Svátek má: Vratislav

Komentáře

Zbyněk Fiala

žurnalista

Zkroťte ceny, nebo zmizte

Odborářská demonstrace na Václaváku zatím vládě jen vlídně domlouvala, ať dělá aspoň to, co už dělají aspoň půl roku v jiných zemích EU a mají podstatně nižší inflaci.

Ale jestli to neumí, ať jde.

Kdo čekal od sobotní odborářské demonstrace ráznou revoluční akci ozdobenou nějakou tou defenestrací, byl zklamán. Odboráři přišli v klidu připomenout svá práva, a snažili se to říci za všechny, kdo žijí z běžných mezd a platů. Před řídce naplněnou horní částí Václavského náměstí v Praze zazněly obvyklé stížnosti, že je draho a že to takhle dál nejde. Reálné mzdy prudce klesají, ale ceny energií máme jedny z nejvyšších v Evropě a ceny potravin stoupají nejrychleji v Evropě.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula připomněl, že odbory už od začátku roku doporučují využít platného zákona o cenách a regulovat ceny a marže u zdroje. Uvedený zákon zaručuje výrobcům přiměřený zisk, ale nikoliv absurdní zlatokopectví, které pak chce vláda řešit až dotacemi spotřebitelů za cenu šíleného zadlužování státu.

Všechna vystoupení přesvědčivě dokládala, že spoustě lidí u nás je opravdu zle, a některým už jde o život. Jako té staré paní, která musí dýchat kyslík, ale nemá na elektřinu, kterou ten přístroj spotřebuje, jak to bezradně napsala předsedovi Václavu Krásovi z národní rady postižených. Muzikanti z filharmonií zase nedostali dva roky přidáno, zdravotní sestry nedostaly nic za covid, vláda platí pojišťovnám s obrovským zpožděním. Znovu a znovu zaznívaly obavy z vymrzlé a hladové budoucnosti, ale ještě nikoliv zloba a jen zřídka odhodlání, vzít věci do svých rukou.

Takže tentokrát se na Václaváku nic zvláštního nedělo, ale to neznamená, že se nic nestalo. Především byly patrné známky budování koalic. Překvapivá byla třeba účast ekologických organizací Hnutí DUHA a dokonce i Friday For Futures. Dříve stával jejich boj proti uhlí v konfliktu se zájmy odborářů hájících pracovní místa horníků. Ostatně, kdekdo má dnes potřebu svalovat energetickou krizi na „nezvládnutý Green Deal“.

Jenže na demonstraci zaznělo něco jiného. Zástupci ekologických organizací podpořili odborářský požadavek na cenovou kontrolu u zdroje, u výrobce. Požadují také sociální slevy na energii. Příspěvek na bydlení může být dobrý nástroj, ale musel by být vyšší a přístupnější. Teď na něj dosáhne tak třetina potřebných. Přitom už před krizí bylo v zemi 1,25 milionu domácností, které trpěly energetickou chudobou, a teď už jich bude nejméně dvakrát tolik.

Není to však jediný způsob jak si poradit s tím, že lidé přicházejí o základní právo, právo na teplo. Reprezentantky ekologických organizací uvedly příklad obce Kněžice, která si už leta vyrábí teplo i elektřinu z obnovitelných zdrojů a je dávno soběstačná. Elektřiny ze solárních panelů dokonce vyrábí čtyřikrát víc než spotřebuje, ale – nesmí ji sdílet. Nikdo jiný nesmí jejich laciné produkce využít. Proto je její příklad izolovaný, přestože je spousta obcí, které by o to stály.

Před pár lety vedl starosta Vladimír Buřt z Horního Jiřetína delegaci k premiéru Andreji Babišovi, aby se zasadil o rozšíření možností budovat obecní energetiky na principech, které byly v EU už dávno schváleny. Nic se nestalo. „Stát jde na ruku velkým energetikám,“ konstatovala Anna Kárníková z Duhy. A závěr už byl trochu ostřejší: „Když stát nehájí naše zájmy, zájmy občanů, je na čase jít do ulic.“ A heslo na cestu: „Energie je právo, ne byznys!“

