Soutěžní hraní počítačových her klade stále vyšší nároky na soustředění, rychlost reakcí i psychickou odolnost. Výkonnost esportových hráčů přitom ovlivňuje také kvalita spánku, regenerace, únava a celkový zdravotní stav. Právě těmito souvislostmi se zabývají odborníci Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a jejich technologičtí partneři. V rámci projektu s rozpočtem přes 29 milionů korun vyvíjejí platformu Esport Health AI, která má pomocí umělé inteligence analyzovat zdravotní a výkonnostní údaje hráčů. Cílem je vytvořit nástroj pro zdravější trénink, účinnější regeneraci a prevenci přetížení.
„Už jsme získali i grantové zdroje na zdraví esportového hráče,“ upozornil v rozhovoru pro Sportovní listy tajemník FTVS UK Radim Zelenka. Fakulta podle něj vnímá esport jako oblast, která vedle soutěžního výkonu nabízí významné možnosti vědeckého výzkumu, vývoje a jejich následné komercionalizace. Získané poznatky mohou pomoci vytvořit odborné zázemí podobné tomu, které je již běžnou součástí přípravy sportovců v tradičních disciplínách.
Transfer výsledku výzkumu a vývoje do praxe za 29 milionů propojuje univerzity a technologické firmy
Projekt Digitální nástroje pro podporu zdraví v esportu probíhá od 1. července 2025 a jeho dokončení je plánováno na 30. června 2027. Celkový rozpočet činí 29 085 181 korun. Projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost.
Na řešení spolupracuje konsorcium tvořené společnostmi EuroSynapses a Physter, výzkumnou organizací FT Park, Univerzitou Karlovou a Českým vysokým učením technickým v Praze. Uvedená částka představuje rozpočet celého projektu, nikoliv prostředky přidělené pouze FTVS UK.
Za Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT projekt odborně vede docent Karel Hána z Katedry informačních a komunikačních technologií v lékařství. FTVS UK přináší znalosti sportovní vědy, diagnostiky a zkušenosti svého Centra pro esport.
Hlavním výstupem má být digitální platforma Esport Health AI, která propojí zdravotnické technologie, fyziologická měření a metody strojového učení. Jejím úkolem bude dlouhodobě sledovat vybrané ukazatele zdravotního stavu a výkonnosti hráčů a na základě jejich vyhodnocování připravovat individuální doporučení.
Vyvinutá platforma musí zohledňovat specifickou kombinaci dlouhodobého sezení, vysokých nároků na pozornost, rychlého rozhodování a psychické zátěže. Na rozdíl od běžné sportovní diagnostiky se proto zaměřuje nejen na fyziologické reakce organismu, ale také na kognitivní procesy ovlivňující herní výkon.
Právě propojení sportovní vědy, biomedicíny, digitálních technologií a přetavení vzniklého know-how do produktu uplatnitelného na trhu představuje jednu z hlavních předností projektu. Univerzitní pracoviště poskytují odborné a výzkumné zázemí, zatímco technologičtí partneři se podílejí na vývoji konkrétního softwarového řešení.
Výsledkem je pak ověřený nástroj, který budou využívat profesionální i amatérští esportovci a jejich odborné týmy.
Umělá inteligence má vyhodnocovat spánek, stres i výkonnost
Jednotlivá měření mohou poskytovat informace o reakci organismu na zátěž, pozornosti nebo regeneraci. Samostatně však nedokážou spolehlivě popsat celkový zdravotní stav či psychickou kondici člověka. Smyslem vyvíjeného systému je proto společné vyhodnocování údajů souvisejících s herní výkonností.
Umělá inteligence má pomáhat analyzovat vztahy mezi tréninkovým zatížením, únavou, stresem, spánkem a výsledky soutěžního hraní. Na základě získaných informací by měla vytvářet individuální doporučení týkající se tréninku, regenerace, výživy a zdravějších denních návyků.
Projekt počítá také s nástroji pro předpovídání herního výkonu a rozpoznávání možného rizika přetížení. Součástí připravované platformy má být modul telemedicíny umožňující vzdálené konzultace se zdravotnickými odborníky.
Zásadní však bude spolehlivost těchto doporučení. Samotné množství naměřených údajů ještě nezaručuje správný závěr. Algoritmy musí být ověřovány na odpovídajících souborech hráčů a výsledky je nutné posuzovat s ohledem na jejich individuální zdravotní stav, životní styl a tréninkové podmínky.
