Český stát každoročně vynakládá miliardy korun na sportovní reprezentaci prostřednictvím sportovních svazů, Národní sportovní agentury a resortních sportovních center. Tento systém má vytvářet podmínky pro přípravu reprezentantů, rozvoj talentů a mezinárodní úspěchy českého sportu. Jenže stále není dostatečně přehledné, jak se jednotlivé zdroje financování doplňují, kolik ve skutečnosti stojí příprava reprezentantů a zda jsou veřejné prostředky využívány účelně.
Nejde pouze o kritiku přicházející zvenčí. Akční plán podpory sportu 2027 v opatření 7.1 výslovně konstatuje, že Národní sportovní agentuře se dosud nedaří naplňovat koordinační roli mezi resortními sportovními centry ani dostatečně propojovat jejich činnost s dotační politikou sportovních svazů v oblasti reprezentace.
Dokument současně přiznává, že NSA nepředkládá ucelenou každoroční analytickou zprávu o veřejných prostředcích vynaložených na reprezentaci. Chybí souhrnný přehled financování včetně investic, počtu podporovaných reprezentantů, trenérů a realizačních týmů i návaznosti těchto výdajů na sportovní výsledky.
Zásadní otázkou přitom není pouze výše prostředků. Český systém zahrnuje několik institucí, jejichž činnost se v některých sportech a disciplínách překrývá. Vedle zabezpečení sportovců jednotlivými centry existuje podpora sportovních svazů a další odborné služby, včetně zdravotního zabezpečení organizovaného Českým olympijským výborem.
Takové uspořádání nemusí být samo o sobě neúčelné. Problém nastává, pokud stát nedokáže doložit, jaké konkrétní služby jednotlivé instituce poskytují, kdo je financuje a zda se veřejné prostředky využívají bez zbytečných překryvů.
NKÚ odhalil nedostatky v investicích i hospodaření center
Kontrolní akce Nejvyššího kontrolního úřadu č. 24/08 se zaměřila na prostředky vynaložené na činnost Armádního sportovního centra DUKLA a OLYMP Centra sportu Ministerstva vnitra. Kontrolované období zahrnovalo především roky 2019 až 2023. Výsledky NKÚ zveřejnil v prosinci 2025.
Obě centra získala v uvedeném období ze státního rozpočtu na provoz a investice celkem přibližně 3,9 miliardy korun. Z toho zhruba 3,4 miliardy připadly na provoz a necelá půlmiliarda na investice.
Kontrola upozornila především na neuskutečněné investiční projekty. Mezi nimi bylo Národní tréninkové centrum Věry Čáslavské a sportovní hala Juliska. Přestože se s jejich výstavbou dlouhodobě počítalo, v době zveřejnění kontrolních závěrů nebyly dokončeny.
NKÚ zároveň zpochybnil účelnost téměř devíti milionů korun vynaložených na projektovou dokumentaci a přípravu neuskutečněných staveb.
Další zjištění se týkala hospodaření OLYMPU. Z prostředků určených na podporu reprezentace bylo financováno devatenáct zahraničních cest vedení centra za více než 724 tisíc korun. Kontrola upozornila také na přibližně 1,7 milionu korun vynaložených na výrobu kalendářů a související propagaci, které NKÚ vyhodnotil jako neúčelné.
Tato zjištění nelze automaticky vztahovat na všechny výdaje resortních center. Ukazují však konkrétní problémy s investičním plánováním, kontrolou účelnosti a nastavením některých výdajů.
Závažné bylo také zjištění, že pravidla činnosti resortních sportovních center nebyla dlouhodobě dostatečně aktualizována s ohledem na změny institucionálního systému podpory sportu.
Právě na tyto problémy by měla navázat nová opatření. Nestačí totiž pouze změnit pravidla administrace. Je nutné vyhodnotit také samotnou organizaci přípravy reprezentantů, dostupnost sportovišť a skutečné náklady na odborné zabezpečení.
Stejné sporty, pronajatá sportoviště a roztříštěné služby
Jednou z otázek, které si zaslouží samostatné vyhodnocení, je překrývání sportovních odvětví a disciplín mezi jednotlivými resortními centry.
DUKLA a OLYMP zabezpečují reprezentanty v řadě sportů a v některých odvětvích působí souběžně. To může být odůvodněné rozdílnými potřebami sportovců, specializací pracovišť nebo historickým vývojem jednotlivých center. Samotný souběh však ještě nevysvětluje, zda je takové uspořádání nejúčelnější.
