I když meziročně dynamika výrobních cen v průmyslu, cen stavebních prací i cen služeb pro podniky lehce zvolnila, je to odeznívání jen velmi pozvolné, které potvrzuje naše sázky na značnou perzistenci neenergetické inflace. Spotřebitelská inflace sice ve druhé polovině letošního roku automaticky zvolní do jednociferných hodnot, posun do blízkosti cíle v letech 2024 a 2025 však může být o poznání složitější.

A na druhé straně ceny zemědělské produkce nevěstí nic úplně příznivého pro ceny potravin na pultech. Jak ceny rostlinné, tak i živočišné výroby v lednu výrazně vzrostly a meziroční dynamika cen zemědělské produkce tak lehce zrychlila (na 27,4 % z 27,1 %). Přičemž dál platí, že živočišná výroba postupně dohání tu rostlinnou s tím, jak se na ní s určitým časovým odstupem podepisují nejen ceny energií, ale také například výrazně dražší krmiva.

Celkově lednová čísla výrobní inflace sice nejsou pro centrální bankéře “příjemným” čtením, současnou náladu v bankovní radě však pravděpodobně výrazně nezmění. Holubičí většina je v tuto chvíli spokojená s tím, že posilující koruna dodatečně přitvrzuje měnové podmínky a úrokové sazby i proto dál jako nástroj zůstávají v “postavení mimo hru”. Více citliví by centrální bankéři bezesporu byli na vyšší výsledek únorové spotřebitelské inflace, od které očekávají příští týden pokles k 16,5 %.