Pro trenéry a zdravotnické odborníky by se platforma mohla stát užitečným pomocníkem při plánování přípravy. Neměla by však nahrazovat lékařské vyšetření ani odborné rozhodování. Významnou hodnotu může mít především včasné upozornění na nevhodně nastavenou zátěž nebo nedostatečnou regeneraci, pokud se podaří spolehlivost takových upozornění prokázat.
Výzkum zapojuje hráče. Rozhodující bude ověření výsledků
Projekt již zahrnuje také přímou práci s esportovými hráči. Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v červnu 2026 zveřejnila výzvu k účasti na studii umožňující sběr dat, jejichž vyhodnocování bude zaměřené na vztah mezi zdravotním stavem a herní výkonností. Oslovila především mladé hráče takzvaných FPS her, tedy počítačových her hraných z pohledu první osoby.
Řešitelé potřebují ověřit, jak dlouhodobé hraní souvisí se stresem, kvalitou spánku, únavou, fyzickou kondicí a soutěžním výkonem. Výsledky mají posloužit k vývoji digitálních nástrojů podporujících zdravější přípravu a prevenci přetížení.
Práce se skutečnými hráči bude pro projekt rozhodující. Je třeba ověřit, které sledované parametry mají dostatečnou vypovídací hodnotu a zda lze na jejich základě vytvářet doporučení využitelná v tréninkové praxi. Současně bude nutné odlišovat vliv samotného hraní od dalších faktorů, například pohybové aktivity, stravování nebo individuálních zdravotních předpokladů.
Důležitou otázkou je také ochrana citlivých informací. Sběr fyziologických a zdravotních údajů vyžaduje jasná pravidla jejich zpracování a zabezpečení. Informace určené k podpoře zdraví by neměly být využívány k nepřiměřenému tlaku na výkon ani zpřístupňovány bez odpovídajícího právního základu.
Výsledky i dílčí výsledky projektu mají význam také pro samotnou sportovní vědu. FTVS UK se prostřednictvím svého Centra pro esport snaží přenášet poznatky tradiční sportovní přípravy do prostředí organizovaného soutěžního hraní.
Na rozdíl od projektu GSPORT, který propojuje gaming se skutečnými pohybovými aktivitami, se Esport Health AI zaměřuje na zdravotní stav a výkonnost esportovců. Obě oblasti se mohou vzájemně doplňovat, ale mají odlišné cíle. GSPORT hledá způsoby, jak motivovat hráče k pohybu, zatímco Esport Health AI má pomáhat porozumět jejich zdravotní zátěži a potřebám.
Získané poznatky mohou mít v budoucnu širší využití také u profesí vyžadujících dlouhodobé soustředění, rychlé reakce a práci s digitálními technologiemi. Jejich přenositelnost mimo esport však bude nutné samostatně ověřit.
Spolupráce FTVS UK, ČVUT a technologických partnerů ukazuje, že esport získává odborné a vědecké zázemí. Umělá inteligence může nabídnout nové možnosti sledování zátěže, regenerace a zdravotních rizik, ale samotná technologie ještě nezaručuje lepší výsledky. Rozhodující bude, zda dokáže poskytovat spolehlivá doporučení a přispívat k bezpečnější přípravě hráčů. Projekt může mít význam nejen pro esport, ale také pro další rozvoj sportovní medicíny a výzkumu lidské výkonnosti.
Přečtěte si také:
Stát chce zdravější Čechy. Výzkum pohybu však strádá
FTVS a AKESO propojí medicínu a sport. Připravují novou kliniku
FTVS chce rozhýbat hráče počítačových her. Sází na GSPORT
Zdroje:
- Rozhovor Sportovních listů s Radimem Zelenkou, tajemníkem Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.
- FTVS UK – Digitální nástroje pro podporu zdraví v esportu
- Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT – Projekt Esport Health AI
- FT Park – Rozpočet, harmonogram a cíle výzkumného projektu
- FT Park – Přehled projektů a výzkumného konsorcia
- FBMI ČVUT – Výzkum souvislostí mezi zdravím a herním výkonem
(sklen)
Článek FTVS a ČVUT zkoumají zdraví esportovců. Pomoci má AI se nejdříve objevil na Sportovní magazín.










