, na zemi jsou úspěšní v rozsáhlých operacích Husíové, íránští spojenci, ze vzduchu je ale bombardují desítky saúdských stíhacích bombardérů, s britskou podporou (tankování ve vzduchu plus dodávání dat rozvědky).

Prudce se bojuje iv Súdánu, kde se vládu snaží svrhnout bojová uskupení financovaná Spojenými arabskými emiráty (s ministátkem za zády). Bojuje se o klíčový koridor z východu na západ země.

A nově se bojuje dokonce i na severu sousední Etiopie. Tamní milice jsou částečně napojeny na sousední Eritreu, a tak hrozí i obnovení války mezi těmito dvěma státy.

Súdán, Etiopie či Eritrea se dnes však sotva dostávají na některé stránky světových novin.

A už téměř vůbec se v médiích hlavního proudu nemluví o problémech rolníků či malých podnikatelů v Indii, na Srí Lance, ve Vietnamu a jinde v regionu, kde trpí vysokými cenami paliv a hnojiv a místy i jejich silnému nedostatku, kvůli íránské válce.

Neklidná je také jižní Amerika. Tam například nově zvolený kolumbijský prezident slibuje válku proti producentům a pašerákům drog. Přestože ve skutečnosti tyto aktivity potlačily právěže mírové snahy předešlých vlád. USA, podobně jako ministátku, který dodává své agenty na předovolební kampaně pravicových figur v Latinské Americe (od Argentiny po Honduras) se však militarizace regionu za pomoci, jak jinak, amerických sil, hodí.

Mezitím se tento víkend Trump zcela nepokryjte na voličském shromáždění chvástal, jak "si vzal" Venezuelu, a jak nyní musí Venezuela "zcela zdarma" předávat USA ropu do jejich strategických rezerv.

Zatímco Evropané ty své musí dávat na světové trhy, aby měl Trump jednodušší pozici před volbami.

O ropu jde iv případě Ruska a Ukrajiny. Zcela se dá věřit zprávě deníku The New York Times, že reálným důvodům výletu Witkoffa s Kushnerem do Moskvy minule nebyla žádná varování před útokem na NATO, jak říkaly přiblblé spekulace. Ale snaha vydobýt si od Rusů ropný obchod, na kterém masivně vydělá Trumpova rodina. Za zprostředkování míru.

Pokud ho Trump nezprostředkuje, Ukrajině hrozí velmi špatný podzim. Rusko na bojišti postupuje strašně pomalu a válku potřebuje už konečně ukončit: jednak je to dlouho, jednak si nemůže dovolit nechat ukrajinský režim, aby se západní podporou útočil dovnitř Ruska. A tak Rusko jde přikročit k drastickému kroku: bude se snažit „vypnout“ Kyjev. Teplárny, elektro rozvody a mosty. A v nejhorším zaútočí i na vládní budovy. Varování už vyslalo několik, Ukrajinci však stále útočí dovnitř Ruska, a to je na hraně tvrdého kroku: ochromit hlavní město a tak nepřítele přimět kapitulovat.

Bude to hnusné a neskutečně to naštrbí vztahy mezi Ukrajinci a Rusy (které jsou do značné míry navzdory propagandě mezi běžnými lidmi vcelku normální). Ale západním sponzorům to vcelku vyhovuje.

A Trumpovi je to jedno. Potřebuje licitovat, kdo mu zaplatí nejvíc.

Svět je cirkus, Evropa je v něm za šaše, a celé to diriguje, s majiteli v pozadí, krvavý oranžový klaun.

Juraj Draxler