Také Václav Krása znamenal účast v koalici, kde reprezentuje spíše ty vyžadující solidaritu. Ale jde také o generační rozklenutí. Zatímco ekologická Friday For Futures přivádí hodně mladé a hodně radikální, lidé s neduhy jsou obklopeni rodinami, které se budou bránit za ně. Zkušenost jiné generace pak připomněl Václav Krása zmínkou o nejpodstatnější příčině této krize, kterou je válka na Ukrajině. „Nechceme válku, chceme se dohodnout,“ řekl za organizace v jeho Národní radě. „Válka je vůl,“ opakoval Václavák nabídnuté heslo ze 60. let

Zatímco většina odborářských představitelů se dívala na současnou situaci hlavně očima svých členů a jejich domácností, předseda největšího odborového svazu v průmyslu KOVO Roman Ďurčo připomněl kritickou situaci podniků, kterým hrozí ztráta konkurenceschopnosti a krach nebo přestěhování do zahraničí. Byl to on, kdo připomněl, že ceny energií jsou u nás jedny z nejvyšších v Evropě, ceny potravin stoupají nejrychleji v Evropě, ale vláda to řeší jen almužnami. Ohrožené jsou i velké podniky, ale těm zatím vláda žádnou pomoc nenabízí.

Předseda ČMKOS Josef Středula shrnul potřeby této chvíle: Vláda musí jednat ve prospěch České republiky a musí zasáhnout hned rozhodnou cenovou regulací a valorizací mezd a platů, aby udržely kupní sílu. Netřeba přitom vymýšlet trakař, v okolních zemích EU je dost příkladů, kdy to funguje a inflace je mnohem nižší než u nás. Pokud by to vláda nezvládla, pak ať jde a přenechá to někomu jinému.

Středula se vyslovil  i k válce: „Skončeme s tou válkou, udělejme všechno pro to, jak se vrátit k mírovým řešením.“



Návrhy odborářů shrnuje závěrečné prohlášení:


„ Vyzýváme vládu, aby konala! Aby řešila skutečné problémy lidí a firem dříve, než se česká ekonomika propadne do hluboké recese . Zaměstnanci jsou oběťmi této krize, kterou ale nezavinili. Hodnota jejich mzdy dramaticky klesá, zatímco ceny zboží běžné spotřeby rostou šíleným tempem. To prohlubuje stávající nerovnosti, narušuje sociální smír a v konečném důsledku rozděluje lidi. Nejvíce postiženi jsou nejen špatně placení zaměstnanci a zranitelné osoby, ale také střední třída, která již nyní pociťuje razantní pokles životní úrovně.

Požadujeme proto okamžité zavedení přísné cenové regulace a cenové kontroly u všech základních životních potřeb – u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného i u pohonných hmot a ostatních paliv. U zastropovaných cen plynu a silové elektrické energie požadujeme snížit cenový strop na úroveň doporučenou Evropskou komisí na straně výrobce, a nikoliv distribuce, respektive zákazníka. Jen tak totiž bude možné ceny energií udržet na uzdě, a přitom na ně nedoplácet tak ohromné sumy ze státního rozpočtu.

Požadujeme zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Odmítáme kroky vlády i ČNB, které směřují k tomu, že zaměstnanci jako jediní svými mzdami a platy, svou životní úrovní a životní úrovní svých rodin zaplatí za snížení neudržitelné inflace. Tu občané sami nezavinili, ale mají ji platit? A to v situaci, kdy enormně rostou zisky především velkých energetických, finančních a také mnohých průmyslových koncernů, pro něž jsou naši zaměstnanci stále levnou pracovní silou.

Požadujeme zásadní podporu vlády kolektivnímu vyjednávání na rok 2023 v zájmu udržení kupní síly mezd a platů, a to zejména zvýšením minimální mzdy o 2000 Kč měsíčně ještě letos, zvýšením procentní výměry nemocenské a ošetřovného o 20 % a zvýšením platů v celé rozpočtové sféře o 10 % od 1. 1. 2023. Jen tak se vyhneme dramatickému poklesu ekonomiky se všemi negativními důsledky.“

A když ne? Předseda KOVO Ďurčo naznačil, že vláda by si neměla vysvětlovat současný klidný postoj odborů špatně. Tahle akce nemusí být poslední a odbory mohou být i tvrdší.

Uvidíme.

Zbyněk Fiala

Souhlasíte s tím, že Česká republika dodává zbraně na Ukrajinu?

Ano
transparent.gif transparent.gif
22%
Ne
transparent.gif transparent.gif
57%
Nevím
transparent.gif transparent.gif
21%