Téměř všichni se shodovali na tom, že NATO je pro nás klíčovým garantem bezpečnosti, že chceme a musíme být dobří spojenci a že je nutné o obranu pečovat, ideálně vydáváním 2 % HDP na obranu. A den poté se dohaduje ministr obrany s ministryní financí na škrtech v rezortním rozpočtu.

Ministr obrany Lubomír Metnar po  jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou podle ČTK naznačil, že by se mohlo v rezortu škrtnout až 10 procent míst, nikoli vojenských, ale civilních. Byť se může zdát, že ministerstvo obrany vyjde vstříc požadavku na šetření a nikterak se to nedotkne armády, není to pravda.

Za prvé, bude velice důležité, kde se budou občanští zaměstnanci škrtat, protože armáda je na jejich podpoře závislá, takže se jí to s vysokou pravděpodobností nepřímo dotkne. A za druhé by bylo dobré vědět, co se s ‚uspořenými' penězi stane, zda o ně bude snížen rozpočet ministerstva obrany. Pokud ano, pak se budeme spíše vzdalovat než blížit kýženým výdajům ve výši 2 % HDP, respektive 1,4 % HDP v roce 2021, což slíbilo programové prohlášení této vlády.

Jakékoli škrty v rozpočtu ministerstva obrany v dalších letech, kdy mají proběhnout zásadní modernizační projekty, jsou špatným signálem a premiér Andrej Babiš by měl proti nim zasáhnout.

Požadavky na škrtání z roku na rok byly jedním z důvodů, proč ODS předložila návrh novely zákona 222/1999, Sb., díky které by se výdaje ve výši 2 % HDP uzákonily. Tato hranice je nejenom aliančním doporučením, ale i naším závazkem odsouhlaseným představiteli členských zemí například na summitu NATO ve Walesu.