Zmíněný citát mi vytanul na mysli, když jsem si pročítal návrh 26 opatření, kterými hodlá ukrajinská vláda reagovat na ruské sankce. Budoucí škodu, kterou tím způsobí své zemi, vyčíslil ukrajinský premiér Jaceňuk na 7 miliard dolarů. Jedna z navrhovaných restrikcí hovoří o tom, že Ukrajina zakáže přepravu ruských surovin přes ukrajinské území, což znamená zastavení dodávek plynu a ropy do Evropské unie spojené s výpadkem plateb za tranzitní poplatky.

Následně tuto hrozbu analyzovali ruští ekonomové a došli k závěru, že Ruskou federaci by to nijak nepoškodilo, protože má k dispozici dostatek potrubí, které může využít k tomu, aby splnila své obchodní závazky k téměř všem svým partnerům. S výjimkou třech států – Slovenska, Maďarska a České republiky, protože ruská ropa se do těchto zemí může dostat jenom větví ropovodu Družba, která prochází přes ukrajinské území, takže tyto tři země budou od jejích dodávek odříznuty. A poněkud zlomyslně komentovali, že ukrajinské sankce plnou vahou dopadnou nikoli na Rusko, ale na středoevropské členy EU, kteří pak (dle záměru premiéra Jaceňuka) budou Ukrajině kompenzovat finanční ztráty z Ruskem nezaplacených tranzitních poplatků.

Válka (byť zatím jenom obchodní) holt něco stojí a českým občanům příliš nedochází, že oni budou těmi, kdo nesmyslnou eskalaci konfliktu s Ruskem nakonec zaplatí. Momentálně se rozhoduje o tom, zda pouze snížením své životní úrovně kvůli ekonomické krizi, kterou nepříznivá mezinárodní situace znovu přivolala, nebo svým zdravím a životy jako jejich předkové před rovnými sto lety.

Když sleduji události na Ukrajině za posledního půl roku, vidím, že došlo k absolutnímu popření všech principů, jimiž se politika Evropské unie v době svého rozšiřování řídila. Nás po roce 1989 (a Ukrajince ještě vloni) evropští státníci přesvědčovali, že vstup do EU znamená rozšiřování zóny stability, prosperity, demokracie a dobrých mravů. Že to vše už odnes čas, dokládají fotografie z Ukrajiny. Zato přivál politiku dvojího metru, tupé propagandy a znovuzrození všech démonů, kteří vyvolaly dvě velké evropské války – xenofóbie, nacionalismu, rasismu, antisemitismu.

Možná, že Evropu po sto letech zase zasáhla vlna sebezničujícího iracionalismu, který v roce 1914 vykopal nejprve politické a pak skutečné zákopy napříč kontinentem. Alternativní vysvětlení  může tkvít ve skutečnosti, že nějakým podivným (silně nakažlivým) duševním pochodem politici v Bruselu z Cipollova třetího základního zákona lidské blbosti učinili novou evropskou geopolitickou doktrínu, kterou teď naplňují se stejným nadšením, s jakým EU dříve rozšiřovali (jak dokládají sankce uvalené na Rusko).

Vidím jediné východisko – takto nakažené již nikdy nevolit. Dožijeme-li se dalších voleb.