Stát by měl znát nejen počty podporovaných sportovců, ale také náklady na trenéry, odborné pracovníky, zdravotní péči, sportovní vybavení a využívání infrastruktury v jednotlivých disciplínách.
Pokud dvě centra zabezpečují stejný sport, je namístě porovnat, zda jejich činnost přináší potřebnou specializaci, nebo zda by některé služby nebylo možné poskytovat společně. To platí zejména pro nákladné diagnostické technologie, specializovaná zdravotnická pracoviště, výzkumné kapacity a další odborný servis.
Podobně důležitá je otázka sportovní infrastruktury. Resortní centra využívají vlastní zařízení, ale pro část přípravy potřebují také sportoviště jiných provozovatelů. Pronájem může být ekonomicky výhodný, zejména pokud jde o specializované zařízení s omezeným využitím. V jiných případech však může dlouhodobá závislost na pronájmech zvyšovat náklady a komplikovat plánování tréninku.
Rozhodující by proto mělo být porovnání celkových nákladů. Stát musí vědět, kdy se vyplatí zařízení vlastnit, kdy modernizovat existující infrastrukturu a kdy je účelnější využívat pronájem.
Právě zde se ukazuje význam připravovaného Generelu národní sportovní infrastruktury. Ten by měl zohlednit také potřeby resortních center a zabránit tomu, aby jednotlivé instituce připravovaly investice bez dostatečné celostátní koordinace.
Ještě významnější otázkou je úroveň odborného zabezpečení reprezentantů.
Moderní vrcholový sport již dávno nestojí pouze na trenérovi a sportovišti. Rozhodující roli hraje sportovní medicína, fyziologie, biomechanika, psychologie, výživa, regenerace, rehabilitace, diagnostika a výzkum nových tréninkových postupů.
Inspirativní srovnání nabízí britský UK Sports Institute. Ten propojuje sportovní medicínu, fyzioterapii, fyziologii, biomechaniku, psychologii, výživu, výkonnostní analýzu a technologické inovace do odborné sítě podporující olympijské a paralympijské sporty.
Britský model přitom neznamená, že veškerá péče musí být soustředěna v jediné budově. Jeho podstatou je koordinace odborníků, sdílení znalostí, propojení výzkumu s praxí a jasné vymezení služeb poskytovaných jednotlivým sportům.
Česká resortní centra již některé z těchto služeb zajišťují. Bez podrobného srovnání jejich personálních, technických a finančních kapacit však nelze spolehlivě určit, jak se jejich celkové zabezpečení liší od obdobných zahraničních systémů.
Právě takové srovnání by mělo být součástí připravovaného hodnocení. Nestačí pouze sledovat výsledky reprezentantů. Je třeba zjistit, zda mají přístup ke kvalitní diagnostice, moderním technologiím, odbornému výzkumu a odpovídající zdravotní péči.
Zvláštní pozornost zaslouží zdravotní zabezpečení. Vedle resortních center a sportovních svazů působí v této oblasti také Český olympijský výbor, jehož lékařská komise se dlouhodobě podílí na zdravotním a fyzioterapeutickém zabezpečení olympijských výprav, odborné metodice a koordinaci péče.
Existence několika poskytovatelů zdravotního zabezpečení sama o sobě neznamená, že stát platí stejnou službu opakovaně. Zároveň však vytváří potřebu přesně rozlišit, které služby jsou hrazeny z prostředků resortních center, které prostřednictvím svazů, které z rozpočtu ČOV a které z dalších zdrojů.
Je třeba zohlednit také veřejné zdravotní pojištění a odlišit běžnou zdravotní péči od specializovaných služeb poskytovaných nad jeho rámec.
Teprve potom bude možné posoudit, zda je zdravotní zabezpečení reprezentantů účelné, dostupné a dostatečně koordinované.
Akční plán 2027 musí propojit peníze, služby a výsledky
Akční plán podpory sportu 2027 stanoví u opatření 7.1 několik konkrétních úkolů. NSA má ve spolupráci s ministrem pro sport, prevenci a zdraví a resortními centry připravit souhrnnou evaluační zprávu o financování sportovní reprezentace za rok 2026.
Současně má vzniknout investiční plán resortních sportovních center pro období 2027 až 2030 a aktualizovaná pravidla jejich činnosti a financování.
