Podle vládních reforem by došlo k narušení potřebné dělby moci a smíchání moci soudní, výkonné a zákonodárné. Nejvyšší polský soud by pak měl být podle projednávané novely zákona pod „taktovkou“ ministra spravedlnosti, který je i generálním prokurátorem, tedy spíše podřízen moci výkonné, a tedy soudit se proti státu by bylo víc než problematické, ne-li nemožné. Soudci tak budou nejen sloužit svým politickým pánům, ale budou na nich závislí.

Polsko se tak vrací zpět do doby před francouzskou revolucí, kdy lidé neměli žádná práva a spravedlnost drželi v rukách ti nejmocnější. Polský právní stát se tak rozpadá a nastupuje jakási klerikální diktatura. Nejvlivnější polský politik, šéf strany Právo a spravedlnost, Jaroslaw Kaczynski je učebnicovým příkladem politické demagogie a netolerance, nebo také nepráva a nespravedlnosti pro většinu společnosti. Dodržování zásad právního státu mu absolutně nic neříká. Pokud se vládě reformy podaří prosadit, odnese to nejen polský lid, ale i my, členové Visegrádské čtyřky. Pohrdáním základních práv a zásad právního státu polská vláda ohrozila tuto fungující alianci, ale také společné zájmy členských států V4, tedy České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska.

Neumím si představit, že by V4 mohla dále fungovat, pokud budou Polsko v této alianci zastupovat ti, kteří doslova opovrhují ochranou práv a svobod občanů. Žel! Státy Visegrádské čtyřky přitom dokázaly společně vzdorovat nesmyslným kvótám a diktátu ze strany EU… Kam kráčíš, Polsko?