Harmonogram počítá v prvním čtvrtletí roku 2027 se sběrem dat, ve druhém se zpracováním evaluační zprávy a ve třetím s aktualizací pravidel resortních center včetně koordinace financování. Ve čtvrtém čtvrtletí mají následovat úpravy dotační výzvy pro sportovní svazy.
Dokument stanoví termín 30. září 2027 pro zveřejnění evaluační zprávy, aktualizaci pravidel a přípravu investičního programu.
Právě zde vzniká příležitost změnit dosavadní způsob hodnocení státní reprezentace. Nestačí však pouze sečíst rozpočty jednotlivých institucí, počty reprezentantů a získané medaile.
Stát by měl být schopen vytvořit souhrnný přehled financování jednotlivých sportů a disciplín, včetně podpory poskytované prostřednictvím svazů, resortních center a dalších veřejně financovaných institucí.
Součástí takového přehledu by měly být náklady na trenérské zabezpečení, odborný servis, zdravotní péči, sportoviště, pronájmy, vybavení a investice.
Zvlášť důležité bude rozlišit přímé výdaje na jednotlivé reprezentanty od společných nákladů institucí. Jen tak lze zabránit zkreslenému srovnávání sportů s rozdílnými technickými, personálními a infrastrukturními požadavky.
Stejně důležité bude zjistit, zda některé odborné služby nejsou zbytečně organizačně roztříštěné. Společná diagnostická pracoviště, koordinovaný zdravotní servis nebo sdílené výzkumné kapacity mohou být v některých oblastech účelnější než samostatné zabezpečení každou institucí.
To však musí vycházet z konkrétního porovnání nákladů, kvality a dostupnosti služeb, nikoli z předpokladu, že centralizace je vždy levnější.
Akční plán 2027 na část těchto problémů reaguje, ale skutečný rozsah připravované evaluace bude rozhodující. Pokud se hodnocení omezí pouze na rozpočty rezortních center a výsledky reprezentantů, nemusí dostatečně zachytit celý systém financování sportovní reprezentace.
Základní otázkou proto není pouze to, kolik stát za reprezentaci utratí. Musí být schopen doložit, kudy veřejné peníze procházejí, jaké konkrétní služby za ně sportovci dostávají a zda jsou tyto prostředky využívány účelně.
Resortní sportovní centra představují důležitou součást českého vrcholového sportu. Jejich význam však nemůže nahrazovat transparentní financování, koordinaci odborných služeb a pravidelné vyhodnocování výsledků.
Kontrola NKÚ upozornila na konkrétní nedostatky minulého období. Akční plán 2027 nyní přiznává přetrvávající problém koordinace a stanoví termíny pro jeho řešení.
Skutečnou změnou proto nebude samotné schválení nových pravidel. Bude jí až stav, kdy stát dokáže přehledně vyhodnotit celkové náklady na přípravu české reprezentace, porovnat kvalitu poskytovaného zabezpečení se zahraničím a doložit, že jednotlivé veřejné zdroje financování na sebe účelně navazují.
Bez takového přehledu může český sport dál financovat několik samostatných systémů, aniž by měl dostatečně přesnou odpověď na otázku, zda společně vytvářejí nejlepší možné podmínky pro české reprezentanty.
Přečtěte si také:
Vláda změnila priority sportu. Změní NSA také dotační pravidla?
Prioritizace sportů. Kdo skutečně rozhoduje o miliardách?
Sport v mapách. Ukáže stát, kam skutečně tečou miliardy?
Národní registr sportu. Nová evidence, nebo další byrokracie?
Sportovní infrastruktura. Stát chce stavět, ale podle jakého plánu?
Dokumenty a zdroje:
- Nejvyšší kontrolní úřad – Kontrolní závěr č. 24/08 k resortním sportovním centrům
- Nejvyšší kontrolní úřad – Na léta slibované tréninkové haly sportovci stále čekají
- Národní sportovní agentura – Strategické dokumenty a akční plány
- Český olympijský výbor – Zpráva o činnosti 2016 až 2020, lékařská komise
- UK Sports Institute – Odborné služby pro sportovce a trenéry
- UK Sports Institute – Zdravotní zabezpečení sportovců
- UK Sports Institute – Výzkum, inovace a technologie ve vrcholovém sportu
- Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu
(sklen; foto: AI)
Článek Sportovní centra stojí miliardy. Kdo kontroluje jejich výsledky? se nejdříve objevil na Sportovní magazín.










